Praha se často chlubí, jak přibývají v hlavním městě cyklostezky, cyklotrasy a cyklopruhy. Jak kde! Praha 10 doslova kašle na všechny důležité průtahy směrem do města. Podívejte se, jak vypadá z pohledu cyklisty jízda na koloběžce (ale úplně stejné je to na kole nebo elektrokole), pokud jedete ze Zahradního Města přes Strašnice do Vršovic. Odtud se pak dá dostat pod Vyšehrad a k Vltavě na páteřní cyklostezku skrze celé hlavní město.

Tyto trasu jsme podrobně popsali již před 11 lety a dosud se nic nezměnilo: 15 minut hrůzy v pražské dopravě 

Zahradní Město: Jabloňová - V Korytech. Jabloňová ulice vede skrze sídliště kolonie řadových domků a vilek. Sbírá veškerou dopravu z vedlejších ulic, propojuje tři supermarkety, dvě školy a tři školky, dopravní hřiště, parky a polikliniku. Přestože byla před pěti lety rekonstruovaná, nemá samostatnou cyklostezku ani cyklistický pruh. Ulice V Korytech strmě klesá pod dálniční a železniční most. Vedle ní vedou parkové chodníky, ale na ně je kolům i koloběžkám vjezd zakázaný. Koloběžky tady jezdí padesátkou a auta jsou mnohdy rychlejší. Na prvních semaforech občas nedá cyklistovi přednost řidič, který odbočuje z protisměrného pruhu doleva. Cyklista má pak plné ruce práce, aby svůj stroj na poslední chvíli ubrzdil. Druhé semafory jsou bez problémů, protože auta přijíždějí jen zprava z Jižní spojky, ale potíž nastane za nimi, pokud se cyklistovi nepodaří projet křižovatku s rozjezdem. Je poté pomalejší než auta na úzké rozbité a mírně stoupající ulici, a ta se nevejdou na komunikaci, aby ho mohla předjet. Paradoxně před čtyřmi lety se rekonstruovaly všechny tři železniční mosty, zůstalo pod nimi zhruba 10 metrů místa vedle ulice, ale nikdo se neobtěžoval tam vybudovat aspoň štěrkovou, když ne rovnou asfaltovou cyklostezku. Stavbaři pouze zaplácli asfaltem starý chodníček tak úzký, že se na něm nevyhnou dva kočárky. Následný úsek ulice skrze průmyslovou čtvrť a okolo supermarketu, přes další dva semafory, je chuťovka i pro odvážné městské cyklisty - autobusy tady mají zastávky a auta tudy jedou jedno za druhým po celý den i noc.   

Strašnice: Průběžná - V Olšinách. Hned za křižovatkou odbočujeme Na Průběžnou ulici. Čtyři pruhy pro auta a mezi nimi tramvajový pás by měly být zárukou rychlého a bezpečného sjezdu. Jenže ouha! Do pravého pruhu nastrkal pražský Magistrát parkovací místa pro auta. V kombinaci se širokými tramvajovými refýžemi a několika přechody pro chodce to znamená, že za cyklistou se musí táhnout auta, případně cyklista nemůže předjíždět pomalu jedoucí vozidla. Navíc si neustále musí hlídat pravou ruku, protože kdykoliv se mohou otevřít dveře parkujícího auta a srazit ho na zem. Komplikovaná křižovatka na konci ulice má sice pod semafory umístěné dva cykloboxy předsunuté před zastavená auta, ale projet mezi stojícími vozy do boxů je adrenalinová záležitost. Průjezd křižovatkou je stejně odvážný, jako stání na semaforu. Auta, autobusy, tramvaje a bicykly se v jeden okamžik rozjíždějí do sedmi směrů. Navíc se kříží koleje a jede se po dlažebních kostkách! Ihned po odbočení do ulice V Olšinách se najíždí na cyklopruh. Konečně, chtělo by se zvolat. Jenže vede středem komunikace a okolo se míhají vozy veškeré velikosti a rychlosti.        

Vršovice: Vršovická. Další semafory jsou brnkačka. Za křižovatkou najíždíme na klasický pražský cyklopruh po Vršovické ulici. Takže jsme stále ve velkém nebezpečí. Zprava vede chodník, pak stojí auta, vedle nich vede cyklopruh, pak teprve jezdí automobily a uprostřed tramvaje. Bojíme se nenadálého otevření dveří, případně rychlého opuštění parkovacího místa.

Skupina skialpinistov bola svedkami pádu menšej doskovej lavíny v oblasti Malého Hincovho plesa 14. februára, ktorú odtrhol jeden z dvojice českých turistov, pričom druhého z dvojice lavína strhla. Našťastie, muž ostal na povrchu lavíny, pričom utrpel iba poranenie dolnej končatiny v oblasti členka. O súčinnosť bola z dôvodu urýchlenia záchrannej akcie požiadaná aj posádka vrtulníku z Popradu, no pre nepriaznivé poveternostné podmienky nemohla vzlietnuť. Na pomoc 51ročnému českému turistovi tak vyrazili pozemne piati profesionálni a jeden dobrovoľný záchranár. Svedkovia na mieste poskytli zranenému prvú pomoc, zateplili ho a následne začali s improvizovaným transportom po modrom chodníku. Horskí záchranári pacienta po dosiahnutí ošetrili a nabalili do transportného prostriedku, ktorým bol prepravený k Popradskému plesu. Následne bol terénnym vozidlom prevezený do Starého Smokovca, kde bol odovzdaný do starostlivosti privolanej rychlej zdravotníckej pomoci.

Podľa Strediska lavínovej prevencie je aktuálna lavínová situácia veľmi zradná: "Veľkú pozornosť si vyžadujú strmé svahy vo vysokých polohách, nebezpečné sú aj severné a tienisté orientácie, kde stále pretrvávajú slabé vrstvy hranatozrnného snehu náchylné na spustenie lavíny!"

Děti na táborech konečně mohou vařit a mýt nádobí. Změnu hygienické vyhlášky podle zákona o veřejném zdraví podrobně vysvětluje předseda České rady dětí a mládeže Aleš Sedláček.

Obrovský meandr Labe v Roudnické bráně (180 m n.m.) mezi Štětí a Roudnicí využívají pískovny a štěrkovny již sto let. Materiál sem donášel proud řeky od doby ledové, my jsme ho využili na kanalizaci Labe, ke stavbě sídlišť v Praze, středních a severních Čechách a také na výstavbu metra. Dotěžují se už jen zbytky těchto přírodních materiálů. Zůstaly nám po nich čtyři velké vodní plochy - Račický veslařský kanál na severu, pískovna Dobříň Roudnice na západě, pískovna Dobříň Račice na východě a odkalovací nádrž mezi nimi. Největší je západní jezero orientované směrem k Roudnici. Led zabírá skoro 100 hektarů. Bruslařská eforie se nám tady projevila naplno.

Obrovský meandr Labe mezi Štětí a Roudnicí byl plný písku a štěrku, který sem nanesla řeka po skončení poslední doby ledové. Tomuto místu v nadmořské výšce 180 m se říká Roudnická brána. Za skoro sto let těžby je většina písku a kamení vytěžena a odvezena. Dotěžují se poslední zbytky. Zůstaly nám ovšem čtyři velké vodní plochy - Račický veslařský kanál na severu, pískovna Dobříň na západě, pískovna Dobříň Račice na východě a odkalovací nádrž mezi nimi. Bruslili jsme na jezeře pískovna Dobříň směrem k Račicím. Objížděli jsme na bruslích okolo velkého zalesněného ostrova uprostřed ledové vodní plochy.

Kdo by nechtěl mít jen pro sebe ledový stadion dlouhý 2,5 km a široký 130 m? Nám se to poštěstilo! Kde se v létě prohánějí veslaři, kanoisté a kajakáři, tam byla dokonale zamrzlá hladina. A nikde nikdo! Tak vypadala Labe Arena v Račicích nedaleko Roudnice nad Labem.

Chtíc, aby spal je česká barokní koleda od Adama Václava Michny z Otradovic. Vyšla roku 1647 v jeho sbírce Česká mariánská muzika. 

Píseň zlidověla a dokonce byla přeložena do němčiny a vyšla 1701 v kancionále Hymnodia catholica pod názvem Als Jungfrau zart ihr Kinderlein. Původní název byl Vánoční noc.

Chtíc, aby spal, tak zpívala synáčkovi,
matka, jež ponocovala, miláčkovi:
Spi, nebes dítě milostné, Pán jsi a Bůh,
pěje ti v lásce celý ráj, pozemský luh.

Tobě jsem lůžko ustlala, Spasiteli,
k chvále tvé tvory svolala, Stvořiteli!
Zasvitl z nebe hvězdy jas v jesličky tvé,
národy všechny světlem svým k Betlému zve.

Dřímej, to žádost matky je, holubičko,
v tobě se duše raduje, ó perličko!
Nebesa chválu pějí tvou, slávu a čest,
velebí tebe každý tvor, tisíce hvězd.

Ó lilie, ó fialko, ó růže má,
dřímej, má sladká útěcho, zahrádko má!
Labuti má a loutno má, slavíčku můj,
dřímej, má harfo líbezná, synáčku můj!

Miláčku, spi a zmlkněte, andělové,
před Bohem se mnou klekněte, národové!
Sestoupil v pravdě Boží syn na naši zem,
přinesl spásu, pokoj svůj, národům všem.

Byla cesta, byla ušlapaná,
kdo ju šlapal, kdo ju šlapal? Matka Krista Pána.

Potkala ju tam svatá Alžběta,
kam ty kráčíš, kam ty kráčíš, sestřičko má milá?

Kráčím, sestro, kráčím do kostela,
poslúchať mše, poslúchať mše, svatého nešpora.

Nechoď sestro, nechoď do kostela,
povídajú, povídajú, že porodíš syna.

Máš ho zrodit na ty slavné hody,
když zamrznú, když zamrznú, ve studénkách vody.

A co by to za novinu byla,
kdyby panna, kdyby panna syna porodila.

Porodila v ty vánoční hody,
co zamrzly, co zamrzly všecky všady vody.

Není ptáčka, není křepelice,
samé zimy, samé zimy, samé metelice.

Jenom jedna voda nezamrzla,
kde Maria, kde Maria pro vodu chodila,
by Ježíšku, by Ježíšku kúpel udělala.

Poslechněte si další dvě verze koledy od stejného hudebního uskupení: z roku 2025 a z roku 2023

Navštívení Panny Marie souvisí s Vánocemi pouze biologicky, a přesto se jedna z nejvroucnějších moravských koled odkazuje k 31. květnu. Tehdy se totiž setkaly dvě samodruhé ženy - Panna Marie s Ježíšem pod srdcem navštívila svoji sestřenici svatou Alžbětu těhotnou s Janem Křtitelem. Obě děti pak sehrají zásadní roli ve formování křesťanství, přičemž Ježíš i Jan skončí svoji pozemskou pouť krutými popravami. 

Bible praví: "Maria se vydala na cestu a spěchala do jednoho judského města v horách. Vešla do Zachariášova domu a pozdravila Alžbětu. Jakmile Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, dítě se radostně pohnulo v jejím lůně. Alžběta byla naplněna Duchem svatým a zvolala mocným hlasem: ‘Požehnaná jsi mezi ženami a požehnaný plod života tvého! Jak jsem si zasloužila, že matka mého Pána přišla ke mně? Vždyť jakmile zazněl tvůj pozdrav v mých uších, dítě se živě a radostně pohnulo v mém lůně. Blahoslavená, která jsi uvěřila, že se splní to, co ti bylo řečeno od Pána!’"

Stará neplodná žena Alžběta bude matkou se svým mužem Zachariášem. Panně Marii to řekl archanděl Gabriel poslaný samotným Bohem. Vydá se tedy z Nazareta do městečka Ain Karin v Judsku uprostřed hor. Cestu dlouhou 140 kilometrů pravděpodobně organizuje Josef s bezpečnou karavanou. Možná s ní šel až do Jeruzaléma, ale posledních sedm kilometrů dochází sama. 

Maria vešla do Zachariášova domu a pozdravila Alžbětu. K setkání sestřenic zřejmě dochází ve venkovském domě, kde se Alžběta skrývala po pět měsíců, aby se vyhnula zvědavým sousedům a příbuzným. Duch svatý ji prostřednictvím manžela oznámil, že k ní přichází matka očekávaného Mesiáše. Bible o tom vypráví: "Když Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, pohnulo se dítě v jejím těle; byla naplněna Duchem a zvolala velikým hlasem: Požehnaná jsi nade všechny ženy a požehnaný plod tvého těla. Jak to, že ke mně přichází matka mého Pána? Hle, jakmile se zvuk tvého pozdravu dotkl mých uší, pohnulo se radostí dítě v mém těle. A blahoslavená, která uvěřila, že se splní to, co jí bylo řečeno od Pána."

Jan Křitel se stane předchůdcem Ježíše Krista. Židovští bratranci vypustí křesťanskou víru do světa.

Počátky svátku Navštívení Panny Marie sahají ke svatému Bonaventurovi, který složil pro františkánský řád veršované modlitby 1236. Svátek se slavil 2. července. Pražský arcibiskup Jan z Jenštejna jej slavil 1386 jako prosbu o Mariinu přímluvu za sjednocení rozdělené církve 28. dubna. Když papež Pavel VI. upravil kalendář 1969, svátek se přesunul na dnešní datum 31. května. 

Církev se denně modlí ve večerních chválách: "Velebí má duše Hospodina a můj duch jásá v Bohu, mém spasiteli, neboť shlédl na svou nepatrnou služebnici."

Prostí, drsní a ubozí pastýři na pláních za Betlémem byli první, kteří se dozvěděli o příchodu Mesiáše, kterého Izrael čekal dlouhá století. Ještě k tomu to byl bůh! Lukáš popisuje v evangeliu, jak se k nim snese anděl a tiší jejich hrůzu. Nemusí se ho bát, protože nese dobrou zprávu pro všechny lidi: "Dnes se vám ve městě Davidově narodil Spasitel, váš Mesiáš a Pán. A toto vám bude znamením: najdete děťátko zavinuté do plenek, ležící v jeslích."

Betlém je město krále Davida ze Starého zákona. Tady se narodil, pásl ovce, zabil Goliáše, zabil 200 Pelištejnců (Palestinců) a odřezal jim předkožky, předpověděl příchod Ježíše Krista za tisíc let, zmasakroval obyvatelstvo Jeruzaléma, zabil manžela své milenky, později byl vyvolen Bohem ke královskému údělu a zplodil krále Šalamouna.

Poté se objeví mnohem více andělů a zpívají: "Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi; Bůh v nich má zalíbení." Pastýři dbají andělského příkazu a jdou do Betléma, najdou Marii, Josefa a Ježíška ležícího na slámě v chlévě. Tam se mu pokloní a vzdají slávu.

Česky o tom zpívá Spirituál kvintet. Původ písně ovšem leží na plantážích v Severní Americe, kde dřeli černoši na bílé. Tradicionál se předával ústně, až byl zaznamenán a kodifikován pod názvem Go Tell It on the Mountain. Existuje alternativní název While shepherds kept their watching. Klíčový verš říká v souladu s Lukášem: 

Jděte a řekněte na horu, přes kopce a všude;
jděte a řekněte na horu, že se narodil Ježíš Kristus.

Nápěv i text zpopularizoval John Wesley Work Jr., který je známý jako první afroamerický sběratel černošských spirituálů, v publikaci New Jubilee Songs as Sung by the Fisk Jubilee Singers (1901). Nejstarší tištěná verze písně Go Tell se ovšem objevila již v knize Thomase P. Fennera Religious Songs of the Negro as Sung on the Plantations (1874). 

Ref: Mou dobrou zprávu hlásej
vrátil se den, kdy písně zní
mou dobrou zprávu hlásej
vítej čas vánoční.

Pojď úvozem i strání
teď vím už, kam se dát
zář, hvězdná zář nás chrání
a v dálce slyším hrát, haleluja!

Dál půjdem cestou známou
jít s námi každý smí
k té stáji kryté slámou
kde dítě malé spí, haleluja!

Ref: Go, tell it on the mountain, 
over the hills and everywhere;
go, tell it on the mountain 
that Jesus Christ is born.

While shepherds kept their watching 
o’er silent flocks by night, 
behold, throughout the heavens 
there shone a holy light.

The shepherds feared and trembled 
when lo! above the earth 
rang out the angel chorus 
that hailed our Savior‘s birth.

Down in a lowly manger
the humble Christ was born, 
and God sent us salvation 
that blessed Christmas morn.

Poslechněte několik dalších zajímavých verzí písně: moderní folk a spirituál a country a bluegrass a gospel a popmusic a klasika

Sasha DiGiulian (USA) se stala první ženou, která volně vylezla nejdelší cestu na yosemitský El Capitan. 40délkovou Platinum Route zdolala během 23 dní. Kromě slušného listopadového počasí se musela vyrovnat také s podzimními dešti, sněhovou bouří a studeným větrem.

Platinum Wall
El Capitan, Yosemitské údolí, Kalifornie, USA
40 lezeckých délek, z toho 6 délek 5,13 a 23 délek 5,12
převýšení 914 m
kontinuální lezení 2.11.-26.11.2025
jistič Elliot Faber

ENG: Sasha DiGiulian Becomes First Woman to Free Climb Platinum