Schůzky se zúčastnil také náměstek ministra životního prostředí pro ochranu přírody a krajiny František Pelc, ředitel odboru péče o národní parky Ministerstva životního prostředí Vladimír Dolejský, ředitel Správy Krkonošského národního parku Jan Hřebačka, ředitel Správy národního parku České Švýcarsko Pavel Benda, ředitel Podyjí Tomáš Rothröckl a Iveta Štefanová ze Správy národního parku Šumava.
Reprezentativní účast
Na druhé straně stolu zasedli zástupci Českého horolezeckého svazu, České asociace horských vůdců, České mountainbikové asociace, Klubu českých turistů, Svazu lyžařů a Svazu vodáků.
"Lidi, kteří tráví v přírodě aktivně svůj čas, považuji za skutečné partnery ochrany přírody. Proto jsem se chtěl sejít i s představiteli jejich zájmových a profesních organizací. Cílem schůzky bylo nastartovat nějaký systém vzájemné diskuse, výměny informací, námětů a připomínek. Myslím, že v tomto ohledu schůzka svůj účel splnila," vysvětluje ministr životního prostředí Ladislav Miko.
Chceme se vzájemně pochopit
"Sportovní a rekreační aktivity mají pochopitelně své místo i v národních parcích. Jde ale o to, aby se obě strany dokázaly vzájemně chápat, aby ochrana přírody zbytečně nebránila neškodným aktivitám a na druhou stranu aby sportovci a turisté respektovali a nepoškozovali cennou přírodu, kterou národní parky chrání," dodává ministr Ladislav Miko.
Debata ukázala na řadu sporných otázek a problematických bodů. "Jsem přesvědčený, že řadu z těchto - někdy i letitých - neuralgických bodů je možné vyřešit," konstatoval ministr Miko.
Ministr Miko oslovil všechna zúčastněná sdružení, aby své náměty, připomínky nebo upozornění na zbytečné problémy a konflikty adresovali náměstkovi ministra pro ochranu přírody a krajiny Františku Pelcovi.
Zároveň se na jednání dohodlo, že již existující Odborná skupina pro rekreaci, sport a turistiku při Agentuře ochrany přírody a krajiny, zabývající se sportem a rekreací na území chráněných krajinných oblastí, se rozšíří i o stejnou tématiku v národních parcích.
"Řada problémů totiž vyplývá z nedostatku vzájemného pochopení nebo z osobních vztahů v konkrétních lokalitách. Pracovní skupina může fungovat jako jakási střecha, která může takové případy pomoci vyřešit," vysvětluje František Pelc.
Písmený ani audiovizuální záznam z jednání neexistuje. "Byla to první taková schůzka, kterou ministerstvo na úrovni ministra se sportovními organizacemi udělalo. Takže byla spíš oťukávací," vysvětluje tiskový mluvčí ministerstva Jakub Kašpar a dodává technické podrobnosti: "Trvala devadesát minut a sportovní organizace povídaly o pozitivních i negativních zkušenostech. Ministr, ředitelé a náměstek reagovali. Bylo to neformální setkání v neformálním duchu."
Každý má své, ale všichno skoro to samé
Účast byla reprezentativní. Proti zeleným úředníkům zasedli například předseda Českého horolezeckého svazu Zdeněk Hrubý spolu s tajemnicí Boženou Valentovou, za ČEMBA se zúčastnil předseda Tomáš Kvasnička a manažerka Hana Hermová a za Klub českých turistů předseda Jan Stráský.
"Bylo to zajímavé setkání. Těší mne, že v jeho průběhu nepadlo jediné křivé slovo na Krkonoše," uvádí na svém facebookovém profilu šéf Krkonoš Jan Hřebečka. "Shodli jsme se na tom, že když už někde jsou problémy, tak to je zejména absencí ochoty vzájemně komunikovat."
"Ve vztahu k horolezectví se mluvilo zejména o procesu získávání povolení lezení v chráněných územích a o negativních dopadech komerčních horolezeckých aktivit na pískovcové oblasti," uvádí oficiální zpráva Českého horolezeckého svazu. "Na závěr byli účastníci sportvních svazů vyzváni, aby identifikovali a zaslali na Ministerstvo životního prostředí hlavní problémy, které v oblasti ochrany přírody mají, aby mohly být nalezeny cesty k jejich řešení."
"Zástupci outdoorových organizací upozornili na některé situace ze své činnosti, při nichž se dostávají do střetů s ochranou přírody. Vysvětlili také, že mnoho nařízení považují vzhledem k tradici a kultuře pobytu v přírodě za nepřiměřeně přísná. Získávání povolení a výjimek pro vstup je většinou zatěžováno složitými a zdlouhavými byrokratickými postupy," uvádí ve své zprávě Hana Hermová z ČEMBA.
"Přes rozdílná pojetí se vzhledem k ochraně přírody organizace setkávají s velmi podobnými problémy, které bude třeba řešit systémově. Až dosud zájmové organizace řešily téma ochrany přírody spíše nahodile, často až když vznikl nějaký problém."