V roce 1925 převádí továrna na klobouky bratří Böhmů výrobu z Prahy do Nového Jičína a velká parcela nad Vltavou mezi Holešovicemi a Bubenčí zůstává volná.
Kupují ji Elektrické podniky hlavního města Prahy a v roce 1930 na ní začínají stavět reprezentativní a při tom funkční sídlo. Železobetonový funkcionalistický objekt s půdorysem ve tvaru písmene T je uveden do provozu o pět let později.
Architekti Adolf Beneš a Josef Kříř obestavěli kanceláře okolo ústřední monumentální lodi, která připomíná křesťanskou katedrálu. Z pavlačí se rozebíhají v šesti patrech chodby se stovkami dveří.
Úředníci měli přes velká okna skvělé výhledy k Vltavě i kostelu svatého Antonína.
Vertikální dopravu obstarávaly dva výtahy pater-noster a široká schodiště. Jednotlivá patra obsluhoval také velký výtah s nosností 15 tun určený pro nákladní automobily. Výtahy jsou dnes bohužel mimo provoz.
Architekti počítali s tím, že Elektrické podniky se ještě rozrostou, a proto nechali postavit konstrukci posledního šestého patra jako reozebíratelnou. Na další plánovaná dvě patra už nikdy nedošlo. Ve 30. letech sice rostla síť tramvajových linek v Praze a také přepravní výkony o desítky procent ročně, ale rozvoj se kvůli válce zastavil a po ní konkurovaly tramvajím variabilnější autobusy. Nebylo tedy potřeba zvětšovat administrativní budovu.
Budova Elektrických podniků byla osazena tehdy nejmodernějším vybavením a architekti i stavební firmy se řídili nejaktuálnějšími trendy.
Vedle administrativní části a přepážek pro styk se zákazníky v přízemí se do budovy dostalo mnoho nečekaných provozů. Dodnes funguje multifunkční sál pro tisíc diváků. Během let zaniklo informační a propagační středisko. Sídlili zde Výzkumný ústav při Elektrických podnicích, zaměstnanecká pojišťovna, lékařské ordinace, škola elektrických drah, jídelna a v suterénu byly otevřeny ozdravné lázně.
Dopravní podnik hlavního města Prahy sídlil v Bubenské 1 do devadesátých let minulého století, kdy se odstěhoval do nové budovy v Sokolovské ulici. Poté byly budova přeprodávána a dostala se do rukou developerské společnosti ORCO. Ta s ním měla velká plány, ale nemá na to finanční sílu. Sama bojuje o přežití, konkursu se zatím vyhýbá jen o příslovečný vlásek, a tak jde budova Elektropodniků stranou. Pokud chcete, můžete si zde najmout kanceláře. Zatím tu sídlí především umělecky nebo kreativně zaměřené firmičky.
Prohlédněte kompletní fotogalerii Elektrické podniky hlavního města Prahy:
Stav budovy není na první pohled příliš dobrý, na mnoha místech je ošuntělý a místy i nefunkční. Největší bolest takhle velkého funkcionalistického paláce ovšem tkví v tom, že ho socialistická Magistrála zcela odřízla, stejně jako mnoho historických budov v Praze, od města. Nedá se tam rozumně přijít pěšky, pohled je na něj přes spletenec ulic jako na mrzáka a parkování v okolí je téměř nemožné.
PODROBNÁ PANORAMATICKÁ MAPA
(Pokud se nezobrazuje, stáhněte bezplatně nejnovější Google Earth.)
Zobrazit místo Praha - město na větší mapě