Kružberk
Kružberské cvičné skály naučily lásku k horolezectví nejednu generaci lezců. I díky svému neopakovatelnému prostředí v sousedství řeky Moravice a nedaleké stěně Kružberské přehrady se zde setkávali přemožitelé alpských stěn i nejvyšších vrcholů světa.
Tady se trénovalo na první zimní český průstup severní stěnou Eigeru, tady ladil formu Polda Sulovský před tím, než jako první Čech vystoupil na Mount Everest.
Od dob průkopníků a prvovýstupů proteklo Moravicí hodně vody. Skály zůstaly, jen jsou bezpečně přejištěné. Oblíbená hospoda U proletáře vyhořela, naopak se otevřel na protějším břehu řeky sportovní areál s hospodou.
Sjezd kouzelných dědečků na Kružberku začíná. Auto zastavuje pod Žabím koněm. Vystoupí prošedivělý dědek, protáhne ztuhlé klouby, zamžourá pod převis a se zvoláním: „No to snad není možné!“ vyběhne v semiškách trojkou k prvnímu štandu, kde se vrhá do objetí své dlouhé roky neviděné přítelkyně.
Naboso
"Vezmu si tabletku a něco vylezeme," omlouvá své klouby a stejnou cestou hopká dolů. A už přijíždí Luděk Paleček. Opírá kolo o popelnici a narychlo si domlouvá couráka s dvojkou, co se chystá na dvě délky čtyřkové obtížnosti Velkou hranou. Když na něj dojde řada, sundá cyklistické tretry, naváže se jen tak na kšandičky a přeleze na boso celou cestu.
V kšandičkách
O pár hodin později se na stejném místě připravuje další dvojka. Prvolezec zářící mládím stojí u stěny v lezečkách na kusu hadru, do kterého přepečlivě otírá boty. U sedáku se mu houpe materiálu, že nenajdeš poutko volné. Expresky, karabiny, frendy a čoky různých tvarů a velikostí. Zkrátka, hromada peněz.
Vedle něj si stoupne stařík se shrbenou postavou, bílými nožkami, v červených trenýrkách a v červeném tričku s nápisem CCCP. Kopne dvacet let starou lezečkou o skálu a doleze pod první převis. Na balkonku pod nim zaváhá a zavolá: "Zdenku, ty vole, hoď mi lano a pojď se mnou." Pak si Červeňák naváže kšandy, připne tři karáble a zmizí nad převisem. Mladý borec rozpačitě kouká na Červeňáka, pak se znechuceně odváže a o tomhle víkendu se tu už neukáže.
Prvovýstupce
Záhoranský s klidem a rozvahou překonává zdejší cesty s takovou jistotou a klidem, že přihlížející turisté nabývají klamný pocit, že o nic nejde a zvládne to každý. Není divu, kdysi dávno spoustu z místních výstupů vytvořil. O kvalitách těchto cest hovoří, že jsou problémové i pro mnoho současných lezců.
UBYTOVÁNÍ na severní Moravě: chaty, apartmány, penziony
Ledové zbraně v jeskyni
Přijíždí Polda Sulovský. Trochu tady kazí věkový průměr. Vůbec to nevadí. Šílený je stejně jako ostatní. V parném vedru vytahuje ledovcové zbraně a dává se do přelézání stropu zdejší jeskyně. Ještě že se uměle vystřílená jeskyně nedočkala původního záměru. Měla to být hrobka. Kdo ví, jak by se na Poldův výkon díval nebožtík.
K čemu jištění?
Na závěr lezeckého dne se navazují dva mladí adepti "dobývání zbytečného." Jdou Velkou hranu. Červeňák přihlíží navázaný do kšandiček se smyčkami volného lana v ruce. Kluci mají problém. Na poprvé je na ně expozice asi příliš. Červeňák s lanem volně v ruce jde tu čtyřku za nimi a doprovází je až na vrchol. S klidem, přehledem a neustále je povzbuzujíc...
Zpátky do skal
Dědečci ukončili sports day tříhodinovým maratónem v nohejbalu a ještě delším maratónem u ohně, piva a kytary. Spali tak, jak lezli. U ohně pod širákem.
Jsem o dvacet let mladší. Delší dobu jsem nebyl vážněji v horách a na skály jsem vlastně skoro zapomněl. Jakýmsi přičiněním osudu jsem se však ocitnul u této akce. Kluky – chlapy - dědky jsem z části znal, z části o nich věděl ještě z doby kdy jsem aktivně lezl a byli tehdy pro mne vzory a někteří skoro legendami. Teď jsem s nimi pařil, hrál nohejbal a taky s nimi vzpomínal. Nedali mi najevo, že by "Oni byli někdo," zatím co já se nezmohl na žádný pořádný výstup. Bylo mi s nimi dobře. Sakra dobře. Takže jsem se rozhodl. Hurá zpátky do skal. Vždyť chlapi nestárnou.
O ŘECE: Dolní Moravice pro začátečníky, horní pro znalce
Zobrazit místo Mountains - hory na větší mapě