Tři dni nespat a závodit

Trať je vyznačena kontrolními body na mapě, mezi kterými si každý tým hledá optimální postup. Závodní strategii, jako je například zvolené tempo, odpočinek, spánek a stravování, nechávají organizátoři na závodnících.

"Smíšená družstva jsou čtyřčlenná, v každém musí být aspoň jedna žena, nebo muž," říká ředitel závodu Adventure Race Tomáš Vaněk. Centrum závodu je umístěno do Dobronic u Bechyně.

Závodníci se dostanou do mnoha míst jižních Čech a čekají na ně disciplíny, jako například horské kolo, kolečkové brusle, skalní lezení, orientační běh, kajak a kanoe a mnohé další.

Jak jste se stal ředitelem velkého závodu?

V minulých letech jsem se jako závodník zúčastnil evropských soutěží typu adventure race a nasbíral jsme tam i zkušenosti pro organizování podobných závodů u nás. Vloni jsme uspořádali první Adventure Race v Česku a letos pokračujeme.

Můžete stavěn na tradici survivalů, které jsou v Česku poměrně oblíbené?

Ne, to je něco jiného. Survivaly v českém pojetí jsou jen víkendové, většinou se jedná jen o tři etapy a mezi nimi si závodníci mohou odpočinout, vyspat se a nabrat síly. Adventure race tak, jak se konají v Evropě, jsou nepřetržité několikadenní závody, ve kterých si musíte rozvrhnout síly a myslet i na odpočinek a případně spánek.

To už je snad jen pro profesionály. Nebo to zvládnou i amatéři?

Nejde se na závod přihlásit z čisté vody a bez tréningu doufat, že ho přežiju. V klidu ho ovšem dokončí průměrně zdatní lidé, kteří pravidelně tráví aktivní dovolenou a rekreačně sportují i o víkendech. Stačí občas sjet nějakou řeku na raftu, vyjet do Alp na horská kola, zalézt si na skálách a jednou za čas dát udělat horskou túru.

Takoví lidé mohou bojovat o vítězství?

Říkám, že takoví závodníci celé klání dokončí a závod si užijí především pro dobrý pocit svůj i celého družstva. O vítězství v Dobronicích, stejně jako v evropských závodech, se bude přetahovat pár profesionálních družstev. Odhaduji, že do bojů o první místo zasáhne přibližně pět českých a tři zahraniční kandidáti. Pro srovnání můžu uvést, že čekáme vítěze za padesát hodin od startu, limit pětasedmdesáti hodin zřejmě splní většina startujících družstev.

A co ti ostatní?

Pravidla přikazují rozhodčím, aby vyloučili družstvo, jehož jeden člen nemůže pokračovat. Ať už se jedná o technický problém, zranění, fyzické potíže, nebo cokoliv jiného. Boj o přední pozice končí i pro družstva, která v jednotlivých discipínách nenaleznou kontroly nebo nesplní časové limity. Ty ovšem mohou pokračovat dál a budou na závěr hodnoceny až za družstvy, která splnila všechny úkoly včas.

Organizovat závod v mnoha disciplínách je jistě náročné...

...máme připravené tři hlavní a tři vedlejší rozhodčí. Funkci pomocných rozhodčích budou vykonávat organizátoři na kontrolách. Celkem se na trati bude během závodu pohybovat okolo dvaceti lidí s pravomocí posuzovat sportovní situace.

Myslel jsem spíše na peníze, než na rozhodčí.

Malinkatou částkou přispěla Česká asociace extrémních sportů, což jsou vlastně státní peníze. Zbytek jsme museli sehnat od sponzorů.

V Česku nefunguje podobná praxe, jako třeba v Chorvatsku, kde na adventure race přispívá stát a obce, kde se všechno koná? Berou to jako dobrou formu propagace.

U nás se na to stát takhle nedívá. Města, kudy závod projede, nám ovšem vyšla vstříc.

Co si pod tím mám představit?

Hlavní je, že nám neházela klacky pod nohy, což se některým akcím stává. Třeba první disciplína celého závodu bude startovat v Bechyni a s radnicí jsme se bez problému domluvili na městském orientačním běhu. V Táboře zase budou závodníci hledat správnou cestu historickým podzemím.