Cesty pro lidi v Bielatalu
Německý Bielatal je trochu netypickou saskou skalní oblastí, výška stěn nedosahuje takových výšek jako jinde a navíc se zde nachází spousta dobře zajistitelných cest pro lidi. Doporučujeme obtížnost IV-VII.
Lezení v německém Bieletalu stejně jako v českém Ostrově je povoleno i přes zimu, kdy je většina pískovcových věží v Česku zavřená. Skála je tu totiž daleko tvrdší a pevnější. Kde je suchý kámen, tam se dá lézt kdykoliv. Saské pískovce se táhnou v širokém pruhu podél českých hranic od Schmilky u Labe, přes Bielatal nedaleko Tisé až k Oybinu v Lužických horách.
Po různých seriálech o pískovcovém lezení v Sasku, ve kterých se člověk dozvěděl, kde je jaké pěkné IXb nebo VIIIa, bych rád přispěl trochou do mlýna cestami od čtyřky do sedmičky, kterých se nemusí bát žádný lezec potácející se na rozmezí pětky a šestky.
Kousek od Ústí nad Labem
Pro oblast existuje několik průvodců, ale popis v tomto článku se přidrží tmavomodrého dílu šestidílného průvodce. Všechny odkazy na čísla věží tedy budou vycházet z tohoto průvodce.
Bielatal je pokračováním českého Ostrova a nejlepší přístup k věžím v blízkosti hranice je přímo z Ostrova přechodem přes zelenou hranici po cestě se závorou. Pro vzdálenější věže v okolí Ottomühle je nejlepší přejet přes hraniční přechod Petrovice a zaparkovat přímo před Ottomühle na placeném parkovišti za tři eura (cena v roce 2005).
Do Petrovic se dá dojet autem nebo autobusem z Ústí nad Labem.
Věže nad Ottomühle (11 - 49)
Přímo nad parkovištěm se nachází první oblast, kterou si nazveme Věže nad Ottomühle. Hned za parkovištěm se vydáme vlevo přes tok Biely po lávkách a dáme se po pěšinkách dále po proudu a šikmo svahem vzhůru.
Projdeme kolem několika věží, kterým se budeme věnovat později, a rovnou zamíříme k nejznámějším věžím této oblasti Herkulovým sloupům - Kleine Herkulessäule (17) a Grosse Herkulessäule (18).
Začneme tím menším. Pro výstup na tuto věž použijeme cestu prvovýstupců Alterweg IV. Začneme v sedle mezi velkým a malým sloupem a po hraně bez problémů, ale také bez jištění, vylezeme na prostorné předskalí přímo pod strmící Malý Herkulův sloup. Zde dobereme spolulezce a pokračujeme dál. Cesta je olezená, a tak je naprosto jasné, kudy vede. Po cestě se dá umístit několik tutových smyček včetně provázání dobrých hodin.
Při dobírání spolulezce si můžeme dobře prohlédnout stěnu protějšího Velkého Herkulova sloupu, kde nás za chvíli čeká o stupeň těžší vykřičníková Alterweg V. Na předskalí Velkého Herkulova sloupu se dostaneme snadno a opět zde dobereme spolulezce. Začneme u levé hrany, nenecháme se odradit převislým nástupem. Jakmile se dostaneme do stěny, pustíme se trochu vpravo pod díru a stoupáme vzhůru. Zde se dá umístit tenká plochá smyčka, která dodá trochu sebedůvěry. Pokračujeme buď originální nejištěnou trasou za spoďák v díře vlevo nahoru. Nebo naopak dále šikmo vpravo k pěkným kyzům, kde se dá umístit další tenká plochá smyce a odtud přímo nahoru na vrchol. Volbu musí každý udělat sám.
Opusťme skupinu v okolí Herkulových sloupů a přesuňme se kousek zpět, ke skupině věží, které jsme minuli cestou sem. Jedná se o okolí Schiefer Turm (26). Tato ústřední věž bude první, jejíž vrchol navštívíme cestou Alterweg VI, jejíž směr vytyčil Oliver Perry-Smith se svými spolulezci dne 3.12.1905 (cesta slaví narozeni ve stejný den jako já, jen je o pár let starší). Začíná jednoduchým komínem, kterým rychle vylezeme na předvrchol, kde se nachází dobírací kruh. Když doleze druholezec, pustíme se do poměrně zajímavého a ne úplně lehkého přepadu na hlavní věž. Pak už baletíme vlevo k dodanému kruhu a od něj lehce přímo na vrchol ke slaňáku.
Po slanění přímo k místu, odkud jsme začínali, se přesuneme k protější věži Hallenstein (28). Každého jistě zaujme perla Westweg VIIa opět od Oliver Perry-Smithe. Cesta začíná lehce převislou, ale lehkou spárou, kde spíše než spárovou technikou lezeme po chytech. Dobře zde zajistíme smyčkami a po překonání převislého místa už míříme vlevo ke kruhu. Zde přichází těžké místo, kde výška je rozhodně výhodou. Po překonání místa u kruhu vlezeme do kouta vlevo, kde začíná to kvůli čemu zde jsme - krásné lezení. To nás neopouští až na vrchol věže. Je to krásná dlouhá cesta.
Další z krásných cest, které v tomto prostoru můžeme přelézt, je Alterweg V na krásnou štíhlou věž Chinesischer Turm (30). Tuto cestu vytyčila další známá osoba saského lezení Rudolf Fehrmann v roce 1904. Z předskalí lezeme podél spáry, kam umístíme spoustu dobrých smyček. Lezeme po krásných železitých chytech a užíváme si čirou radost z pohybu.
Poslední věží, kterou v této skupině navštívíme, je Sonnenwendstein (29) a její nádhernou Südkante VIIa. Začneme trojkovým spárokomínem Südriss, který záhy opustíme a natraverzujeme jemnými, ale dobře beroucími chyty vpravo na hranu ke kruhu a dále po rajbasové hraně jeden nebo dva těžší kroky vzhůru. Náhle terén jako mávnutím kouzelného proutku zlehkne a tak pokračujeme stále vzhůru až na vrchol. Po cestě utrousíme sem tam nějakou dobrou smyčku a vrcholový převis oblezeme mírnou odbočkou vpravo na hranu a zpět.
Okolí Spannagelturm (50-77)
Pokud jdeme od Ottomühle, odbočíme hned za posledním stavením vesnice vlevo a vydáme se po pěšině vzhůru k věžím. První z věží, na kterou vylezeme hned dvěma cestami, je Stumpfe Keule (52). Začneme starší cestou Alterweg V. Vede z náhorní strany koutovým zářezem, který vám padne na první pohled do oka. Rozhodně se vyplatí vzít s sebou velké bambule alias dětské hlavy. Zářezem vylezeme koutem vzhůru, a když se nad námi začne uzavírat, vytraverzujeme vlevo na hranu a po ní a výše spárou vylezeme na vrchol.
Slaníme zpět přes cestu a protože jsme rozlezení, obejdeme věž a dáme si přesně na opačné straně věže cestu Südverschneidung VIIa. Cesta, jak název napovídá, vede koutem se spárou a je opravdu nádherná. Leze se stylem: těžší zdvih - dobrý rozpor - smyčka - další zdvih - dobrý rozpor - smyčka... Takto vylezeme úvodní kout a zbytek cesty na vlastní vrchol je už jen formalita.
Další věží u které se zastavíme, je nedaleký Stumpfer Kegel (53). Pokud stojíme u náhorní stěny věže, jistě nás zaujme velký převis proťatý spárou, a přemýšlíme jak těžká cesta tudy asi vede, po pohledu do průvodce neuvěříme vlastním očím. Čteme Rauweg IV a dvě hvězdičky k tomu. Jistě uznáte, že se nedá odolat. Stěnou pod převis ke kruhu elegantně vyběhneme a po cvaknutí kruhu objevíme ve spáře obrovské chyty, po kterých se za chvilku dostaneme nad převis, odkud už pohodlně dolezeme na vlastní vrchol.
Pak se přesuneme k majestátní věži Spannagelturm (61). Pokud nemáme na vylezení nějaké těžší cesty, navštívíme její vrchol alespoň klasickou Alterweg IV vylezenou již v roce 1905. Vykličkujeme kolem žebra a spárou dolezeme na hranu. Po ní a žebrem vpravo ve stěně dosáhneme vlastního vrcholu.
Pak se již přesuneme k bonbónku, který se nachází na nedaleké věži Grosser Eislochturm (64). Na cestě Talseite VIIa se nepoužívá originální nástup, ale jeho varianta. Do sokolíku nastoupíme přímo v jeho ose dalším sokolíkem. Prvním sokolíkem se tedy dostaneme na polici a druhým na poličku ke kruhu. Zde cesta na chvilku ztěžkne a následuje jemný traverz vpravo do zářezu, kde obtíže opět poleví. Zářez nás dovede do velké díry k obrovským hodinám, na které je potřeba smyčka dlouhá alespoň tři a půl metru. Zde originální cesta traverzuje kamsi vpravo. My však zvolíme dvouhvězdičkovou variantu metr vlevo od díry přímo vzhůru po krásných kapsách až na předvrchol. Pak už zbývá jen pár metrů stěnou ke slaňáku. Máme v kapse další krásnou dlouhou cestu.
Předposlední věží, kterou zde navštívíme, je masivní Verlassene Wand (75) cestou s odpudivým názvem, ale krásným lezením Breiter Kamin VIIa. Započneme ji výletem do hloubi komína, kde rozporem dolezeme k místu, kudy se dá s výhodou zalézt ještě hlouběji do ještě užšího komína a jím se vypotácíme na vnitřní balkónek. Zde musíme ignorovat hloubku, jenž pod námi narůstá, a stěnou vytraverzovat ke hraně komína. Zde lezeme podél dunivého sokolíka vzhůru, komín je tu opravdu široký a na rozpor zapomeňte. Na jeho konci jistě každého potěší dobré hodiny. Pak už se dolézá jen posledních pár metrů spárou na vrchol. Exponovaná a dlouhá cesta!
Poslední věží této oblasti je Wolfskopf (77) a jeho dvouhvězdičková nezáludná cesta Südostwand IV, která je vhodná pro začátečníky, nebo na rozlezení. Dva metry vlevo od východní hrany ukloněnou stěnou s jištěním v hodinách a podél spáry ve vrcholové hlavě na vrchol.
Dürrebielegrund (90-128)
Návštěvu v údolí Suché Bělé započneme na málo významné věžičce skryté v lesním porostu, na věži Stiller Kegel (92). Přivádí nás sem pětková varianta staré cesty Alter Weg - Variante V. Je vhodná zejména pro adepty spárového lezení. Estetická spára akorát na žábu láká k vylezení. Na konci tohoto spárového bonbónku uděláme úkrok vpravo, kde se napojíme na originál staré cesty, a širší spárou po chytech dolezeme na vlastní vrchol.
ČTYŘKOVÉ TIPY: Čtyři věže v Bielatalu
Po slanění se přesuneme k velmi navštěvované oblasti věží nad jezírkem Nymphenbad. Před lezením cest v centrální části si trochu protáhneme tělo na menší věžičce na okraji oblasti. Touto věžičkou bude Bewachsene Spitze (98) se svou cestou Idee VI RP VIIa. Cesta začíná podél spáry, kde založíme nějakou tu plochou smyčku. Cvakneme kruh a začíná krásné jemné lezení. Jakmile lapneme žebro vlevo, máme cestu v kapse. Ještě si další postup zajistíme hodinami, pár kroků a již stojíme na vrcholu.
Když stojíme na pevné zemi můžeme se přesunout pod hlavní stěnu této oblasti a jednomu z nejlezenějších míst v Bielatalu, pod věž Falkenwand (100). Cest na výběr tu máme hned několik, začneme tedy podle obtížností. Alter Talweg IV začíná na předskalí v levé části údolní stěny. Šikmo vpravo se necháme vést žebrem přecházejícím v zářez, který nás postupně zavede až na vrchol. Krásná, lehká a elegantní cesta, která se dá i dobře zajistit.
Cesta vylezena a můžeme o stupínek přitvrdit, tentokráte si dáme Neuer Talweg V. Cesta vede opět v údolní stěně, ale tentokráte v pravé části asi čtyři metry od pravé hrany. Započneme výstup spárou a od jejího konce se stěnou dohrabeme až ke kruhu. Od kruhu nás na vrchol zavede spára. Lezeme však v klidu po chytech a spáru používáme hlavně k jištění. Velice krásná cesta.
Poslední cestou v této stěně bude Juniweg VIIa. Nástup začíná stejně jako Alter Talweg, kterou jsme lezli před chvilkou, ale krátce po začátku ji opustíme a namíříme si to přímo k dodanému nerezovému kroužku. Ten velice oceníte, protože u něj se nachází s přehledem nejtěžší místo cesty. Když překonáme vypečené místo u kruhu držíme se vpravo od spádnice kruhu, kde je stěna členitější. Postupně přecházíme vlevo až se dostaneme k druhému kruhu. Od něj si to již namíříme stěnou na vrchol.
Přímo proti předchozí věži směrem do údolí stojí věž Hinterer Dürrebielewächter (101) na něj si vylezeme hnedle dvě krásné čtyřky. Začneme tou nejstarší Alter Weg IV. Začíná na severozápadní straně věže. Vylezeme pár metrů vzhůru a namíříme si to vpravo na hranu, kde se nacházejí i nějaké hodiny. Stěnou za hranou to vezmeme stále vzhůru s dobrou možností jištění až na vrchol.
Z vrcholu si dobře můžeme prohlédnou stěnu Falkenwandu, kde jsme před chvilkou působili. Další a ještě krásnější cestou je Südkante IV. Jak název napovídá, cesta vede po hraně. Po překonání několika úvodních metrů začneme smyčkovat a tato činnost nás neopustí až na vrchol. Množství hodin jistě každého potěší. V půlce cesty dorazíme na balkón, odkud musíme překonat kousek převislé spáry po chytech a již jsme na vrcholu.
Než opustíme věže nad jezírkem Nymphenbad, ještě si vylezeme na malou věžičku Nymphe (103). Z náhorní strany natraverzujeme na balkón v údolní stěně. Když zvedneme hlavu, spatříme nad sebou koutový zářez, kterým vede cesta Talverschneidung V. Nejprve překonáme kousek stěnky s převislým bříškem a ocitneme se na začátku zářezu. Zde potěší hodiny a o kousek výše dobrá smyčka. Spára se postupně rozšiřuje a pokud máme, uplatníme i dětskou hlavu. Ještě trocha námahy a už otvíráme vrcholovou knížku.
Definitivně opustíme okolí jezírka a po štěrkové cestě v údolí se vydáme hlouběji do údolí potoka Dürre Biela. Po čase se před námi vynoří štíhlá jehla, která na první pohled zaujme. Je to Dürrebielenadel (120) na kterou vylezeme starou cestou Alter Weg V z roku 1907. Její autoři jsou slovutní pískaři Rudolf Fehrmann a Oliver Perry Smith. Začneme ve spádnici strže podél spárky, která nás zavede k druhému slaňovacímu kruhu. Zde zaštandujeme a na další cestu se vypravíme traverzem na hranu vpravo. Po ní s jištěním v hodinách postupně stoupáme až pod spárokomínek. Klíčové místo celé cesty je nástup do něj. Pak už nás komínek zavede na malý balkónek. Z něj to vezmeme vpravo do stěny a již nás na cestě k vrcholu nemůže nic zadržet.
Skály u hranic (129-165)
K těmto skalám se rozhodně vyplatí udělat výlet z Ostrova. Nejprve si zajdeme ke skalám na pravé straně silnice na jednu krásnou jednoduchou a dobře zajistitelnou čtyřku. Nachází se na věži Praxedis (138) a cesta nese název Südwestweg IV. Na první pohled zaujme svou linií a evidentními madly, zejména krásné uši u spáry v horní části přímo vybízejí k vylezení této cesty.
Popojdeme kousek hlouběji do německého vnitrozemí a vyhledáme věž Hansenstein (135), kde máme k dispozici Alter Weg V, jejíž položené spáry nabízejí krásné a zajistitelné lezení.
Přesuneme se ještě o kousek dál na Nördliche Waldtornadel (132) a zase si vylezeme jednu ze starých cest tedy Alter Weg V. Z náhorní strany vylezeme vpravo a dostaneme se na balkón v údolní stěně. Zde stěnu protíná ruční spára končící v díře kousek pod vrcholem. Krásnou spárou akorát na ruku se proběhneme do díry, kde nalezneme hodiny. Zde originální směr traverzuje vlevo za hranu, ale my budeme pokračovat přímo na vrchol přes malý převis po dobrých chytech. Pár pohybů a už se můžeme usadit na vrcholu.
Seběhneme na silnici v údolí ke křižovatce cest, po žluté značce překonáme potok a jakoby se začneme vracet směrem k Čechám. Odbočíme v místě, kde se od cesty oddělí vychozená pěšinka prudce stoupající svahem. Ta nás zavede přímo k malé věži Grenznadel (147), na kterou vede řada krásných cest. Nejkrásnější je patrně Neuer Talweg VIIa začínající uprostřed severní stěny traverzem vlevo na hranu. Zde se dá postrojit několik smyček a pak už vzhůru na balkónek ke kruhu. Podél hrany stěnou na vrchol. Jeden těžší krok u kruhu.
O kousíček dál se nachází o poznání větší věž Grosser Grenzturm (148),na kterou se dá doporučit nádherná Windweg VIIb. Nejprve snadno vylezeme na předskalí na jižní straně věže. Cesta začíná vlevo od komína krásnou železitou stěnkou po dobrých chytech. Stěnka je lehce převislá, a tak není radno se příliš zdržovat. Na konci této stěnky postrojíme dobrou smyčku-lepičku na velký kyz. Pak ještě kousek a jsme u kruhu. Odtud můžeme přímo po hraně (těžší) nebo si cestu zjednodušit mírným traverzem vpravo a vzhůru po jemných sokolících.
Poslední věží, kterou navštívíme, je Titan (150), v jejíž jihozápadní stěně vede řada krásných a dlouhých cest. První z nich je markantní spára ve středu stěny Südwestweg V.
Další ale mnohem krásnější cestou je Direkte Südwestwand VIIa. Cesta začíná jemnými kyzy ke kruhu, zde je důležité nezazmatkovat a dostat se ke kruhu. Následuje klíčový úsek nad kruhem, dokud se nedostaneme do mělké spáry, která nás dovede do pěkné stěnky, přes níž to dovalíme až na vrchol. Po cestě míjíme velký a podezřelý skalní blok, tak oparně!
A posledním bonbónkem, který si dáme, je Trennung der Variablen VIIa, což je další z variant cesty Südwestwand. Tou dolezeme přes hodiny a jemné smyčky do díry ke kruhu. Odtud jemnou stěnou šikmo vpravo ke kruhu kousek od hrany a odtud stále vzhůru až na vrchol. Ve vrchní části opět pozor na onen podezřelý skalní blok.
SROVNÁVACÍ TABULKA: Obtížnost skalního lezení
Zobrazit místo Mountains - hory - skály - rocks na větší mapě
Doporučené vybavení
Přilba, hrudní a sedací úvazek, 3 karabiny se zámkem, 5 expresek, jistítko, lano 50 m, hodně smyček, dřevěné šťáradlo, lezečky, lékárnička, batoh, outdoorový mobil, kompaktní fotoaparát, pojištění.
Skály pro horolezce
Bořeň Dvojspára Západní hřebenovka Doporučené výstupy
Černolice Podzimní lahůdka Černolice Podzimní panika v Černolicích Panikář Severní převis Severní komín Tři převisy Dagova zpráva o nevidomých na skále Nevidomé Černolice V pohorkách na skalách Skála Slepucha u Černolic
Českosaské Švýcarsko Falkenstein Schusterweg Falkenstein Kotzwand Gans Gühnekamin Lokomotive Hunskirche Alter Weg Mönch Uferweg Oybin Polensprung, Pevnost, Rauhe Zine Blockweg Talwächter Schusterweg
Český ráj Hruboskalsko III Hruboskalsko Daliborka Suché skály hřebenovka
Dyleň Godula Goethovy skály Haltravské hory
Jizerské hory Černá Studnice Zvon Severní cesta Paličník Kohoutí hřeben Žabí kůň Údolní cesta Červené skály Maria Theresia Uhlířova čapka Dříčský komín Kozlí jehla Stará cesta Kulička na Tišině Normální cesta Stojka Východní spára Zahradní věž Údolní cesta Divá Maří Normální cesta Malá Maří Strážce Divé Maří Jeskynní věž Normální cesty Věž Grálu Normální cesta Ostrý roh Frýdlantská cesta Čechuň Sedlo Vnitřní komín Krucze skaly Skalky na Ještědu Pelikán
Káčov Klepec Klobouček Kokořínsko U Nedvězí Konstatntinovy lázně Kozelka spárokomíny Kreutzberk Luž Mrtnická skála
Praha Bílá skála v Libni Branické skály Červ Dobyvatel Dalejské údolí Děšťovka Divoká Šárka Divoká Šárka Dívčí skok Divoká Šárka Jižní rys Divoká Šárka Hřeben Černých věží Divoká Šárka Gotické okno Divoká Šárka Brenta Holý vrch a Kozí hřbety Holý vrch Holý vrch Hostivařská skalka Hlubočepy Hlubočepy Kozí hřbety Lojzovka u Středokluk Na požárech Opatov Wall Prokopské údolí Rohožník
Paní skála u Želivy Pašinka Pikovická jehla Poříčí nad Sázavou Přílepy
Řež Řež 5. masiv U přívozu Velká Stolice Strmá Zábavný koutek Řež tradiční lezení
Strašín u Rokytky Stripsenjoch Wilder Kaiser Svatošské skály Švédské skály Zbořený Kostelec Hurychov Zbořený Kostelec Trojúhelník
Vltavská žula Bílá skála Mařenka jako na horách Mařenka Mařenka Direttissima Mařenka prvovýstup Direttissima Mařenka Komín Roviště Psí léta na Rovišti Pakosta Malá skalka u Kamenné Čarovná hrana ve Velké Velká Jickovice Sluneční stěna Županovice
Labské pískovce Bielatal V-VII Bieletal IV-V Rájec Blíženci Západní spára Tisá Solivá
Diskuse
Diskuze k článku
Díky
dalsi cesty
8 TIPŮ Kouzelná místa na svatbu ve středních Čechách
TEST Columbia Arctic Crest Sherpa Hooded
Může se hodit
Nejčtenější články
Perušič se Schweinerem budou příští rok obhajovat titul mistrů světa
Průmyslové mixéry: k čemu se používají?
Jak se dokonale připravit na běžecké lyžování
Personalizace řízená AI: Klíč k moderní zábavě
Chyba metodiky Českého horolezeckého svazu: jištění dvěma lany v jedné karabině je smrtelná past
Regiony
Kalendář akcí Zobrazit všechny akce
AKCE | KDE | INFO | KDY | ČAS |
---|---|---|---|---|
Touristik a Caravaning - veletrh | Německo, Lipsko | 20.-24.11. | 20.11. | |
Betlémy - výstava | Karlovy Vary, muzeum | 20.11.-19.1. | 20.11. | |
Międzynarodowe Targi Turystyczne - veletrh | Polsko, Varšava | 21.-23.11. | 21.11. | |
Czechbus - veletrh | Praha, Letňany | 19.-21.11. | 21.11. | |
Laviny v Česku - křest knihy | Vrchlabí, Krtek | Skialpinistická expedice | 21.11. | 18:00 |
CIBTM - veletrh | Barcelona | 19.-21.11. | 21.11. | |
Mezinárodní festival outdoorových filmů | Chvalkovice na Hané | 21.-23.11. | 21.11. | |
Irák a Írán - diashow | Pardubice, Východočeské muzeum | Přednáší Jindra a Daniel Dubských | 21.11. | 18:00 |
Mezinárodní festival outdoorových filmů | Frenštát pod Radhoštěm, kino | 21.-24.11. | 21.11. | |
Life - veletrh | Brno, Výstaviště | 22.-24.11. | 22.11. |
Diskuse
Криптовалюта digibyte | Davidjzm, 21.11.2024 12:43, 3 příspěvky |
Блокчейн сделки с недвижи... | Davidryi, 21.11.2024 12:36, 1 příspěvek |
nasrat@hovno.ch | pikovoda, 21.11.2024 11:28, 4 příspěvky |
Ta informace o zedníkovi ... | Honza, 20.11.2024 23:57, 8 příspěvků |
plechovka pohoda | Honza, 20.11.2024 23:44, 4 příspěvky |
plechovka pohoda | Huze, 20.11.2024 16:28, 4 příspěvky |
Ta informace o zedníkovi ... | Kuba Turek, 19.11.2024 13:14, 8 příspěvků |
Ta informace o zedníkovi ... | Andy, 19.11.2024 12:55, 8 příspěvků |
Ta informace o zedníkovi ... | Michael Beranek, 19.11.2024 9:10, 8 příspěvků |
nasrat@hovno.ch | Lukas B., 19.11.2024 9:07, 4 příspěvky |
Fórum Zobrazit všechny příspěvky
Regionální muzeum Mělník | Horydoly , 19.11.2024 18:24 |
Svatba | Horydoly , 18.11.2024 14:12 |
Litr balené vody obsahuje... | Horydoly Open, 6.11.2024 23:42 |
Podzim ve Velkých Karlovi... | Horydoly , 6.11.2024 2:28 |
Metropolitní trail Motols... | Horydoly , 1.11.2024 0:17 |
Das war der Cybathlon 2024 | Horydoly , 30.10.2024 23:53 |
Bike sraz na Vysočině 2025 | Horydoly , 29.10.2024 22:57 |
sezona výlovů | Horydoly , 26.10.2024 23:13 |