Končí doba temna a vypočítavosti rozumu. Přichází Světlo tak, jak bylo zaslíbeno před staletími.

A přichází podobně, jako když nějaká armáda připravuje vpád na nepřátelské území. V okolí naší země, v jemnější úrovni nad ní, se již ve vysoké míře koncentruje síla Světla, aby v Bohem přesně určený čas vtrhla dolů do pozemské, materiální úrovně.

Systematicky se zvyšující koncentrace Světla v blízkosti naší planety již jen svou přítomností spouští extrémní společenská a přírodní dění, kterých jsme svědky v současnosti. Množí se zemětřesení, požáry, větrné smrště, sucha a povodně. Lidstvo je konfrontováno s pandemií, s válkami, s nepokoji, vzpourami, rostoucí nenávistí, rozdělením společnosti, a mnoha jiným.

Ale to všechno je jen začátek! To hlavní teprve přijde, když nastane čas plného úderu Světla.

K blížícímu se zásahu Světla až docela dolů, do materiální úrovně naší země, můžeme zaujmout dva postoje. Buď ho přivítáme a s radostí se mu otevřeme, nebo jej odmítneme.

Každý z těchto dvou postojů bude mít pro nás samozřejmě naprosto jiné důsledky. Jaké?

Řekněme si nejprve o pozitivních důsledcích, které nám přinese naše otevřenost Světlu.

Světlu se otevřeme tak, že začneme pracovat na tom, aby se naše osobnost stávala stále světlejší, čistší, lepší, spravedlivější, laskavější, lidštější a duchovnější. Takovýmto způsobem a takovýmto úsilím se správně připravíme na příchod Světla, protože se s ním staneme kompatibilní. Světlá snaha naší duše, usilující o světlé hodnoty bytí, tak dokáže navázat stejnorodé spojení se Světlem Páně, přicházejícím shora. Při jeho příchodu to pak bude podobné, jako když se po dlouhých letech sejdou dva dobří přátelé. Bude to setkání, plné radosti a štěstí.

Úplně jiné to však bude při postoji Světlu nepřátelském, odmítavém, nebo lhostejném. Takovým postojem se bude člověk snažit unikat před Světlem a bude ho odmítat přijmout. A to proto, že hodnotové zaměření dotyčného je dlouhodobě nekompatibilní s hodnotovým systémem Světla.

Ale člověku to nic nepomůže, protože Světlo Páně vtrhne násilím do jeho duše, do jeho nitra a do jeho osobnosti. A jeho, od Světla a světlých hodnot odvrácenou osobnost, od základů rozvrátí!

Tento děj bude nesmírně smutný, protože totéž Světlo přinese ctnostnému a o ctnosti usilujícímu člověku do jeho nitra radost a mír, zatímco člověku Světlo a jeho hodnoty odmítajícímu, přinese neštěstí, bolest a rozvrat osobnosti.

K rozvratu osobnosti dojde proto, neboť to duchovně živé, co se v každém z nás nachází, a co mělo být chtěním k dobrému a k čistému naplno rozvinuto, bylo odsunuto stranou a nahrazeno rozumem. Bylo nahrazeno rozvíjením rozumu, rozumovým materialismem a anti duchovním naladěním vůči realitě. Bylo to nahrazeno falešným obrazem světa bez citu, ducha a rozvoje duchovních hodnot.

A právě toto falešné vnímání světa se všemi jeho pseudo hodnotami uctívání materie, peněz, moci a pozemské slávy se zhroutí v hlavách lidí pod tlakem Světla. Zhroutí se jim svět. Zhroutí se jim celé jejich dosavadní vnímání reality.

A když se po zhroucení falešné koncepce světa nenajde v duši člověka alespoň zrnko něčeho světlejšího a ušlechtilejšího, co by se mohlo pod zvýšeným tlakem Světla rozvinout, a na čem by se dalo stavět, když se v tomto směru nenajde uvnitř člověka vůbec nic, bude to znamenat definitivní zhroucení jeho osobnosti.

Síla Světla se koncentruje v blízkosti naší země a připravuje se na rozhodující úder. Na úder, nebo lépe řečeno, na zásadní přeformátování hmotnosti se připravuje také přírodní svět. Také statisíce přírodních bytostí, které ho spravují.

Dokud však nastane tento den, tato minuta a tato vteřina, zůstává stále ještě trochu času na to, abychom svou duši a svou osobnost učinili co nejkompatibilnější s přicházejícím Světlem a jeho hodnotami. Abychom ji učinili co nejčistší, nejlepší, nejspravedlivější, nejlaskavější, nejohleduplnější a nejduchovnější. Čím více se nám to podaří, tím méně bolestně se nás dotkne to, co přichází.

Neboť jen člověk, stojící správně ve stvoření a stojící v souladu s Vůlí Stvořitele, bude při příchodu jeho Světla, a při vniknutí Světla do své duše cítit jásavou radost a burácející štěstí.

Na každém z nás záleží, jaký postoj zaujme k tomu, co přichází. Zda konstruktivní, nebo odmítavý. Zda vycházející vstříc Světlu, nebo snažící se mu unikat urputným zaměřováním pozornosti jen na to staré, co zde bylo dosud.

Nikdo a nic již nemůže zadržet příchod Světla! Světlo se koncentruje v blízkosti země, obklopuje ji a v Bohem Otcem přesně stanovený čas pronikne naplno do materiální a fyzické úrovně.

Přichází Světlo, jako Posel a nositel Boží Vůle! Přichází Světlo a vyžaduje úplné a bezpodmínečné přijetí vznešeného principu čistoty na všech úrovních lidského bytí!

Přichází Světlo, aby učinilo planetu Zemi nositelkou nového člověka. Člověka čistého srdce, čistého citu, čistého svědomí, čisté duše a čisté mysli.

Zanechme to staré a s důvěrou a radostí začněme uskutečňovat svou osobní přeměnu k čistému člověku. Přiznávejme se již svým současným bytím k hodnotám Světla a přicházející Světlo se pak přizná k nám. Bude stát po našem boku, bude nás ochraňovat a podrží nás v těžkých chvílích, kdy se začne hroutit vše, co v sobě nemá žádné, nebo jen velmi slabé spojení se Světlem.

Světlo Boží přichází a přináší štěstí celé zemi. Kéž by se jeho slavný příchod stal šťastným osudem všech lidí.

Ovšem to, nakolik šťastný, nebo nešťastný osud nás čeká, má v rukou každý sám za sebe. Je to jedině v naší moci, protože jedině na nás záleží, jakou míru čistoty a Světla dokážeme vzbudit ve své duši, ve svém srdci, ve své mysli a ve své osobnosti do chvíle, kdy nadejde plnost času.

ve spolupráci s https://smeromkzivotu.blogspot.com/