Nejsme hrdý národ.

Jenže jsme tu furt.

Přišel Němec, pobyl a zase odešel a my jsme tady furt.

Přišel mužik, pobyl, odešel a my jsme tady ještě pořád furt.

Přišla Unie, pobude a až se rozpadne, my tu zase budeme furt.

Těžko nás porazit, když nebojujeme. A žádný vetřelec nezvládne poslouchat naše vtipy dýl jak čtyřista let, to je vyzkoušeno.

Nestojíme za moc, ale ještě pořád stojíme tady.

To není špatné.

Politika tady stojí za hovno

Svatá pravda. Politici jsou šmejdi, kradou a sousedovi, který je volil by se patřilo dát po hubě. Ale je fakt, že je zvolil ve volbách.

To znamená, že tady míváme volby.

A že na politiky můžeš nadávat nahlas a nikdo tě nezavře?

To není špatné.

Žijeme v drahotě a bídě

Je to pravda. Všechno stojí peníze a těch nikdo nemáme dost.

S bídou vyjdou naprosté většině jen na vlastní bydlení, placatou televizi, ledničku, mikrovlnku, pračku, počítač, mobil a aspoň jedno auto do rodiny.

Hlady už tady nikdo neumřel sto let.

Máme se tak zle, že jsme líní se za lepší prací odstěhovat z Brna do Ostravy, protože je to hrozně daleko a tady máme garsonku po babičce.

Čtvrtina lidí má denně na cigára, polovina na benzin do auta a tři čtvrtiny na kořalku.  

To není špatné.

Šéfové jsou parchanti

Svatá pravda, šéfové obecně jsou na hovno.

Pokud ale můžeš nadávat na šéfa, znamená to, že máš práci.

To není špatné.

Daně jsou vysoké

Jsou. Jsou nekřesťansky vysoké.

Pokud ale musíš platit daně, znamená to, že jsi i něco vydělal nebo něco máš. Horší by bylo, kdybys nic nevydělal a nic neměl.

Nakonec to není tak špatné.

Zaměstnanci jsou líní nevděční parchanti.

Ale pokud máš zaměstnance, kterým platíš, znamená to, že jsi borec, který dokáže vést firmu a vydělat tolik peněz, že může dát obživu dalším lidem.

To není špatné.

Zdravotnictví stojí za hovno

No samozřejmě.

Na každém pokoji by měla být telka, všichni by měli mít bílé plomby a právo na okamžitou transplataci jater.

Takhle se musíme spokojit s tím, že pro nás v nouzi vcelku rychle dojede sanitka, že nás nejdřív zachrání a až pak se ptají po průkazce pojištěnce, že v nemocnici platíme jen za karbenátek a že v rámci pojištění dostáváme velice slušné a odborné služby.

To není špatné.

Počasí stojí za hovno

Naprostá pravda.

V létě velké vedro, v zimě krutý mráz. Ale nemáme tsunami, ničivá tornáda ani zemětřesení.

To není špatné.

Příroda stojí za hovno

Pravda.

Ani pořádné hory, ani pořádné moře, ani pořádná džungle.

Ale zas tu nemáme na každém kroku jedovaté hady, chlupaté pavouky, moskyty, v lese na tebe neskočí hladový tygr a pravděpodobnost, že tě do Berounky stáhne krokodýl, je taky poměrně nízká.

To není špatné.

Celé je to tu na hovno

Je to přesně tak.

Ale nikdo nás tu nedrží. Můžeme se kdykoli sebrat a odstěhovat se na jiné, lepší místo, kde bude všechno v cajku. A taky nám nikdo nezakáže se vrátit, když zjistíme, že takové místo neexistuje a mnohde je to i mnohem horší než tady.

A to není špatné.

Přes všechny ty výše popsané kruté hrůzy, ve kterých tady musíme žít, dokážeme každodenně řešit kraviny, jako kdo je baníkovec a kdo sparťan, že v televizi dávají ptákoviny a dokážeme se smrtelně vážně hádat a urážet kvůli tomu, že jeden chce DPH zvednout o procento a druhý o dvě snížit.

Nejsem cestovatel, nikde jsem nebyl, nic jsem nepoznal a nemůžu nic s ničím srovnávat. I přesto si lajsnu prohlásit, že se tady máme jako prasata v žitě, v nejklidnějším koutě galaxie.

Nic důležitého tu nemáme, takže nám to nikdo nechce vzít. Nic nám zas tak moc nechybí, takže sami na nikoho neútočíme. Nejsme bůhvíjak bohatí, aby se nám sem stěhovaly hladové hordy, a nejsme zdaleka tak chudí, abychom se ve stěhovavé hordy proměnili sami.

Díky tomu všemu sice nedržíme jako národ moc pohromadě, ale zase nás nikdo jako jedince nijak neomezuje  a nemá tendence násilím sjednocovat. Pokud existuje na světě místo, kde se může každý v klidu a svobodně rozhodnout, čím chce být, jak chce žít a čeho chce dosáhnout, je to tady. Můžeme studovat, cestovat, podnikat, pracovat, chlastat pivo, dělat cokoli, co chceme.

To není špatné.    

Akorát možná neškodí si to sem tam připomenout. Líbí se mi tu. Zůstanu tu i příští rok.