Přenášejí vysoce nakažlivé nemoci

Na rozdíl od labutí, které mají salmonelu ve střevech jako tzv. komenzála, tedy neškodného souputníka (totéž platí i pro domácí kachny a proto se nesmějí kachní vejce dávat do majonéz) v téměř 100 % případů, holubi ji nemají a už vůbec ji nepřenášejí. Pokud se nakazí, v krátké době uhynou na průjmy. TBC má asi 1 % holubů (a asi 5 % poštolek a údajně téměž polovina mláďat konipasa horského), ale bakterie vyloučená trusem v řádu hodin uhyne.

Chlamydie mohou mít všichni ptáci, nejčastěji se nakazí ošetřovatelé drůbeže ve velkovýkrmnách kachen a hus. Zase platí, že po nakažení holubi v krátké době uhynou.

Co se týká klíšťové encefalitidy, nakazit se lze pouze dvěma způsoby - kousnutím od nakaženého klíštěte, nebo pitím nepasterovaného mléka od nakažené krávy, kozy či ovce. Virus je v krvi a musí se dostat opět do krve, samice savců ho vylučují do mléka. Čili nakazit se od holuba by šlo pouze injekční aplikací nakažené krve. A o toxoplazmóze ani nemluvím. Nakazit se lze pouze konzumací nedostatečně tepelně upraveného masa nakaženého zvířete, obvykle prasete či králíka, nebo polknutím vajíček prvoka Toxoplasma gondii vyloučených trusem nakaženou kočkovitou šelmou. Navíc toxoplasmóza je primárně onemocnění savců, kteří jsou přirozenou kořistí kočkovitých šelem, jediných konečných hostitelů tohoto prvoka. Tedy hlavně hlodavců, králíků, prasat a některých dalších.

Holubi mají vůbec nejvyšší tělesnou teplotu ze všech zvířat - 43 stupňů. Savčí parazité a patogenní mikroorganismy v nich tedy málokdy přežijí. Klíšťák holubí a vši naopak nenapadají savce, tedy ani člověka. Brání se jim i sami holubi.

Na těle mají místa, kde roste tzv. prachové peří rozpadající se na jemný pudr, který pokryje celý povrch jejich těla. Když se holub vykoupe, zůstane po něm voda jakoby poprášená moukou. Tento pudr chrání dospělé holuby před parazity, které udusí. Podobnou obranu proti parazitům mají ještě papoušci, hrabaví ptáci (bažanti, slepice, pávi apod.) si ji pořizují popelením v jemném prachu a písku. Klíšťáci a vši tedy žijí výhradně na holoubatech, která ještě prachové peří nemají.

Alergii trus skutečně způsobuje. Suchý ptačí trus obsahuje močovinu a dusík, což obojí dráždí sliznice. Trus je tím dráždivější, čím víc živočišné potravy pták sežere. Takže trus vlaštovky, čápa či poštolky je mnohem agresívnější, než trus holuba. Masivní alergie se objevovaly v minulém režimu, kdy o domy pečovaly PBH, ve střechách byly díry po vypadlých taškách, na půdách hnízdily stovky párů holubů a byla tu i metrová vrstva holubího trusu, podestýlky a mumifikovaných mrtvých ptáků. Parazité a špína pak zamořovaly domy. To však už asi 25 let neplatí. Dnes je více alergizující jít si do kurníku pro vejce - i slepičí trus dráždí ke kašli.

 Holubi skutečně zobou omítku a vápenec. Jako každý tvor potřebují vápník. Totéž dělají vrabci, strakapoudi, sojky a prostě všichni městští ptáci, zejména v době, kdy hnízdí a vytvářejí v těle vejce. Ostatně proto kupujeme svým andulkám, kanárům a dalším mazlíčkům sépiové kosti a slepicím dáváme drcené skořápky. Kvalitní a dobře ošetřenou omítku holubi svými slabými zobáky nerozklovou.

Holubi už dávno nejsou přemnožení. Opticky na lidi působí to, že holubi žijí v koloniích, takže jich vždy vidí víc najednou. Životaschopná kolonie musí mít aspoň 20 párů. Je tedy nutné počítat kolonie, nikoli jednotlivé ptáky. Městský holub pomalu vymírá, počty jsou asi o 80 % nižší, než před 30 lety. Holub je ale základem potravního řetězce ve městech. Loví ho draví ptáci (sokol stěhovavý, krahujec obecný, jestřáb lesní, částečně i poštolka obecná), kuny skalní, vejce vybírají straky, kavky a sojky. V Praze ubylo hnízdících krahujců, jistě i vinou drastického úbytku holubů. Místo po holubech domácích zaplňuje lesní holub hřivnáč, který ale netvoří kolonie, takže opticky působí jako daleko vzácnější.

Není to ale pravda. A samozřejmě i hřivnáč kálí na sochy a zdi domů a klove do omítek. Jako původní divoký pták je ale chráněn zákonem. Početnější než holub domácí je hlavně sýkora koňadra a v některých městech patrně i straka. Hejna zdivočelých holubů pravidelně doplňují ulétlí holubi poštovní a občas i čistokrevní domácí holubi různých plemen. A bílou barvu jim geneticky dodávají tzv. svatební holoubci, což jsou domácí holubi několika plemen prodávaní či půjčovaní zájemcům o okrášlení svatby. Holubi jsou vypuštěni nad svatebčany, někteří se vrátí domů, někteří zahynou hlady či je uloví dravci, někteří zdivočí a stanou se posilou městských hejn. Většinou jsou to opět holubi poštovní, dále bílí benešovští selští holubi, čeští staváci, různí rejdiči a vysokoletci, čeští bubláci a některá další plemena.

Vyhubíme-li úplně městské holuby, patrně tím vyhubíme i obnovenou populaci sokola stěhovavého v ČR a donutíme řadu dravců lovit jiné, pro nás mnohem líbivější ptáky. 

Klára Procházková

Společnost Total spoluzaložila novou globální alianci pro eliminaci plastových odpadů

Společnost Total je mezi zakládajícími členy nově vytvořené aliance globálních firem produkujících plasty a spotřební zboží, která bude prosazovat eliminaci plastových odpadů, zejména těch, které znečišťují oceány.

Aliance, kterou v současnosti tvoří téměř třicet členských společností z celého světa, přislíbila investovat více než miliardu amerických dolarů s cílem eliminovat plastové odpady v životním prostředí. Během následujících pěti let to má být až 1,5 mld. dolarů. Aliance bude vyvíjet a šířit řešení minimalizující množství plastového odpadu a podporující recyklaci plastů.

„Tím, že přispějeme k odlehčení materiálů, mohou plasty zlepšit energetickou účinnost našich výrobků a snížíme tak emise CO2. Je však velmi důležité zlepšit řízení likvidace plastů, aby bylo zajištěno, že neskončí v přírodě,“ řekl Bernard Pinatel, prezident oddělení rafinace a chemikálií společnosti Total a člen výkonného výboru aliance. „Snažíme se k přírodě chovat odpovědně. Proto pro společnost Total bylo jasnou volbou být zakládajícím členem aliance. Činnost aliance bude doplňovat naše vlastní úsilí o zlepšení energetické účinnosti našich produktů, rozvíjení recyklace a produkce bioplastů,“ dodává.

Aliance je neziskovou organizací, jejímiž členy jsou společnosti, které vyrábějí, používají, prodávají, zpracovávají, shromažďují a recyklují plasty. Jedná se tedy o společnosti, které mají plasty v celém hodnotovém řetězci, např. o výrobce chemikálií a plastů, společnosti prodávající spotřební a jiné zboží a společnosti zabývající se nakládáním s odpady. Aliance spolupracuje se Světovou obchodní radou pro udržitelný rozvoj, která je zakládajícím strategickým partnerem.

Aliance též ohlásila vznik řady projektů, spoluprací a řešení, které by měly učinit konec plastovým odpadům:

• Partnerství s městy - na jehož základě se budou navrhovat integrované systémy odpadového hospodářství ve velkých městských oblastech s chybějící infrastrukturou, zejména v okolí řek, odkud velké množství plastových odpadů končí v oceánu. Tato práce bude zahrnovat zapojení místních samospráv a zainteresovaných subjektů a bude vytvářet ekonomicky udržitelné a napodobitelné modely, které budou moci být použity v mnoha městech a regionech. Aliance bude zakládat partnerství s městy v oblastech s velkou produkcí plastových odpadů. Aliance se též bude snažit spolupracovat s dalšími programy fungujícími v některých městech, jako je například projekt STOP v Indonésii.

• Financování sítě podnikatelských inkubátorů pro rozvoj a podporu technologií, obchodních modelů a podnikatelů zabraňujících šíření plastového odpadu do oceánů a zlepšujících odpadové hospodářství a recyklaci s úmyslem vytvoření sítě investičních projektů. Primárně se bude zaměřovat na jihovýchodní Asii.

• Vývoj globálního open-source vědeckého informačního projektu na podporu globálních projektů odpadového hospodářství se spolehlivým shromažďováním dat, metrikou, standardy a metodikami na pomoc vládám, firmám a investorům. Jeho činnost se bude zaměřovat na aktivity potřebné k zastavení šíření plastových odpadů do životního prostředí. Aliance bude zkoumat příležitosti ke spolupráci s předními akademickými institucemi a jinými organizacemi již zapojenými do podobných druhů sběru dat.

• Vytváření spolupráce s mezivládními organizacemi jako je OSN, které povedou společné workshopy a školení pro vládní úředníky a lídry komunit a budou jim pomáhat identifikovat a podporovat ta nejefektivnější řešení v dané lokalitě v oblastech s nejvyšší prioritou.

• Podpora obnovy oceánů a pomoc lokálním investorům a zapojeným stranám. Program je navržen tak, aby zachytil plastový odpad ještě, než se dostane do oceánu z deseti hlavních řek, které kvůli odpadům nejvíce znečišťují oceán. Počáteční práce budou podporovat projekt Renew Ganga na revitalizaci řeky Gangy, který podporuje i nezisková organizace National Geographic Society.

V následujících měsících učiní aliance další investice v následujících čtyřech klíčových oblastech:

• Rozvoj infrastruktury pro sběr a správu odpadů a zvýšení podílu recyklace

• Inovace rozvoje a šíření nových technologií, které usnadňují recyklaci a obnovu plastů

• Vzdělávání a zapojení vlád, firem a komunit do příslušných činností

• Vyčištění oblastí s koncentrovaným odpadem, který se již v životním prostředí nachází, zejména největší kanály odpadů jako jsou řeky, které odvádějí odpad z pevniny do moře

Výzkum ukazuje, že téměř 80 % plastů v oceánech začíná jako odpadky na zemi. Drtivá většina odpadů putuje některou z 10 největších řek - 8 z nich se nachází v Asii a dvě v Africe. Samostatný výzkum ukazuje, že 60 % plastů v oceánech pochází z pěti zemí v Jihovýchodní Asii.