Nová studie americké Columbia University zjistila, že jeden litr balené vody obsahuje v průměru 240 tisíc malých kousků plastu. Asi 90 % těchto plastových fragmentů pak byly nanoplasty - částečky plastů menší než jeden mikrometr. Celkem bylo ve vzorcích 10 až 100krát více plastových částic, než odhalily dřívější studie, které se většinou zaměřovaly na větší mikroplasty.

Plasty jsou již dlouho nedílnou součástí našeho každodenního života a znečištění jimi je stále větším problémem. Když se plasty rozkládají, mohou tvořit menší částice zvané mikroplasty, které jsou velikosti 5 mm nebo méně. Mikroplasty se pak mohou rozkládat na ještě menší kousky - nanoplasty, které jsou menší než 1 μm. Nejsou viditelné pouhým okem a jsou dostatečně malé, aby se dostaly do buněk a tkání těla.

Tým vědců z Columbia University v USA za podpory National Institutes of Health (NIH) vyzkoumal, že balená voda může obsahovat až 100krát více malých kousků plastu, než se dříve odhadovalo. Průměrný litr balené vody obsahuje téměř čtvrt milionu nanoplastových fragmentů. Výzkumníci analyzovali pět vzorků tří běžných značek balených vod a zjistili úrovně nanoplastů v rozmezí od 110 000 do 400 000 na litr, s průměrem kolem 240 000.

Voda obsahovala částice všech sedmi druhů plastů. Nejběžnější byl polyamid, typ nylonu, který se často používá k filtraci a čištění vody. Bylo také zjištěno množství polyethylentereftalátu (PET). Dalo by se to očekávat, protože PET se používá k výrobě lahví na vodu a dalších nápojů. Mezi další identifikované plasty patřil polyvinylchlorid, polymethylmethakrylát a polystyren, který se také používá při čištění vody. Metoda identifikovala miliony dalších částic, které neodpovídaly sedmi kategoriím plastů. Zatím není jasné, zda tyto drobné částice jsou nanoplasty nebo jiné látky.

„Svému zdraví přispějete, pokud se vyhnete nákupu a konzumaci vody z plastových lahví. Nejenže pomůžete snížit spotřebu plastu, ale také eliminujete mikroplasty a nanoplasty, které se uvolňují z lahví s balenou vodou ze supermarketů.  Ta často obsahuje také bakterie, které se rozmnožují při špatné distribuci a skladování,“ říká Jaroslav Žák z BWT.

„Nejkvalitnější vodu za rozumnou cenu lze získat filtrací běžné kohoutkové pitné vody a její speciální úpravou. Příjemnou variantou je tzv. poddřezové řešení, kdy následně lze mít chutnou a zdravou vodu přímo z kohoutku v kuchyňce nebo v kancelářích stále oblíbenější výdejníky vody. Tato voda je navíc obohacena o hořčík, který pomáhá předcházet únavě a může přispívat ke schopnosti organismu relaxovat a bojovat se stresem. Hořčík také podporuje funkci svalového a nervového systému,“ dodává.

Mohly by pomoci biologicky rozložitelné plasty?

Odpor proti jednorázovým plastům je aktuálně patrný a snahou je používat alternativy, které jsou biologicky rozložitelnější nebo kompostovatelné. Ale v některých případech mohou tyto alternativy ve skutečnosti komplikovat problém mikroplastů. Výzkum vědců z University of Plymouth ve Spojeném království zjistil, že pytlům označeným jako „biologicky rozložitelné“ může trvat roky, než se rozpadnou, a dokonce se většinou rozpadají na menší kousky než na jejich chemické součásti.

  Dá se něco udělat pro redukci mikroplastů?

Naštěstí tu nějaká naděje je. Vědci vyvíjejí řadu přístupů, jak se zbavit plastového znečištění v našem životním prostředí. Jedním z nich je směr obrátit se na houby a bakterie, které se plasty mohou živit a při tom je rozkládají. Dalším přístupem je využití druhu broučích larev, které dokáží zpracovat polystyren. Jiní se zaměřují na použití technik filtrace vody nebo chemických úprav, které mohou odstranit mikroplasty.

Petr Jarkovský

Ponechejte si středomořský jídelníček i po dovolené

Návrat ze středomořské dovolené nemusí být i návratem k obvyklé stravě. Pestrou stravu založenou na kvalitních surovinách, zelenině, mořských rybách a olivovém oleji ocení nejen naše chuťové buňky, ale i kardiovaskulární systém. Pravidelnou konzumací potravin obsahujících nenasycené mastné kyseliny, vlákninu a vitamíny můžeme pozitivně ovlivnit náš organismus a pokud již máme vysokou hladinu cholesterolu, pak výrazně pomoci léčbě. Prázdninovou pohodu tak přeneseme do našeho zdraví po celý rok.

Čas letních dovolených přináší pro řadu z nás příležitost trávit nějakou chvilku ve Středomoří. Jistě se nám vybaví nejen slunné pláže Chorvatska, Itálie, Řecka či Španělska, ale především místní strava.

„Právě středomořská strava je velmi vhodná pro pacienty s vysokou hladinou cholesterolu. Jeden týden dovolené určitě problémy s cholesterolem nevyřeší, ale pomůže nám najít inspiraci, jak středomořské stravovací návyky přenést do běžného života. Pokud se to podaří, naše tělo nám poděkuje,“ říká MUDr. Eva Kociánová, garant projektu Srdce v hlavě.

Čerstvost a kvalita jsou základem středomořské stravy
Středomořská strava totiž na rozdíl od té středoevropské obsahuje více rostlinných olejů, ovoce, zeleniny, obilovin nebo luštěnin. Zdrojem tuků je, spíše než máslo a sádlo, olivový olej a mořské ryby, popřípadě drůbež a mléčné výrobky.

Obyvatelé středomořských států také rádi konzumují velké množství zeleniny – tvoří až polovinu zkonzumovaných potravin, a to jak v podobě salátů nebo jako příloha k jídlu.   „Pozitivní vliv na náš kardiovaskulární systém má zřejmě i čerstvost stravy a menší míra tepelného zpracování, což znamená, že ve stravě zůstává dostatek cenných antioxidantů a vitaminů. Používání čerstvých a kvalitních potravin místo polotovarů, instantních výrobků a konzervovaných výrobků je sice možná pracnější, ale o to chutnější a zdravější,“ doporučuje MUDr. Eva Kociánová, garant projektu Srdce v hlavě.

Tuky mohou být zdravé
Středomořský jídelníček se snaží omezit příjem živočišných a nekvalitních tuků, přijímané tuky by měly pocházet z ryb, libového masa, ořechů nebo olivového oleje.
Mořské ryby jako například tuňák, makrela, losos nebo sardinky obsahují omega – 3 nenasycené mastné kyseliny, zejména EPA (eikosapentaenová) a DHA (dokosahexaenová), které mají pozitivní účinek na kardiovaskulární systém. Omega – 6 nenasycené mastné kyseliny (například kyselina linolová) jsou zase obsaženy v rostlinných olejích. Protože si lidský organismus nedokáže tyto polynenasycené kyseliny sám vyrobit, je třeba je ve vyváženém poměru přijímat potravou.

Užijte si středomořskou stravu
Pestrost a kvalita jsou hlavními znaky středomořské kuchyně. Máme-li chuť na sladké, dopřejme si raději ovoce místo cukrovinek. Navíc vedle dovolenkové pohody jistě patří ke středomoří i sklenka dobrého, zejména červeného vína. Pokud tedy netrpíte onemocněním, které konzumaci alkoholu vylučuje, pak sklenka kvalitního vína denně je místními obyvateli považována za zdraví prospěšnou.

Pestrá a vyvážená strava – cesta ke zdraví
Pokud se necháme inspirovat středomořskou stravou i po zbytek roku, náš organismus to pozitivně ovlivní. Pestrou stravu plnou vlákniny, zdravých tuků a vitamínů ocení zejména naše srdce a cévy. Pokud k tomu přidáme pravidelný aktivní pohyb, pak máme návod, jak si poradit s vysokým tlakem i cholesterolem.

„Správná režimová opatření, jako optimalizace tělesné hmotnosti, nekuřáctví, dostatečná pohybová aktivita a vhodná strava, představují nadále základ léčby dislipidemie a snižují riziko kardiovaskulárních komplikací,“ upozorňuje MUDr. Eva Kociánová.

Středomořská strava rovněž hraje velmi významnou roli v prevenci takzvaného metabolického syndromu – onemocnění s vysokým kardiovaskulárním rizikem, které tvoří soubor rizikových faktorů a symptomů vyskytujících se u nemocného současně (obezita, vysoká hladina cholesterolu, vysoký krevní tlak, počínající cukrovka).

Více se o prevenci a léčbě kardiovaskulárních onemocnění dozvíte na stránkách projektu Srdce v hlavě www.srdcevhlave.cz.
Iveta Nebesařová

Domov smějícího se slunce

Pod názvem „Bylinný zážitek firmy SONNENTOR“ otevřel specialista na bylinky a koření z
oblasti Waldviertel své brány všem zájemcům a zve k pohledu do zákulisí vzniku čajů a
koření SONNENTOR. Užijte si krátkou dovolenou při prohlídce naší firmy, bylinkové
zahrádky, podnikového obchodu a kavárny Genuss-Reich.

Příroda v idylickém prostředí

Na šestikilometrové bylinné stezce si přijdou na své všichni návštěvnící, kteří mají rádi
procházky přírodou. Na cestě ze Sprögnitz do Engelbrechts a zpět vyprávějí velké tabule
o historii bylinkářství, které je staré jako lidstvo samo. Kdo má chuť vystoupat do vyšších sfér,
může cestou zpět pokořit vyhlídku Aubergwarte v nadmořské výšce 800 metrů, kde si může užít
výhled na velkou část oblasti Waldviertel.

Dobrá chuť, zcela přírodní

Pro všechny, kteří se chtějí nechat kulinářsky rozmazlovat, jsme otevřeli biorestauraci
Leibspeis‘. Každý měsíc měníme jídelní lístek, abychom Vás mohli znovu a znovu překvapovat
novými kreacemi ze sezónních a regionálních potravin. Pro milovníky čaje nabízíme odpočinek a
velký výběr čajů z celého světa v naší čajovně Tee-Zeit.

Semináře pro tělo i duši

Také v naší nabídce seminářů se odráží dobrá nálada. Zdravá výživa se všemi různými aspekty u
nás hraje velkou roli, například při kurzech vaření s kuchaři naší biorestaurace Leibspeis‘.
Dozvíte se, jak je jednoduché zbavit se stresu a radovat se více ze života. V našich kreativních
workshopech na výrobu dekorací si vyrobíte vkusné doplňky do domácnosti.
Více informací k Bylinnému zážitku firmy SONNENTOR najdete na
www.sonnentor.com/erlebnis  

Tipy na výlet:
květen: Jarní slavnosti s Biorarášky
srpen: Bylinné slavnosti SONNENTOR ve Sprögnitz
Adventní soboty Weihnachtsstress lass‘ nach!

Petra Schwaighofer

Není voda jako voda

Voda není jen životní nutností a každodenní samozřejmostí zahánějící žízeň. Má i své specifické chuťové vlastnosti, které ovlivňují také víno, menu nebo koktejl, jehož je voda součástí. Vliv vody a její schopnost povzbudit chuťový zážitek z vína či jídla si začínají uvědomovat také šéfkuchaři a sommeliéři, kteří jako součást nápojových lístků začínají zařazovat i lístky vodní.

Chuť především

Základní principy snoubení jídla s vodou jsou podobné jako u vína. Jemné úpravy si žádají méně výrazné vody, které nebudou výsledný delikátní chuťový efekt narušovat. Vedle toho kořeněná jídla, grilované, červené maso nebo zvěřina naopak podpoří výraznější minerální voda s vyšším obsahem hořčíku a sodíku s perlením.

„Lehká stolní, minerální, perlivá - to jsou všeobecně známá označení vod, ale tím to zdaleka nekončí. Každý chuťový odstín vody má své uplatnění a měl by podtrhovat chuť hlavní složky pokrmu, nechat vyniknout aromatice a chuťovým nuancím vína atd. Voda přes svou netušenou rozmanitost ale zároveň nikdy nesmí ztrácet svůj hlavní účel, tedy zahnat žízeň a osvěžit. Párování s jídlem a vínem nebo osvěžení. To vše může být zážitek a my jej chceme svým hostům dopřávat,“ vysvětluje Přemysl Grunt ze sítě Orea Hotels & Resorts, hlavní důvod, proč se rozhodla známá síť hotelů nabízet široké spektrum tuzemských i zahraničních vod.

Obdobné principy jako u vína nacházíme také u teploty podávání vody. Příliš nízká teplota, řekněme pod 8 °C, tlumí chuťový výraz vody a zároveň zeslabuje vjemy chuťových pohárků pro konzumaci jídla nebo vína. Naopak málo vychlazená voda blížící se pokojové teplotě nepůsobí osvěžujícím dojmem a narušuje chuťový zážitek. Optimálně by se tedy voda měla podávat při teplotě 12 – 15 °C, v teplých dnech u lehkých vody i něco méně, u výrazných minerálních vod, jejichž specifika si chceme vychutnat a nebereme vodu jen jako vhodných doplněk jídla či vína může být teplota podávání ještě o něco vyšší.

„Zásadní pro zážitek z vody je práce personálu. Musí být schopen zákazníkovi s výběrem poradit, umět odprezentovat to, čím je daná voda výjimečná, proč a jak právě ona dokáže ostatní složky doplnit. Zatímco vybrat si z jídelního nebo nápojového lístku není zpravidla velký problém, voda a umění si ji užít a vychutnat je u nás pořád ještě v plenkách,“ dodává barman Martin Baťha, který s vodou pracuje u svých barmanských show, a pokračuje: „Je-li voda kvalitní, čistá, bez příměsí, pak není dobrá nebo špatná. Každá je dobrá pro někoho a k něčemu a je na nás, abychom to objevili a sdíleli.“

Lidské tělo je tvořeno vodou ze 70 %. Už jen proto by voda neměla být pouze okrajovou záležitostí, které nevěnujeme pozornost. Voda je naší nedílnou součástí a její svět nespočtu chuťových odstínů láká k bližšímu zkoumání.

Dominika Uhrová
d.uhrova@omnimedia.cz

dTest: Méně ingrediencí znamená více

Běžně se jim říká „rostlinná mléka“, skutečné mléko však připomínají spíše jen svou barvou. K dostání jsou v mnoha variantách a liší se nejen hlavní surovinou, ale i tím, jaké další složky obsahují. Spotřebitelský časopis dTest prozkoumal složení 35 rostlinných nápojů zakoupených v

eských obchodech. Na co si dávat při výběru pozor?

Nejčastějším typem rostlinné náhražky mléka na pultech obchodů je „mléko“ vyrobené ze sóji. Neobvyklá však nejsou ani ta z mandlí, ořechů, rýže nebo ovsa. Narazit můžete i na větší exotiku jako nápoje z konopí, semínek chia nebo quinoy.

„Rozhodně doporučujeme číst složení. Někteří výrobci upřednostňují jednoduchou recepturu a k výrobě používají jen základní surovinu a vodu. Jiní ale do výrobků přidávají další složky, nejčastěji cukr, sůl, oleje, zahušťovadla, stabilizátory a další přídatné látky. Z výživového hlediska je dobré nápoje střídat a upřednostňovat nezahuštěné a neslazené varianty,“ říká Hana Hoffmannová, šéfredaktorka dTestu.

Mléku se svým složením nejvíce blíží sójové nápoje. Vyrábí se namáčením sušených sójových bobů ve vodě a jejich následným rozdrcením, vařením a cezením. Výsledkem je stabilní emulze vody, oleje a bílkovin. Tučnost sójového nápoje je někde mezi polotučným a plnotučným mlékem, z pohledu bílkovin jsou oba nápoje srovnatelné. Díky tomu můžete sójový nápoj při přípravě „mléka“ do kávy na rozdíl od jiných rostlinných variant napěnit. Pohled výživových odborníků na sójové nápoje i na sóju obecně je však značně rozporuplný. Jedni vyzdvihují obsažené fytoestrogeny jako žádoucí, jiní v nich spatřují problém a poukazují také na špatnou stravitelnost sójové bílkoviny. Všichni se ale shodují na tom, že by se sóje měly vyhýbat nejmenší děti. Není také od věci myslet na střídmost a rostlinné nápoje obměňovat.

Rýžový nápoj si na rozdíl od toho sójového lze snadno připravit doma, stačí k tomu jen rýže, voda a mixér. Ušetříte tak, protože rýžové nápoje v kartonu stojí 40–80 korun za litr. „Čistě rýžové nápoje se nejčastěji vyrábějí z 12- až 17% podílu rýže a na rozdíl od sójových nemají skoro žádné bílkoviny. Jsou sladší, než jiné rostlinné nápoje. Výrobci je stejně jako sójové nápoje často vylepšují rostlinnými oleji, solí, mořskou řasou či přídatnými látkami,“ uvádí Hoffmannová a dodává: „Rýžový nápoj může být zajímavou chuťovou alternativou pro dospělé, neměl by ale plnit roli náhražky mateřského či kojeneckého mléka pro děti, a to kvůli přirozeně se vyskytujícímu arzenu v rýži. Malé děti konzumují více mléka na menší tělesnou hmotnost než dospělí a mohly by snadněji překročit hranici denního tolerovatelného příjmu.“

Pomocí mixéru si doma můžete vyrobit i nápoje z ořechů či například z máku. Mandle a ořechy vůbec mají vysoký podíl tuku, nejspíš proto se již do nápojů žádný další nepřidává. Nápoje však mohou obsahovat cukr nebo agávový sirup, případně mohou být zahuštěné. „Některé nápoje mohou mást svým názvem, při nákupu se tak vyplatí kontrolovat podíl zmiňovaných ingrediencí na obalu. Narazili jsme například na výrobek Joya s názvem Hafer Chia, který se skládá z necelých 12 % ovsa, a semínka chia jsou zastoupena chia olejem, kterého se zde nachází 0,1 %,“ upozorňuje Hana Hoffmannová.

Důvodů, proč lidé vyhledávají rostlinná „mléka“, je hned několik. Části populace působí konzumace mléka zdravotní obtíže, většinou kvůli nesnášenlivosti laktózy, tedy mléčného cukru, nebo alergii na mléčné bílkoviny. Rostlinné náhražky mléka vyhledávají také vegani, nebo ti, kterým mléko prostě nechutná nebo jsou přesvědčení o tom, že rostlinná alternativa mléka je zdravější. Rostlinné nápoje lze v zásadě používat všude tam, kde běžné kravské mléko – na vaření a pečení, jen tak na pití nebo do kávy.

Hana Hoffmannová, hoffmannova@dtest.cz
Vanda Jarošová, jarosova@dtest.cz