Jan Kotěra, architekt.

Jan Karel Zdenko Kotěra (1871 - 1923) byl český architekt a urbanista. Narodil se v Brně a zemřel v Praze. Vzdělání dostal v německých školách v Dolních Zálezlech a v Ústí nad Labem, poté na Odborné škole stavitelské v Plzni a nakonec na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Tam se Jan Kotěra seznámil s Jože Plečnikem, Josefem Hoffmannem, Josefem Urbanem a Adolfem Loosem. Prestižní Římská cena mu umožnila stipendijní pobyt v Palazzo Venezia. Po návratu z Itálie učil na pražské Uměleckoprůmyslové škole. K jeho žákům patřil Josef Gočár. Roku 1910 byl jmenován profesorem Akademie výtvarných umění v Praze, kde byli jeho žáci Bohuslav Fuchs a František L. Gahura. V jeho atelieru postupně pracovali Otakar Novotný, Josef Gočár, Pavel Janák, Bohuslav Fuchs a Josef Štěpánek.

Po návratu do vlasti neměl Kotěra příležitost, aby uskutečnil velké projekty, na které se ve Vídni připravoval. Stavěl nájemní a obchodní domy nebo předměstské vily.

První významná realizace byl Peterkův dům v Praze na Václavském náměstí. Roku projektoval několik domů. Prvním z nich je Trmalova vila v Praze - Strašnicích, která nese folklorní motivy, hrázděné zdivo, sedlovou střechu a vyřezávané dřevěné zábradlí. Velkou zakázkou byla stavba Okresního domu pro Hradec Králové nedaleko Labe. Kotěra navrhl i zařízení kavárny a restaurace. Vila s ateliérem pro Stanislava Suchardu v Praze - Bubenči zroku 1907 je koncipována v duchu anglického halového domu. Kotěra navrhl i veškeré vnitřní zařízení. Národní dům v Prostějově patří k největším stavbám své doby a skloubil víceúčelový sál, salóny, restaurace a kavárny. Mimořádnou péči věnoval Kotěra interiérům s bohatou dekorací.

Roku 1906 pracoval na souboru budov vodárny pro tehdejší pražské předměstí Vršovice. Čerpací stanice stojí u Vltavy v Braníku a vodárenské věže mezi Nuslemi a Michlí. Úplně stejnou vodárenskou věž postavil pro okres Třeboň nedaleko třeboňského židovského hřbitova.

Kotěrova vlastní vila v Praze na Vinohradech jednoduše přiznává vnitřní prostorové uspořádání. Přísný styl této stavby převedl do monumentálního měřítka v budově městského muzea v Hradci Králové roku 1913. Strohý styl muzea nalezl odezvu v několika dalších Kotěrových projektech monumentálních staveb - hlavně Právnické a Teologické fakulty České univerzity Karlo-Ferdinandovy v Praze (po vzniku Československa a smrti Jana Kotěry byla dokončena jen právnická část) a obchodního domu s koncertním sálem Mozarteum hudebního nakladatele Mojmíra Urbánka v Praze.

Jeho posledními pracemi byly Všeobecný penzijní ústav na vltavském nábřeží v Praze, obytný Lembergův palác ve Vídni a nedokončená Laichterova vila v Dobrušce.