Na křižovatce promenád teplické zámecké zahrady se odehrálo legendární setkání. 23. července 1812 se sešli kníže básníků a tajný císařský rada Johann Wolfgang von Goethe s geniálním skladatel a volnomyšlenkářem Ludwig van Beethoven a císařovnou Marií Ludvikou. Bettina von Arnim, lvice tehdejších salónů popsala ve své knize dopisů údajný výrok Beethovenův: "Když jsme se včera vraceli z procházky, potkali jsme celou císařskou rodinu. Goethe se pustil mé paže a postavil se stranou na cestě. Nedostal jsem ho ani o krok dál. Narazil jsem si tedy klobouk do čela, zapjal svrchník, složil ruce dozadu na záda a prošel jsem nejhustším davem. Princové a dvořané vytvořili špalír, vévoda Rudolf přede mnou smekl a císařovna zdravila první," zatímco Goethe se uctivě klaněl průvodu. Legendu o hrdém skladateli a servilním básníkovi poté proslavila litografie německého malíře Carla Röhlinga z roku 1887, která nese název Incident v Teplicích. Půvabná historka má vadu v tom, že se nejspíš nestala. Jednak všichni tři aktéři neměli vlastně nic společného a mohli vést leda plytkou společenskou konverzaci. A navíc Bettina von Arnim byla sice mladá žena z vysoké společnosti, znala se s Lisztem, Schumannem a Brahmsem, a s Goethem prožívala platonický vztah, který začal v roce 1806, tedy v době, kdy Bettině bylo 21 a Goethemu 58 let. Jenže jako literátka se moc neuchytila. Známost si zajistila až vydáním dopisů s Goethem pod názvem Briefwechsel mit einem Kinde. Skutečné dopisy nikdo neviděl a je Bůh a Bettina vědí, co si vymyslela. Setkání tří osobností v Teplicích zřejmě sama popsala, aby Goethe vypadal jako zbabělec a Beethoven jako hrdý muž.

Na křižovatce promenád teplické zámecké zahrady se odehrálo legendární setkání. 23. července 1812 se sešli kníže básníků a tajný císařský rada Johann Wolfgang von Goethe s geniálním skladatel a volnomyšlenkářem Ludwig van Beethoven a císařovnou Marií Ludvikou. Bettina von Arnim, lvice tehdejších salónů popsala ve své knize dopisů údajný výrok Beethovenův: "Když jsme se včera vraceli z procházky, potkali jsme celou císařskou rodinu. Goethe se pustil mé paže a postavil se stranou na cestě. Nedostal jsem ho ani o krok dál. Narazil jsem si tedy klobouk do čela, zapjal svrchník, složil ruce dozadu na záda a prošel jsem nejhustším davem. Princové a dvořané vytvořili špalír, vévoda Rudolf přede mnou smekl a císařovna zdravila první," zatímco Goethe se uctivě klaněl průvodu. Legendu o hrdém skladateli a servilním básníkovi poté proslavila litografie německého malíře Carla Röhlinga z roku 1887, která nese název Incident v Teplicích. Půvabná historka má vadu v tom, že se nejspíš nestala. Jednak všichni tři aktéři neměli vlastně nic společného a mohli vést leda plytkou společenskou konverzaci. A navíc Bettina von Arnim byla sice mladá žena z vysoké společnosti, znala se s Lisztem, Schumannem a Brahmsem, a s Goethem prožívala platonický vztah, který začal v roce 1806, tedy v době, kdy Bettině bylo 21 a Goethemu 58 let. Jenže jako literátka se moc neuchytila. Známost si zajistila až vydáním dopisů s Goethem pod názvem Briefwechsel mit einem Kinde. Skutečné dopisy nikdo neviděl a je Bůh a Bettina vědí, co si vymyslela. Setkání tří osobností v Teplicích zřejmě sama popsala, aby Goethe vypadal jako zbabělec a Beethoven jako hrdý muž.