Krkonošské paseky po imisní katastrofě zarůstají, tetřívci ubývají

Krkonošské paseky po imisní katastrofě zarůstají, tetřívci ubývají
Krkonoše. Špindlerův Mlýn. Pláně.
Autor snímku Kuba Turek
SDÍLEJ:

Lyžařská turistika byla v Čechách vždy populární. Před sto lety její průkopníci nerozlišovali běžky a sjezdovky. Pak se to nějak zvrtlo a buď se jenom běhalo ve stopě, nebo jezdilo na upravených sjezdových tratích. Teprve po sametové revoluci se do Krkonoš a ostatních pohoří masivně vrátila opravdová turistika se vším všudy - stoupáním, sjížděním a jízdou volnou krajinou. Toho se krkonošští ochránci přírody zhrozili.

V Krkonoších vedou boje profesionální ochránci přírody s lyžaři už pěkných pár let.

Pod tlakem reality nakonec museli ustoupit od úplného zákazu skialpinismu a letos povolili osm skialpinistických tras.

Podle představ ochránců přírody je to až až. Podle skialpinistů je to jen první krůček k nápravě poměrů. Jaký div, že minulý pěkný víkend vyrazily davy lyžařů-turistů nejen na povolené trasy, ale všude tam, kam se vždycky běžně jezdilo a jezdí.

Tiskový mluvčí Správy Krkonošského národního parku k tomu vydal zoufalé stanovisko, že díky současnému skialpinistickému boomu vymřou všichni tetřívci, sokoli nezahnízdí a stromky nevyrostou.

Zeptali jsme náměstka ředitele Krkonošského národního parku Jakuba Kašpara na podrobnosti ohledně nejvíce chráněného tetřívka obecného.

Jaké jsou hlavní faktory úbytku tetřívka v Krkonoších?

Hlavní faktory jsou v Krkonoších (stejně jako ve zbytku Evropy) dva - úbytek vhodných stanovišť a nadměrné rušení člověkem. Postupné zarůstání imisních holin v Krkonoších sice snižuje plochu vhodných biotopů, ale tetřívkům zde stále zbývá dostatek prostoru především v ledovcových karech a nad horní hranicí lesa, částečně i na výše položených lučních enklávách (například Zadní Rennerovky).

Co je největší negativní vliv?

Zásadním a klíčovým faktorem pro tetřívka v Krkonoších je tudíž rušení člověkem. Přispívají k němu zejména nelegální aktivity typu již drahně let diskutovaného a dosud nedořešeného skialpování a horolezení v ledovcových karech (kde tetřívci tráví spoustu času především v zimním období, protože tu nad sněhovou pokrývku často vyčnívají jehnědy a pupeny vrb a jeřábů, coby důležitá složka jejich potravy), ale samozřejmě i aktivity legální (např. údržba běžeckých tras rolbou v 1. zóně NP mezi Voseckou boudou a Labskou loukou).

Proč je vymření populace tetřívka v Krkonoších pravděpodobné?

Zatím jsme optimisticky přesvědčeni, že vymření tetřívka úplně aktuálně v Krkonoších nehrozí, ale nabere-li vývoj jeho populace nesprávný směr a bude-li narůstat i jeho rušení člověkem především v zimním období, může to pak být otázka nemnoha let. Krkonoše jsou jedinou oblastí v České republice, kde má tetřívek dostatek prostoru v biotopech krkonošské tundry (kary, rašeliniště, subalpínské a alpínské louky) a částečně i v rozvolněných lesních porostech při horní hranici lesa a na horských loukách. Tudíž tu má největší perspektivu na přežití a tudíž je krkonošská populace klíčová pro jeho přežití v celé republice.

Další naše pohoří jsou na tom již hůře. Zhruba dvojnásobná populace tetřívků v Krušných horách (ve srovnání s Krkonošemi) má po obdobném zarůstání rozsáhlých imisních holin prostor už jen na rašeliništích v montánním stupni. Ta by jí mohla teoreticky stačit, ale rozsáhlé plány na budování větrných farem na těchto stanovištích či v jejich blízkosti, v kombinaci se sportovními aktivitami jsou zde mnohem větším rizikem pro přežití než v Krkonoších.

Podobná situace je také v Jizerských horách, kde je tetřívků už méně než v Krkonoších (pod stovku samců). Po zarůstání imisních holin se tetřívci přesouvají na nemnoho otevřených enkláv a je jen otázka několika málo let, kdy tato tokaniště zmizí.

Kolik kusů v současné době v Krkonoších žije?

Při sčítání krkonošských tetřívků v roce 2001 bylo zjištěno 135 tokajících samců, v roce 2005 128 samců a o tři roky později (2008) 112 samců - tj. o 17 % méně.

Je možné prozradit lokality?

Lokality výskytu tetřívka v Krkonoších jsou k dispozici na našem mapovém serveru. Je třeba si navolit filtr Živá příroda/Tetřívek obecný.

SDÍLEJ:

Diskuse

Ochrana proti spamu. Napište prosím číslo dvacet-čtyři:

  • Captcha Image

Diskuze k článku

Re: Re: Re: ahááá!
Na hřebenech byly samozřejmě části bezlesí vždycky. Kvůli půdním, hydrologickým a povětrnostním podmínkám. Imisní holiny se zalesňovaly v 90. letech plošně (mj. páč se nemohlo tušit, co se chytne a co nikoli). No a samozřejmě horské oblasti jsou opravdu poslední refugia tetřívka, protože z ostatních částí země jsme je vyhnali tím, že jsme se tam usídlili doširoka dodaleka my... Proto třeba na dálném severu (Skandinávie) a východě (Sibérie) nemá tetřívek problém. Krásných míst na tokání tam má dost a lidí, kteří by ho v zimě rušili, nutili vstávat a zmrznout, se mu nedostává.
  • Autor Kuba K.
  • Datum a čas 4.2.2011 15:09
Reaguj
Re: Re: Re: ahááá!
anebo je to nakonec taková tradiční (ve smyslu posledních jánevim 100 let) poslední bašta tetřívků, kam byli vyhnáni zemědělstvím, a dotyčný opeřenec patří do zcela jiných nadmožských výšek, dejmetomustonožka na podmáčené louky ralské pahorkatiny?
  • Autor Lukas B.
  • Datum a čas 4.2.2011 14:27
Reaguj
Re: Re: ahááá!
to byl samozřejmě pokus o vtip. nejsem odborníkem na tetřívky. a v tom co vlastně kde chránit také nemám zcela jasno. (kde tam tokali před imisníma holinama? to se všechno vešlo do karů nebo rašeliniště? sandtnerka uvádí dva recepty...)
  • Autor Lukas B.
  • Datum a čas 4.2.2011 14:13
Reaguj
Re: ahááá!
Lukasi, nepochybně to není důvodem bezzásahovosti, ale šumavským tetřívkům (a nejen jim - taky třeba datlíkům tříprstým) se to nepochybně líbí.
  • Autor Kuba K.
  • Datum a čas 4.2.2011 13:33
Reaguj
ahááá!
takže ta bezzásahovost na šumavě je vlastně vochrana tetřívka! chachá
  • Autor Lukas B.
  • Datum a čas 4.2.2011 13:18
Reaguj
pro info
Ještě pro pořádek dodávám, že odpovědi vznikly nikoli v mé hlavě, ale z informací našich odborníků, především ornitologa Jiřího Flouska.
  • Autor Jakub K.
  • Datum a čas 4.2.2011 10:29
Reaguj
Celkem 6 příspěvků v diskuzi


Tři lomy u Mnichovic tvoří novou lezeckou mini lokalitu

Tři lomy u Mnichovic tvoří novou lezeckou mini lokalitu

Nová lezecká oblast vznikla u Mnichovic ve třech starých lomech pod Budíkovem. Miniaturní lezení poskytne vše, po čem prahne horolezcovo srdce v bezútěšné krajině bez skal.... celý článek

Průzkum digitálního světa her a sportovního sázení ve Frumzi a dalších kasinech

Vinicius je novou legendou Realu a vycházející světovou hvězdou

registrovat

Podívejte se na inspiraci k cestování po Evropě.
Hledáte si ubytování v ČR nebo na Slovensku? Doporučujeme chaty a chalupy k pronájmu za nejlepší ceny. I levné ubytování si najdete na portálu MegaUbytko.cz.
CHORVATSKO 2024 levné ubytování v apartmánech a pokojích po celém Jadranu bez provize cestovkám.







Nejčtenější články

Pojištění elektrických vozítek už je povinné

Pojištění elektrických vozítek už je povinné

První duben odstartoval novou éru povinného ručení. Jednak zrušil zelené karty (pouze v Česku a nikoliv v zahraničí), jednak rozšířil okruh vozidel, která musejí mít sjednáno pojištění odpovědnosti. Aby toho nebylo málo, povinnost
Polská žula je v Krkonoších na prvním místě

Polská žula je v Krkonoších na prvním místě

Skalní lezení v Krkonoších, to je především polská žula. Český křemenec je jen doplňkem na horolezeckém menu.
Jak správně uschovat lyžařské vybavení po sezoně

Jak správně uschovat lyžařské vybavení po sezoně

Zážitek z lyžování je jedinečný a nezapomenutelný, ale když zimní sezóna skončí, je čas správně připravit lyžařské vybavení na dlouhodobé uložení.
Chlum v Dolní Lomnici - zámeček zmizel

Chlum v Dolní Lomnici - zámeček zmizel

Malý zámek Chlum s hospodářstvím jako každý druhý, stál Posázaví do roku 2012. Do té doby chátral, pak vyhořel a nakonec byl srovnám se zemí tak, že už nikdo nepozná, kde stál. 
Žalý, jedna z nejstarších turistických rozhleden

Žalý, jedna z nejstarších turistických rozhleden

Prastará kamenná rozhledna Žalý patří mezi nejstarší turistické rozhledny v Čechách. První dřevěná věž zde stála už roku 1836. Poté byla nahrazena železnou věží a od roku 1892 do dnešních časů se

Kalendář akcí Zobrazit všechny akce

AKCE KDE INFO KDY ČAS
Etapák - koloběžky Javorník 16.-19.5. 16.5.
Rodina a volný čas - veletrh Louny 17.-19.5. 17.5.
24 hodin na koloběžce Praha, Divoká Šárka 17.-18.5. 17.5. 17:00
Den fascinace rostlinami Praha, Botanická zahrada Univerzity Karlovy 17.5.
Cidlina - splutí Žehuň 18.5.
Silesia - cyklomaraton Opava Horská kola 18.5.
Berounka - vodácký maraton Dolany   18.5.
Běhej lesy Brdy Skořice 18.5.
Závody ve šplhu Křivoklát 18.5.
Leontýn - den otevřených dveří Křivoklát, Leontýnský zámeček 18.5. 13:00

Diskuse

kgfgwzdr drug, 17.5.2024 16:34, 120 příspěvků
darybszdr drugs, 17.5.2024 16:29, 120 příspěvků
ivzbffms tablets, 17.5.2024 16:08, 120 příspěvků
prcpqiet medication, 17.5.2024 15:51, 120 příspěvků
Proč? Horydoly, 17.5.2024 12:57, 2 příspěvky
INU Michael Beranek, 17.5.2024 11:56, 2 příspěvky
Proč? Raputka, 16.5.2024 16:32, 2 příspěvky
Slované - takhle nějak to... Kuba Turek, 15.5.2024 18:46, 2 příspěvky
Slované JN, 15.5.2024 12:33, 2 příspěvky
nahoru-dolu Skiák, 14.5.2024 17:13, 1 příspěvek

Fórum Zobrazit všechny příspěvky

Re: Bikesraz na Vysočině Horydoly , 17.5.2024 12:22
Přepis hlasu na text Horydoly , 11.5.2024 14:54
How to battle gym anxiety... Horydoly , 2.5.2024 9:51
Čarodějnický běh Horydoly , 1.5.2024 23:09
SALZKAMMERGUT TROPHY Horydoly , 1.5.2024 23:06
Pink EXPO Horydoly , 26.4.2024 0:47
O novém poznání, kterému ... milan šupa, 25.4.2024 19:37
135 let turistického značení Horydoly , 20.4.2024 19:20