Archirun startuje od Pragerova Sdružení ateliérů skrze Chlupáčovu zeď.
CAMP
SDÍLEJ:
Prager. Karel Prager. Architekt Karel Prager. Podle jména, bydliště i pracoviště Pražan. Postavil jsem v Praze mnoho významných budov. Žádnou z nich nemají Pražáci rádi! Jsem brutální.
Sdružení projektových ateliérů, dnes Institut plánování a rozvoje hl.m. Prahy, Emauzy.
Startovalo se ve Sdružení projektových ateliérů Emauzy, běželo do kotelny Všeobecné fakultní nemocnice na Karlově, dál do Federálního shromáždění na Václavském náměstí, na Novou scénu Národního divadla u Vltavy a do Státní banky československé na Smíchově.
Letošní závod byl vyprodaný. Zúčastnilo se ho 500 registrovaných běžců a osm desítek dětí bez registrace. "Závod byl bez časomíry, běžci si měřili čas individuálně," uvádí Barbora Kloudová z IPR Praha. "Například můj kolega Vojtěch Eliáš absolvoval trasu ve velmi dobrém čase 35:51 min."
VIDEO Archirun
Karel Prager (1923 Kroměříž - 2001 Praha) byl nejvýznamnější český architekt druhé poloviny 20. století. Díky svému vzdělání na Českém vysokém učení technickém se zapsal do dějin také jako inovativní konstruktér. Držel patenty na skleněné panely, zavěšené podhledy, okenní závěsy, montované obvodové stěny, textilní tapety a lisované desky. Vymyslel a realizoval stavebnicový systém Gama na prefabrikovanou výstavbu.
Nejvýznamnější stavby v Praze:
1953 Výzkumný ústav A.S. Popova, Novodvorská 1964 Ústav makromolekulární chemie, Petřiny (kulturní památka) 1974 Federální shromáždění dnes Národní muzeum, Vinohrady (kulturní památka) 1968 Pragerova a Loudova vila, Dobeška 1973 Sdružení projektových ateliérů dnes Institut plánování a rozvoje hl.m. Prahy, Emauzy 1980 Matematicko-fyzikální fakulta, Trója 1983 Nová scéna Národního divadla, Nové Město (kulturní památka) 1992 Komerční banka, Smíchov 1993 Centrální kotelna Všeobecné fakultní nemocnice, Karlov 2000 Nákupní centrum, Hostivař 2000 Fakulta sociálních věd, Jinonice
Velmi ceněné jsou Pragerovy rekonstrukce novorenesančního Rudolfina (1992) a kubistického domu U Černé Matky Boží (1994).
Jen těsně o 35 kusů se nevyprodala navýšená kapacita 1500 startovních čísel. Kbelská desítka na severovýchodním kraji Prahy přesto nabídla řadu rekordů. V ideálním počasí - 13 stupňů, místy slunce a hlavně bezvětří - též... celý článek