Na hory? Pod stan? S miminem?

Na hory? Pod stan? S miminem?
Lanovka na Dachstein / Hunerkogel.
Autor snímku Hochwurzen-Bahnen
SDÍLEJ:

AKTUALIZACE Vy jste blázni! To jsme slyšeli nejčastěji, když jsme oznámili, jak a kde chceme strávit dovolenou. Oba milujeme hory. Od mala po nich lezeme. Ale taky máme děti. Tak koumáme, jak to spojit dohromady.

Jak na to

Rodinná výprava do Alp

Iva (máma), Dan (táta), Ivan (4 roky), Stefan (2 roky), Elenka (2 měsíce).

Na začátku podzimu jsme mladšího chlapečka udali babičce a vydali se se starším, skoro čtyřletým synem na čtyřdenní výstup na vrchol Grosser Priel (2515 m) v Totes Gebirge.

Zvládl to naprosto skvěle.

Radostná komplikace

Hned na místě jsme rozhodli, že si to v létě o prázdninách musíme zopakovat a vezmeme s sebou i mladšího brášku. Budou mu dva roky, tak už to bude velký kluk.

Grosser Priel (2515 m).

Jenže po návratu mi začalo být nějak špatně. Po týdnu mi to došlo a doktor potvrdil, že jsem ve třetím měsíci. Elenka se narodila v květnu.

Nejprve jsme vyzkoušeli, jak se jí líbí v šátku a nosítku a jestli zvládneme delší pochod. Trénovali jsme na Řípu a Milešovce. Počkali jsme, až nám skončí šestinedělí, abychom byly obě ve formě, a první červencový víkend jsme se vydali pod stan do oblasti Dachstein.

Baby-friendly kemp

Vybrali jsme kemp, který byl baby-friendly, dokonce tam měli k zapůjčení vaničku.

TIP pro horské nováčky: do auta se hodí skládací matrace

Nejtěžší na přípravě bylo balení a následné nacpání do auta. Nějak se to podařilo a v sobotu ráno jsme vyrazili. Dojeli jsme až skoro večer, protože silnice byly strašně přecpané.

Nastala poměrně složitá fáze výletu. Jak postavit stan, dostali jsme od Ježíška a doposud jsme ho nestavěli, všechno vyskládat z auta a zároveň uhlídat dvě rozjívené děti, jedno ječící mimino a pak jak je postupně nakrmit, poumývat, odpravit do postele.

Nakonec to bylo každý večer stejné, a přesto jsme to nějak zvládli.

My rodiče se dostali do postele až kolem jedné po půlnoci a to už začínalo pěkně hřmět a do hodiny se spustila bouřka. Ráno byly všude na obloze zlověstné mraky.

Přesto jsme se vydali na zahřívací túru. Převýšení 400 metrů na čtyři hodinky chůze. Vyráželi jsme v tomto složení:

Matka Iva + Elenka v šátku (vyhovuje mi víc, než nosítko), na zádech batoh s oblečením a jídlem pro všechny

Manžel Dan + Stefan se nesl v krosně. Sice už docela dost ujde i sám, ale po horách, kde se leze přes kameny a po skále, to přece jenom ještě nezvládá.

Ivan už pěkně po svých.

TIP pro horské nováčky: pocení na túře omezí funkční turistické tričko

Šlo se ale strašně špatně, protože bylo vedro, velká vzdušná vlhkost a každou chvíli přeháňka. Když jsme byli skoro na nejvyšším bodě, spustil se liják, který jsme naštěstí přečkali v ovčácké boudě.

Dachstein (2997 m).

Cestou zpátky jsme ještě několikrát chytili přeháňku, ale nakonec jsme ve zdraví došli. Celou noc a druhý a třetí den opět pršelo, tak jsme si udělali výlet do nedalekého městečka a celé jedno odpoledne jsme strávili v bazénu. Večer se obloha roztáhla, tak jsme si ještě vyběhli na jedno vyhlídkové místo.

Krippenstein s pomocí lanovky

Další den ráno jsme se potom probudili do krásného dne, a tak jsme vyrazili na pořádnou túru. Cílem byl Krippenstein (2100 m).

Do poloviny jsme vyjeli lanovkou a potom jsme vyšli pěšky 800 výškových metrů. Byla to paráda. Konečně jsme byli nahoře a viděli všechny nevyšší vrcholy.

Ivan sice cestou mrmlal, protože jsme šli pod lanovkou a jeho logika byla neúprosná: "Proč jsme nejeli lanovkou až na vrchol?"

Nakonec statečně došel a líbilo se mu to. Dolů jsme sjeli lanovkou.

Krippenstein (2100 m).

Donnerkogel raději bez vrcholu

Další den jsme šli na Grosser Donnerkogel (2054 m). Vynechala jsem vrcholovou partii. Bylo to až skoro lezení, a i když nahoru bych s Elenkou asi vyběhla, přeci jenom jsem měla strach, jak bychom zvládly cestu dolů.

I tak to ale byl vydatný výlet. Večer jsme potom strávili v hospůdce pod vrcholem s výhledem na Dachstein.

TIP pro horské nováčky: nezbytné vybavení je turistická láhev

Grosser Donnerkogel (2054 m).

Ne vždy se všechno podaří podle plánu

Následující den měl být oddechový. Mysleli jsme, že půjdeme na lezeckou stěnu a Ivan si vyzkouší lezení s lanem. Takže jsem místo dvacetilitrového batůžku se svačinou vyfasovala šedesátilitrový s lanem, helmami, sedáky a všemi těmi nezbytnými kovovými věcičkami.

Protože ale manžel nechtěl jen tak ledajakou procházku, usmyslel si, že to trochu obejdeme. Nakonec z toho byla túra s převýšením 500 metrů, dlouhá přes šest hodin. Ke lezecké stěně jsme se už nedostali.

Zato jsme se ale dostali k prameni horské řeky s ledovou vodou, kde se všichni vykoupali. Cestou zpátky jsme objevili spoustu jahod a borůvek.

Vyhlídkový vrchol Stoderzinken

Předposlední den jsme tedy opravdu pojali jako mírně odpočinkový a zvolili jsme další dvoutisícový vrchol Stoderzinken (2047 m). Do osmnácti set metrů se dá dojet autem, takže jsme vyběhli už jen těch závěrečných tři sta výškových metrů.

Z vrcholu jsme viděli nejen Dachstein, ale i Grossglockner.

Poslední den našeho rodinného pobytu v rakouských Alpách jsme se sbalili a odpoledne jsme si už jen užívali u jezera, než jsme se vydali navečer domů.

Krippenstein (2100 m).

Napřed se postaráme o děti

S dětmi se dá dělat skoro všechno. Jen je potřeba se připravit na to, že když večer přijdete utahaní z túry, tak není možné sednout, otevřít pivo, ale začne neuvěřitelný shon. Co dřív, které dítě rychleji odbavit, jestli dřív vařit, nebo koupat.

Cestu je potřeba velice pečlivě časově plánovat podle toho, kdy které dítě spí, jí, co potřebuje. Je potřeba nést s sebou nahoru spoustu věcí. Navíc i děti jsou utahané, takže protivné, tomu se nelíbí to, tomu to... ale to zná koneckonců každý rodič.

Když jsme tak viděli ty nejvyšší kopečky a ledovce, zastesklo se nám a rozhodli jsme se, že příští rok zkusíme dát mladší děti k babičkám a jen s Ivánkem vyrazíme na vícedenní přechod hor.


Zobrazit místo Mountains - hory - skály - rocks na větší mapě 

SDÍLEJ:

Diskuse

Ochrana proti spamu. Napište prosím číslo dvacet-čtyři:

  • Captcha Image

Diskuze k článku

Re: Re: Iva Didová, Standa a anonimní pisatel jsou jeden člověk

Tak například tihle lidé používali pseudonymy a čtenáři nevěděli, kdo to byl:

Karel Havlíček - Borovský

Kamil Albrecht Zeman - Ivan Olbracht

Vladimír Vašek - Petr Bezruč

Josef Slavíček - Adolf Bašta

Josef Hubáček  - Emanuel Pyšišvor

Emil Čermák - Emil Kozák

Pavel Projsa - Václav Čech

Rudolf Těsnohlídek - Arnošt Bellis

Jan Ohéral - J. Žalkovský

Antonín Vančura - Jiří Mahen 

Ladislav Zápotocký - Budečský a také Mikuláš Haštalský

Jiří Lederer - Jan Teren

Josef Václav Fryč - M. Brodský a také A. Hron

Zdeněk Svěrák - Emil Synek

Záviš Kalandra - J. Pokorný, J. Albert, J. Bitnar, J. Krejčí a další

Atd, atd, atd...

Reaguj
Všechno má rub a líc.

Janě. To nepopírám. Každý je strůjcem svýho osudu i osudu svých dětí. A závěry si Může dělat až na konci svýho života.  Tam se nakonec pravda ukáže ať tak či tak a každej se s ní musí vypořádat.  A zhodnotit i tohle naše hašteření a nejen tu na Horydoly.  Ale jednoznačné ani trochu pro všechny nebude v žádném případě. Hovgh,,,

  • Autor Honza
  • Datum a čas 29.11.2022 22:06
Reaguj
Všechno má rub a líc.

Honzo.

Podsouvas mi neco, co uz se mne desitky let vubec netyka – nejak se prezentovat. To uz mne davno vubec nezajima – a nechavam at si kazdy mysli o mne co chce. V posouzeni toho jestli jsem sobec  to necham na hrstku mych kamaradu – takze ani toto Tve tvrzeni jakoby se mne netykalo.

Zaverem : Ty si myslis toto, ja neco jineho. Svet se nezbori a ja doufam, ze nekteri se nenechaji zarazit ve svych,Tebou odsuzovanych aktivitach, coz jsou odlisne pohledy  na aktuelni svet.

A tim jak rikaly rude tvare – HOWGH.

 

Nehodlam dal vydavat energii, ktera  by mohla byt vyuzita jinak.

Reaguj
Re: Re: Iva Didová, Standa a anonimní pisatel jsou jeden člověk

Jestli je někdo novinář a vystřídal x redakcí nikoho nediskredituje. Ty bylo i dřív a bude dále. Zásadnější je,že dobří novináři nepsali po nějakým nikem, ale svým jménem či stálým pseudonymem a každej věděl o koho jde. A to hlavní - nestyděli se za své názory i přes pronásledování (proto je vzoremk K.H. Borovský). To dnes totiž  hodně chybí...

  • Autor Honza
  • Datum a čas 29.11.2022 14:55
Reaguj
Všechno má rub a líc.

....Jestli je dite kojenec nebo ne, klidne se s nim daji podnikat aktivity, ktere ruznym ustrasencum nechaji vstat vlasy na hlave. ...

A tohleto je právě to, v čem se rozcházíme. Zavání to až příliš osobním  prezentováním, nekdy dokonce až sobectvím. Proto také má prvotní poznámka....

  • Autor Honza
  • Datum a čas 29.11.2022 14:33
Reaguj
Všechno má rub a líc.

Na veku ditete nezalezi, spise zalezi na pristupu dospelych. Jestli je dite kojenec nebo ne, klidne se s nim daji podnikat aktivity, ktere ruznym ustrasencum nechaji vstat vlasy na hlave. S nasi nejmladsi dcerou v kojeneckem veku jsme kazdy rok podnikali ruzne vylety a krasne to prezila. Dnes snasi v severni Kanade mrazy kolem minus 30° s usmevem.

Nektere deti snesou vice, nektere mene a zalezi na chytrosti a diplomacii rodicu aby detem prirodu, skaly, vodu a vsechno kolem neznechutili. Na druhou stranu clovek je zivocich velice odolny a vydrzi nepredstavitelne mnoho -  to jen v poslednich 30 – 40 letech zdravotnicka sfera nasi spolecnost strasi s kazdou prkotinou.

Je ale fakt, ze spolecnost – lide - jsou asi mene zdatni, odolni a imunni. Cim to asi je ? Mozna tim, ze je rodice treba nebrali do prirody a neotuzovali od maleho veku.

Reaguj
Všechno má rub a líc.

Vpodstatě se vším souhlas. Tu se nijak nelišíme v názorech. Ja jen o těch maých prccích někdy ještě kojencích. (někdo kojí i přes 2 roky). Tam by se ona rizika měla minimalizovat a to i na úkor umění a suverenity rodičů. Nakonec i u těch vyspělejších je třeba postupovat s citem i když ne s bázní a obavami. Znám spoustu "natěšených tatíkú či mamin" kteří to svým dátkám dokázali zprotivit...Takže tak,

  • Autor Honza
  • Datum a čas 28.11.2022 18:21
Reaguj
Všechno má rub a líc.

O tom, ze by jakykoliv rodic v roce 1947 – 1948 mel v umyslu ze svych deticek udelat ninzu, nebo jak se to jmenuje – si dovoluji pochybovat. Cela parta dospelych, prakticky stejneho veku, tedy vsichni «obdareni» nejakym ditkem,  se proste na velikonoce sebrala jela «na snih» na Erlebasku. I po triceti letech pozdeji existovala podobna parta nadsenych lyzaru a ta vubec nemela nejake postranni umysly se svymi detmi. Jeli si proste zalyzovat.

Myslim si ze drivejsi generace  se neskladaly z nejakych ustrasencu a z dnesniho hlediska byly tyto generace ochotny i jisteho, pokud mozno, minimalniho rizika.

Podobne jako pri lezeni v horach, tam nejde lezt tak aby to bylo stoprocentne bezpecne. Vliv na procento bezpecnosti maji desitky faktoru, ktere se proste nedaji nijak obejit – jedine snad tim, ze zustanu sedet doma na zidli - a i to muze byt nebezpecne. Hory nejsou preklizka  a i na te nekdy dojde k nehode.

Reaguj
Všechno má rub a líc.

Tak to už je jasný - extrémní Lysá hora! 

Reaguj
Všechno má rub a líc.

...Malé dítě začíná absorbovat okolí, atmosféru už od okamžiku kdy začne lézt po čtyřech. Jedno se formuje tímto směrem, druhé směrem jiným, ale je ovlivněno prakticky od počátku svého života. Jsou to povětšinou rodiče, kteří ovlivňují nějak jeho vývoj....

Souhlas. Jde jen o to, zda v těchto rocích si dítě udělá vztah k rodičům, či z něj rodiče udělaj onoho nindžu. Tyhle roky jsou totož nejdůležitější. ..,.

sem se začal „klouzat“ na prkýnkach na Erlebašce v mých pěti letech – a vydrželo mi to do mých osmdesáti....

To jen potvrzuje to, co jsem napsal. ...

Při „velkém“ lyžování jsem ho prostě v kšírach vozil na zádech, jezdil s ním i na lanovce, protože byl zvědavý a vnímavý – a světe div se, dělalo mu to radost....

Bodejť .Dětem dělá radost vše nové a neznámé. Ovšem do té doby, než s rodičem havaruje a je třeba postižené. Pak bycha pozdě honiti... ...

Také do hor se dají děti vzít velice brzy v jejich věku – dostanou tím pozitivní vztah k horám. Důkazů toho je kolem nás dost...

To opět jen potvrzuje můj příspěvek. Je totiž rozdíl bezpečná chůze v horách a nebezpečná ve velehorách či extremních místech (viz smrtelné pády v cestě na Lysou horu. a pod.), kde mnohdy má zkušený a fyzicky zdatný člověk co dělat sám se sebou, natož s nemluvnětem. Prostě vždy je třeba si uvědomit onu míru bezpečnosti či rizika.

  • Autor Honza
  • Datum a čas 28.11.2022 14:42
Reaguj
Celkem 134 příspěvků v diskuzi


Vánoční trhy v Praze 2024

Vánoční trhy v Praze 2024

Pražské vánoční trhy patří k nejzajímavějším v Evropě. Podívejte se, kdy a kam všude můžete zajít a nakoupit tradiční dárky, sváteční drobnosti, anebo si jen užít vánoční atmosféru konce roku 2043. Zima se už... celý článek

Německo AKTUÁLNĚ 2024

Památky zadarmo AKTUALIZACE

registrovat

Podívejte se na inspiraci k cestování po Evropě.
Hledáte si ubytování v ČR nebo na Slovensku? Doporučujeme chaty a chalupy k pronájmu za nejlepší ceny. I levné ubytování si najdete na portálu MegaUbytko.cz.
CHORVATSKO 2024 levné ubytování v apartmánech a pokojích po celém Jadranu bez provize cestovkám.







Nejčtenější články

Český ráj AKTUÁLNĚ 2024

Český ráj AKTUÁLNĚ 2024

JIČÍN Zprávy z kraje pískovcových skal, rybníků a hradů. Prachov, Hrubá Skála, Skalák, Trosky, Příhrazy, Drábské světničky, Valečov, Jičín, Sobotka, Turnov, Kozákov, Zlatá stezka Českého ráje... To jsou pojmy, které zná každý
Proč dřevěné hračky pro děti? Aby dospělí mohli solit jídlo!

Proč dřevěné hračky pro děti? Aby dospělí mohli solit jídlo!

Každý kluk si vzpomene, jaké měl první autíčko na hraní. Žádné děvče nikdy nezapomene na svou první panenku. A všichni stavěli věže z dřevěných kostek.  
RunTour je v cíli. Nádhernou tečku udělal závod u Brněnské přehrady

RunTour je v cíli. Nádhernou tečku udělal závod u Brněnské přehrady

To byl finiš! Letošní ročník běžeckého seriálu RunTour je u konce. Poslední závod sezony si více než dvě tisícovky běžců užily u Brněnské přehrady, kde si medaili pověsili na krk začátečníci, rekreační
Jarní, vánoční a velikonoční prázdniny

Jarní, vánoční a velikonoční prázdniny

Školáci jdou do školy poprvé 2. září. Jarní prázdniny pro školáky a středoškoláky jsou dlouhé jeden týden. Záleží na místě, kde má škola sídlo. Vánoční prázdniny trvají 12 dní. Podívejte se, kdy se budou
Jeseníky AKTUÁLNĚ 2024

Jeseníky AKTUÁLNĚ 2024

LOŠTICE Nejvyšší bod Česka je kde? Na vrcholu vysílače Praděd! Kam se hrabe Sněžka... Čtěte aktuální zprávy z Jeseníků, Hrubého a Nízkého Jeseníku a Jesenicka.

Kalendář akcí Zobrazit všechny akce

AKCE KDE INFO KDY ČAS
Betlémy - výstava Karlovy Vary, muzeum 20.11.-19.1. 20.11.
Křišťálová zahrada - výstava Praha, Botanická zahrada 15.11.-2.2. Skleněné sochy Pačinek 28.11.
Boot - veletrh Německo, Berlín 28.11.-1.12. Lodě 28.11.
Vánoční výstava Praha, Betlémská kaple 28.11.-2.1. 28.11.
Bitva tří císařů Slavkov u Brna 29.11.-1.12. 29.11.
Staročeský perník - výstava Praha, Chvalský zámek 29.11.-19.1. 29.11.
Vánoční výstava Praha, Botanická zahrada Univerzity Karlovy 29.11.-31.12. 29.11.
Mikulášská Orlice Perná   30.11.
Advent v muzeu Cheb, muzeum 30.11. 10:00
Mikulášské jízdy s párou Liberec Nostalgický vlak do Křižan 30.11.

Diskuse

PTP se pozdeji zmenily v ... Honza, 25.11.2024 13:23, 12 příspěvků
PTP se pozdeji zmenily v ... Michael Beranek, 25.11.2024 9:42, 12 příspěvků
půl pravdy Honza, 24.11.2024 10:02, 12 příspěvků
půl pravdy Střelec, 23.11.2024 18:19, 12 příspěvků
Doplnění Honza, 22.11.2024 15:07, 6 příspěvků
když hoří pod plechem Lukas B., 21.11.2024 14:39, 5 příspěvků
nasrat@hovno.ch pikovoda, 21.11.2024 11:28, 5 příspěvků
Ta informace o zedníkovi ... Honza, 20.11.2024 23:57, 12 příspěvků
plechovka pohoda Honza, 20.11.2024 23:44, 5 příspěvků
plechovka pohoda Huze, 20.11.2024 16:28, 5 příspěvků

Fórum Zobrazit všechny příspěvky

Podzimní školení Akademie... Horydoly , 21.11.2024 16:23
Cestování v digitální éře Horydoly , 21.11.2024 16:10
Regionální muzeum Mělník Horydoly , 19.11.2024 18:24
Svatba Horydoly , 18.11.2024 14:12
Litr balené vody obsahuje... Horydoly Open, 6.11.2024 23:42
Podzim ve Velkých Karlovi... Horydoly , 6.11.2024 2:28
Metropolitní trail Motols... Horydoly , 1.11.2024 0:17
Das war der Cybathlon 2024 Horydoly , 30.10.2024 23:53