Dobrý den,

ve vyšších polohách Vysokých Tater už teď leží dost sněhu. Například zde najdete aktuální situaci: http://hzs.sk/ a zde webkamery: http://hory.sk/ Chata Pod Rymi by měla být ještě otevřená: http://www.chatapodrysmi.com/

Za dobrého počasí se i s dětmi na krosničce dá ze den vyjít od Popradského plesa (z hotelu) na Rysy a zpět okolo plesa na železničku. Od železničky nahoru a zpět to dětem už asi přijde hodně dlouhé.

My (rodinka) jsme chodili se dvěma dětmi ve dvou krosničkách, případně jsme toho staršího (3-4 roky) strčili do velkého batohu on v něm polostál-pololežel, protože to pro něj bylo zábavnější a pohodlnější než sedět jako pecka v krosničce.

Tady jsou hlavní zásady co a jak s dětmi na horách při turistice: http://www.horydoly.cz/horolezci/povzbuzeni-nastavajicim-rodicum.html a tady při lehkém horolezectví: http://www.horydoly.cz/turiste/na-hory-s-mrnaty.html

Podobně jako s Vámi jsem si kdysi povídal s Ivanou Vackovou: http://www.horydoly.cz/deti/s-detmi-jsme-nad-veci.html

Konkrétně k Rysům a vybavení:

Po cestě jsou řetězy pod chatou. Odpovídá to krátké ferátě obtížnosti cca B. Pokud si nejste jistí, vezměte si úvazek (skoro nikdo to ale nedělá). problém může nastat ráno, kdy může být cesta namrzlá.

Prcek potřebuje opravdu hodně tepla. Jinak ho "bolí" nožičky, nebo "pálí" chodidla, nebo jsou mu "malé" botičky. Sice neumí říct, že je mu zima, ale dává to najevo. Prostě je mu velmi nepohodlně. Podle našich zkušeností je nejdůležitější ochránit mu tepelně hlavně nohy (pořád sedí) a ruce (má je svěšené) a nehýbe s nimi a dokonce má trochu při sezení omezený krevní oběh.

My jsme to dělali tak, že dostali teplé ponožky, i v létě oteplovačky a punčocháče na nohy a boty měly rozvázané. Navíc seděli ve spacáku, který jsme jim do nosítka vsunuli. Když jim bylo zima na ruce, mohli je vsunout dovnitř a my jsme jim spacák utáhli okolo krku nebo dokonce i okolo hlavy. Na hlavu stačila teplá čepice, ale lepší byly kukly. Oba měli dospělé palčáky k loktům, takže do nich zasunuli skoro celé ruce až po ramena. Používali také tmavé brýle (někdy) a hlavně jsme je dost mazali - proti slunci i proti prochladnutí a omrzlinám.

S sebou jsme brali i nočník (do dvou let to bylo jednodušší než je držet na rukou při čůrání i kakání). Vždy jsme s sebou měli i bivakovací pytel a lékárničku s termofolií (to je ta "stříbrná na mrtvoly"). Využili jsme to několikrát při špatném počasí, zvláště v zimě. Dětský spacák se hodil nejen do krosničky, ale také na chatách - byli na něj zvyklí a v noci nevylézali zpod erárních dek. jako zálohu jsme měli měli malou bombu (80 g) s turistickým vařičem i na jednodenní túru. Občas jsme si na něm udělali další čaj nebo aspoň ohřáli vodu z potoka.

Dávali jsme si pozor na dost pití a jídla. Každý vypil za den skoro litr teplého čaje z termosek. Museli jsme je k tomu ale trochu nutit, protože děti nemají na horách pocit žízně. K jídlu něco normálního - chleba se salámem či sýrem, nějaká čokololáda a bonbony jako vrcholová odměna. Zážitkem pro ně vždycky bylo jídlo na chatách. Pod Rysmi to bylo pro ně zvlášť zajímavé, protože se tam potkávají horolezci a turisté.

To je všechno, na co jsme si vzpomněl. Kdybyste ještě něco potřebovala, jsem Vám k dispozici.