Nemusíme dělat studie, abychom vám zakázali pohyb v Krkonoších
V Krkonoších se změkčují pravidla pro pohyb návštěvníků v národním parku. Volně se opět může chodit ve 2. zóně, cyklisté mohou dojet na Voseckou, Labskou a Luční boudu, jedná se o povolení skialpinismu, ledového lezení a terénní cyklistiky. Naopak přituhlo na divoké vodě. Na podrobnosti jsme se zeptali tiskového mluvčího Správy Krkonošského národního parku Radka Drahného.
Tiskový mluvčí Radek Drahný si vyžádal otázky e-mailem. Vedení Krkonošského národního parku se s námi odmítlo bavit.
Posuďte sami, zda jsou argumenty Správy Krkonošského národního parku pro vás relevantní a zda kvůli nim přestanete lyžovat v terénu, lézt po ledopádech a jezdit na kole mimo značené cesty.
Co se změnilo, že ředitel Správy Krkonošského národního parku a jeho náměstci odmítají poskytnout rozhovor Horydoly?
Ředitel Správy KRNAP byl v době Vaší komunikace s náměstkem Kašparem mimo Vrchlabí a rozhovor pro váš server odmítl na první dotaz. Nemá zájem poskytovat interview serveru, který v jedné ze svých částí explicitně napovídá, jak porušovat platné zákony na ochranu přírody v České republice. Ostatní náměstci, včetně Jakuba Kašpara, se tak rozhodli poté, co váš server publikovalvVáš článek o údajném utajování údajných výsledků údajného oficiálního jednání Správy KRNAP, aniž byste si jako autor pokusil zjistit reálné informace o skutečnosti.
Ještě nedávno byl náměstek pro komunikaci Jakub Kašpar velmi vstřícný: "Nepochybně by bylo možné udělat rozhovor s ředitelem nebo se mnou. Pokud bys chtěl rozhovor se mnou, můžem se domluvit napřímo."
Správa KRNAP samozřejmě zodpoví otázky jakéhokoli média, což potvrzují i tyto odpovědi. Poskytnutí interview je ovšem věcí rozhodnutí každého jednotlivého představitele Správy KRNAP. Řečeno vašimi slovy v diskusi pod zmíněným článkem: "Když to nejde po dobrém, tak to půjde po zlém."
Od letoška ředitel Jan Hřebačka zrušil zákaz vjezdu pro cyklisty na Voseckou boudu, v minulých letech na Luční a Labskou boudu. Kdo a kdy tyto zákazy zavedl?
Možná by bylo dobře vyjasnit pár pojmů. Zákaz vjezdu nezrušil ředitel Jan Hřebačka, ale Správa KRNAP. Navíc nejde o zrušení zákazu, ale vyhrazení cesty pro cyklistický provoz. Správa KRNAP je vázána platnými zákony, které musí jednak sama dodržovat a jednak jejich dodržování ostatními hlídat a vymáhat. Zákaz jezdit na kolech mimo silnice a místní komunikace je daný zákonem o ochraně přírody a krajiny z roku 1992 – mimo místa Správou KRNAP vyhrazená. Správa KRNAP musí před vyhrazením takové cyklotrasy důkladně zvážit možné negativní dopady na přírodu v jejím nejbližším okolí, což postupně dělá. Dnes máme na území KRNAP přes 400 km vyhrazených cyklotras.
Mohu požádat o jména ředitelů Správy Krkonošského národního parku od roku 1992 do dneška?
RNDr. Jan Štursa, Ing. Oldřich Lábek, Ing. Jiří Novák a Ing. Jan Hřebačka.
Podívejte se, kdo bezdůvodně zakazoval jízdu na kole k Vosecké, Labské a Luční boudě.
Jan Štursa (ekolog):
Jiří Novák (lesník, později ředitel Lesů ČR):
Všechny zákazy zrušil Jan Hřebačka (lesník):
Proč tyto zákazy padly? Nic se na těch cestách nezměnilo.
Zákon o ochraně přírody a krajiny zakazuje cyklistiku mimo silnice a místní komunikace (a místa vyhrazená Správou) na celém území národního parku. Správa KRNAP nicméně již řadu let aktivně hledá trasy, kde cyklistika neohrozí (v případě, že budou cyklisté respektovat základní pravidla – například nejezdit mimo cestu) cenné přírodní hodnoty, které národní park chrání (to je také jeho základní poslání) a takové trasy postupně vyhrazuje. Jak jsem již napsal, v KRNAP je jich již více než 400 km, což je v národním parku o rozloze cca 500 km2 úctyhodné číslo a mezi správami jiných národních parků v Evropě vyvolává značný údiv, že se vůbec tak velký počet tras pro cyklistiku v národním parku vyhradit dá.
Pokud to bylo jenom úřední rozhodnutí bez jasných důvodů, jednalo se o zbytečnou perzekuci návštěvníků Krkonoš. Jak v tom případě mají občané důvěřovat SKRNAP, že to tak není i s dalšími zákazy?
Zákon o ochraně přírody a krajiny není úředním rozhodnutím žádného úřadu, ale legislativou, která prošla opakovaně celým legislativním procesem, pane redaktore.
Prosím o konkrétní studie, podle kterých se Správa Krkonošského národního parku řídila při zákazu vjezdu cyklistů, a také následné studie, podle kterých vjezd povolila. Je možné je najít na internetu, případně v nějaké veřejné knihovně?
Jak již bylo uvedeno výše, Správa KRNAP nic nezakázala. Naopak vstřícně k cyklistické veřejnosti vyhradila na území KRNAP více než 400 km cyklotras. To, co jízdu na kolech na celém území všech národních parků mimo silnice, místní komunikace a místa k tomu vyhrazená zakazuje, je zákon o ochraně přírody a krajiny. Správa KRNAP nedisponuje žádnými studiemi, které k tomuto opatření zákonodárce vedly. K vyhrazení všech krkonošských cyklotras, včetně letos připravované trasy z Terexu na Voseckou boudu vede Správu KRNAP dobrá vůle a přesvědčení, že pokud mají mít lidé přírodu rádi, musí mít možnost ji poznávat a zažívat na vlastní kůži a způsobem, který mají rádi – pokud ji tím ale zároveň neohrozí. Tímto přesvědčením se Správa KRNAP snaží řídit nejenom v případě cyklistiky. Všechny vyhrazované trasy jsou pečlivě procházeny a vyhodnocuje se v každém konkrétním případě potenciální dopad vyhrazení na biotu (flóru i faunu), ale i na stav cesty (včetně nákladů na jejich údržbu).
Co se tedy stalo s cestami, které postupně vyhrazujete pro cyklistiku? Byly nějak upraveny, nebo se jen ředitel SKRNAP rozhodl, že by na ně mohl pustit cyklisty, ačkoliv stav v přírodě je stále stejný?
Zákon o ochraně přírody a krajiny zakazuje cyklistiku mimo silnice a místní komunikace (a místa vyhrazená Správou) na celém území národního parku. Správa KRNAP proto aktivně hledá trasy, kde cyklistika neohrozí (v případě, že budou cyklisté respektovat základní pravidla – například nejezdit mimo cestu) cenné přírodní hodnoty, které národní park chrání a takové trasy postupně vyhrazuje. Na tuto skutečnost nemá vliv momentální duševní rozpoložení ředitele Správy KRNAP, jak se ve své otázce snažíte naznačit a podsunout.
Jednáte s Českou mountainbikovou asociací o povolení terénních tras pro horská kola. O jakých lokalitách se jedná z vaší strany a jaké navrhovala ČeMBA?
Správa KRNAP připravila zatím několik námětů na okruhy pro terénní cyklistiku. Dva se nacházejí v západních Krkonoších (Harrachovsko) a po jednom v centrální (oblast mezi Strážným a Špindlerovým Mlýnem) a východní (Maršovsko) části hor. Od ČeMBy jsme zatím žádné návrhy neobdrželi a ani ČeMBA zatím nezná naše. S cyklisty z ČeMBy se sejdeme v květnu nad mapami a posléze v terénu, abychom se na místě přesvědčili, zda se nám podařilo vytipovat opravdu cesty, které jsou pro terénní cyklistiku atraktivní. V případě našich vlastních návrhů se pochopitelně jedná o trasy, které jsou nekonfliktní z hlediska ochrany přírody. Návrhy, s nimiž přijdou sami cyklisté, budou muset naši odborníci (botanici, zoologové a další) z tohoto hlediska ještě posoudit.
V mapách již máte zakreslené vlastní návrhy terénních cyklotras. Kudy vedou?
Viz výše. Správa KRNAP samozřejmě zveřejní trasování těchto cest ve chvíli, kdy se se samotnými terénními cyklisty shodneme na tom, že to, co jsme navrhli, odpovídá tomu, co si terénní cyklisté představují.
Bude se v krkonošském terénu jezdit ještě letos?
Naší snahou je tyto trasy vyhradit co nejdříve. Budou ovšem muset projít správním řízením o vyhrazení pro terénní cyklistiku a bude nutné je minimálně vyznačit v terénu a posléze v mapách, nicméně to je samozřejmě možné i později. Možná budou nutné i drobné terénní úpravy. Zda se to stihne ještě před ukončením letošní sezóny, si netroufám odhadnou.
Vodákům Správa Krkonošského národního parku fakticky znemožnila pořádání závodů na Labi pod špindlerovskou přehradou. Jaké k tomu vedou důvody?
Nevím, odkud čerpáte informaci, že by Správa KRNAP fakticky znemožnila pořádání závodů, protože není pravdivá. Správa KRNAP zjistila monitoringem, že každoroční závody na Labi pod Labskou přehradou mají devastační dopad především na rybí populace, včetně ohrožených druhů ryb, například vranky. Další pokračování výjimek pro každoroční závody ve stejném režimu, jak byly pořádány dosud, je tedy z hlediska ochrany přírody zcela neobhajitelné. Po dohodě s experty a také se samotnými pořadateli závodů jsme navrhli řešení, které spočívá v tom, že závody budou pouze jednou za dva roky a umělá povodňová vlna bude před závodem po určitou dobu nabíhat a po něm zase postupně opadat, tedy nepřijde a neodejde náhle. V tomto režimu samozřejmě budeme monitorovat i jeho dopady na faunu ale i flóru Labe a jeho břehů, ale pevně doufáme, že s takovým režimem si už příroda dokáže poradit. Správní řízení o udělení výjimky stále běží a Správa KRNAP nyní musí vypořádat řadu námitek proti udělení výjimky.
Tvrdíte, že přívalová vlna při vypouštění přehrady pro vodáky strhne chráněné ryby. Jak se taková vlna liší od běžných povodní a zvýšených stavů, kdy přehrada musí vypouštět vodu? Jak se to liší od stavu, kdy před sto lety přehrada nebyla, velká voda tekla velmi často a ryb bylo dost?
Pane redaktore, běžné povodně jsou přirozená součást přírodních jevů. Podobně jsou jí například lesní požáry a přesto správa národního parku požáry nezakládá a ani neuděluje výjimky k jejich zakládání. Ve chvíli, kdy přehrada vypouští vodu, zvyšuje se stav hladiny postupně, s čímž si ryby i ostatní organizmy poradí. Stejně tak si dokáží poradit s postupným zvyšováním hladiny při jarním tání či větších deštích. Okamžitý nárůst hladiny o několik metrů ovšem ryby zvládnout nemohou, což zmíněná studie jednoznačně prokázala.
Z jakého důvodu jste ochotni povolit závody Českého svazu kanoistů jednou za dva roky? Jak se to liší od závodů jednou za rok nebo jednou za půl roku?
Delší periodicita dává rybí populaci, a ještě jsme nezmínili populaci ptáků, kteří v tradiční době pořádání závodů hnízdí na březích, šanci se z této umělé povodně vzpamatovat. I postupný náběh jednou za dva roky bude mít pro populace ryb a ptáků velmi pravděpodobně dopad negativní. Z tohoto pohledu by bylo nepochybně nejčistším řešením výjimku závodům neudělit vůbec. Ovšem je dost značný rozdíl mezi dopady negativními (úhyn jednotek procent populace) a devastačními (úhyn desítek procent). Správa KRNAP se snaží vodákům vyjít vstříc už vzhledem k dlouholeté tradici závodu. Ovšem nemůže přitom rezignovat na ochranu přírody jako základní důvod své existence a základní úkol, který jí dává zákon.
Proč zakazujete splouvání Labe během závodů za turistickým účelem? Zákaz platí pro všechny, kteří nejsou registrování jako závodníci a nemají startovní čísla.
Jak již bylo uvedeno výše, Správa KRNAP nic nezakázala. To, co vodní sporty zakazuje na celém území všech národních parků mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, je zákon o ochraně přírody a krajiny. Správa KRNAP vyhradila pro turistické splouvání řeky Labe úsek přehrada Labská–Kukačka. V tomto úseku samozřejmě mohou turisté splouvat Labe i v době pořádání závodů. Na samotné pořádání závodů je nutné získat výjimku, v níž jsou stanoveny podmínky, za jejichž dodržování organizátor/žadatel ručí.
Prosím o konkrétní studie, podle kterých se SKRNAP řídí při zákazu závodního a turistického splutí. Je možné je najít na internetu, případně v nějaké veřejné knihovně?
Viz výše, zákon zakazuje vodní sporty na celém území národního parku s výjimkou míst k tomu vyhrazených. Navíc Správa KRNAP je sama odbornou organizací, která se sama opírá o stanovisko svých odborníků, kteří projekty posuzují. Nepotřebujeme tedy mít v každé věci zpracovány nějaké studie.
Z jakého důvodu povolila SKRNAP odběr vody z Jizery pro umělé zasněžování rokytnického skiareálu?
Správa KRNAP posoudila předložené podklady žádosti z hlediska zájmů ochrany přírody a krajiny a dospěla k závěru, že k umístění navrhované stavby lze udělit podmínečný souhlas, protože toto nebude mít, pokud budou v průběhu a po ukončení stavby dodrženy uplatněné podmínky, trvalý nepříznivý dopad na přírodu a její realizací nedojde ke snížení estetické ani přírodní hodnoty dotčených míst. Souhlas k akci byl po zvážení nakonec udělen i proto, že odběr vody z toku nebude pravidelný a při dodržení minimálního zůstatkové průtoku Q330 nebude mít patrně nepříznivý dopad na přírodu a krajinu dotčeného místa na území ochranného pásma národního parku.
Z pohledu vodáků a milovníků přírody jde o další ničení vzácné přírody. Tvrdí, že divočina je hodnota sama o sobě a my ji likvidujeme nejen jezy a přehradami, ale teď už i odebíráním vody z koryta. Jak se na takové tvrzení dívá Správa Krkonošského národního parku?
Z pohledu vodáků a milovníků přírody se to tak může zdát. Z jejich pohledu nepochybně bude za ničení přírody považováno i chození volným terénem, po kterém vy tak voláte, stejně jako lezení po ledopádech v I. zóně KRNAP, které na svém webu propagujete a tak podobně. Je pravda, že divočina je nesporná hodnota. Nutno podotknout, že v odborné literatuře se termín divočina (wilderness) vyskytuje a je poměrně dobře popsán. Ovšem místa, která zmiňujete, rozhodně pojmem divočina být označena nemohou.
V jakém stavu jsou plány na vybudování přehrady na Jizeře v oblasti Horní Sytové, jak do nich zasahuje Správa Krkonošského národního parku a jak celou záležitost hodnotí?
V jakém stavu jsou tyto plány, to je otázka spíše na mluvčího Ministerstva zemědělství. Postoj Správy KRNAP k uvažovaným přehradám na území národního parku je dlouhodobě negativní.
Český horolezecký svaz opakovaně žádá o povolení k horolezectví na ledopádech především v oblasti Labského a Obřího dolu. V jakém stádiu je jednání?
Správa KRNAP v letošním roce provádí biologický monitoring a studie, které by daly jednoznačnou odpověď, zda a v jakém rozsahu by bylo možné ledopády v Labském dole pro ledové lezení vyhradit.
Ještě v 90. letech minulého století platilo, že přístup k ledopádům mají horolezci, pokud kosodřevina zmizí pod sněhem. Kdo, kdy a z jakého důvodu konkrétně zakázal horolezectví na ledopádech?
Zákon o ochraně přírody a krajiny, přijatý v roce 1992, § 16, odst. 2: "Na území první zóny národního parku je dále zakázáno b) vstupovat mimo cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vlastníků a nájemců pozemků.
Prosím o konkrétní studie, podle kterých se Správa Krkonošského národního parku řídí při zákazu horolezectví po ledopádech v Krkonoších. Je možné je najít na internetu, případně v nějaké veřejné knihovně?
Zákon č. 114/1992, o ochraně přírody a krajiny, par. 16, odst. 1), písm. f. Zákon je závazný pro horolezce, stejně jako pro Správu KRNAP.
Na ledopádech se vždy lezlo a stále leze, ačkoliv je to nelegální. Prosím o konkrétní studie, zápisy z terénu, nebo popisy konkrétních poškození přírody, které prokazatelně způsobili horolezci na ledopádech. Je možné je najít na internetu, případně v nějaké veřejné knihovně?
Ano máte pravdu na ledopádech se nelegálně leze a to i vaším přičiněním vzhledem k propagaci této aktivity na vašem serveru. Aktivita je to zakázaná zákonem.
Správa Krkonošského národního parku se ještě nedávno odvolávala na bryologickou studii a studii jarního hnízdění sokola v Labském dole. Něco se změnilo?
Hnízdění sokola stěhovavého je prokázáno jeho opakovaným monitoringem. Naše stanoviska ve věci lezení po ledopádech se opírají kromě odborných vyjádření našich odborníků i o odborná vyjádření externistů, jakými je například profesor Váňa. Ta nemusí a také zpravidla nemají písemnou formu.
DOKUMENT: Bryologická studie Labského dolu
V současné době vede Správa Krkonošského národního parku neformální rozhovory (podle interpretace úředníků), případně konkrétní jednání (podle ostatních účastníků schůzek) o možném uvolnění některých lokalit pro skialpinismus mimo značené cesty. Prozatím však platí striktní zákaz. Při tom je zřejmé, že lyžování v terénu se vždy provozovalo a stále provozuje. Má Správa konkrétní poznatky o poškození přírody vlivem lyžování mimo značené cesty?
Lyžování v terénu je zakázáno hned dvěma zákony. Argumentovat způsobem, že tyto věci se stejně dějí, je poněkud pochybné. Podobně se také stále krade, a přesto se nikdo nepokouší krádeže legalizovat. V případě skialpinismu probíhají diskuse na více úrovních. Jednak debata uvnitř samotné Správy KRNAP a jednak diskuse se skialpinisty mimo Správu KRNAP. Probíhá řízení o udělení výjimky pro Českou asociaci horských vůdců (ČAHV) o trasách, kam by mohli horští vůdcové se svými klienty. Při jednáních s ČAHV se Správa KRNAP rozhodla zvážit možnost vyhradit stejné trasy či alespoň některé z nich či jejich části pro celou skialpinistickou veřejnost a nyní z tohoto pohledu tyto trasy posuzujeme. Vedle toho studentka Šárka Zahradníková píše diplomovou práci na toto téma. V rámci přípravy této diplomky pozvala Šárka Zahradníková skialpinisty, kteří mají o toto téma zájem, do Krkonoš a pochopitelně pozvala i zástupce Správy KRNAP. Tato schůzka proběhla 26.–27. 3. Na schůzce zástupci Správy KRNAP prezentovali pravidla, která v České republice platí ze zákona, a omezení, která skialpinismu dává příroda Krkonoš, jejíž ochrana je samozřejmě prioritním zájmem Správy KRNAP, protože právě kvůli ní byl v Krkonoších národní park vyhlášen.
Skialpinisté prezentovali příklady z rakouských a německých Alp a (nejen) tamních národních parků. Naši zástupci na schůzce také přítomné skialpinisty seznámili s jednáními s ČAHV a naším záměrem možnou část tras, na které běží řízení o výjimce pro ČAHV, rovněž vyhradit pro skialpinistickou veřejnost. Poté se diskutovalo o zhruba desítce námětů na další trasy pro skialpinismus. V žádném případě ovšem nešlo o žádné oficiální jednání. Na schůzce se za obě strany sešli ti, kdo měli o téma zájem a měli právě čas. Zaměstnanci Správy KRNAP na schůzku nešli vybaveni žádným mandátem k dohodě a tím pádem ani s cílem jakoukoli dohodu uzavřít, což samozřejmě zaznělo hned na začátku setkání.
Poškození skialpinismem pochopitelně zdokumentována máme – především jde o poškození lesních porostů mechanicky (ořez stromů hranami lyží) a také o rušení živočichů v zimní, tedy pro ně energeticky vysoce náročné době. V řadě případů jde přitom o živočichy vysoce nebo kriticky ohrožené, například tetřívka obecného.
Prosím o konkrétní studie, zápisy z terénu, nebo popisy konkrétních poškození přírody, které prokazatelně způsobili skialpinisté.
Rušení tetřívků a dalších živočichů se dá těžko dokumentovat například fotografiemi, ale vychází z logiky věci. V lokalitách, kde tetřívek, případně jiní ohrožení živočichové, žije a přezimuje, k jeho rušení při pohybu lidí docházet zkrátka musí. Etologie tetřívka i dalších živočichů Krkonoš je bohatě zdokumentována v odborné zoologické literatuře. Krkonoše jsou rozlohou relativně malé hory, jejichž roční návštěvnost dosahuje cca 6 milionů lidí. Klidových zón, kde je pohyb minimální nebo dokonce žádný, je tu tedy jen minimum. Bohužel, většina skialpinisticky atraktivních lokalit se nachází právě v nich. Pokud jde o fotografickou dokumentaci poškození porostů, pak samozřejmě můžeme posloužit celou řadou snímků.
FOTOGALERIE: Škody způsobené skialpinisty v Krkonoších
Diskuse
Diskuze k článku
Re: Re: Re: Re: - ani já nestačím věřít vlastním očím
- Autor Jiří Babača
- Datum a čas 26.5.2010 06:04
Koncem týdne jsou volby do nejvýznamnějšího sákonodárného sboru, tak si rozmyslete, co od koho očekávat, a hlavně se na ně nevy$erte.
- Autor Joe
- Datum a čas 26.5.2010 01:43
Re: Re: Re: Re: Re: - ani já nestačím věřít vlastním očím
- Autor Anna
- Datum a čas 25.5.2010 22:10
Re: Re: Re: Re: - ani já nestačím věřít vlastním očím
- Autor Anna
- Datum a čas 25.5.2010 20:57
- Autor Geo
- Datum a čas 25.5.2010 19:58
Re: Divný je to
- Autor Tomas
- Datum a čas 25.5.2010 18:25
Re: Re: Re: - ani já nestačím věřít vlastním očím
- Autor Kuba Turek
- Datum a čas 25.5.2010 17:57
Re: Re: - ani já nestačím věřít vlastním očím
- Autor JiB - Jiří Babača
- Datum a čas 25.5.2010 17:36
Divný je to
- Autor JN
- Datum a čas 25.5.2010 15:57
- Autor matus
- Datum a čas 25.5.2010 15:07
Praha AKTUÁLNĚ 2024
Poprvé a hned vítězně: Bike Valachy Bílá vyhrál Zeťák
Může se hodit
Nejčtenější články
Česko má prvního zlatého Ironmana! Tománek ziskem titulu mistra světa přepsal paratriatlonové dějiny
Předsedou České triatlonové asociace zůstává Bauer
Elektrokoloběžky a elektrokola 2024
Kuříková je královnou triatlonu
Cyklotrasa podél Knovízského potoka ze Slaného do Kralup
Regiony
Kalendář akcí Zobrazit všechny akce
AKCE | KDE | INFO | KDY | ČAS |
---|---|---|---|---|
Touristik a Caravaning - veletrh | Německo, Lipsko | 20.-24.11. | 20.11. | |
Mezinárodní festival outdoorových filmů | Frenštát pod Radhoštěm, kino | 21.-24.11. | 21.11. | |
Life - veletrh | Brno, Výstaviště | 22.-24.11. | 22.11. | |
Mezinárodní festival alpinismu | Praha, International | 22.-24.11. | 22.11. | |
Kolem světa | Praha, Clarion | 23.-24.11. Cestovatelský festival | 23.11. | |
Krampus show | Praha, Holešovice | 24.11. | ||
Boot - veletrh | Německo, Berlín | 28.11.-1.12. Lodě | 28.11. | |
ILTM - veletrh luxusního cestování | Francie, Cannes | 2.-5.12. | 2.12. | |
ISPO - veletrh | Německo, Mnichov | 3.-5.12. | 3.12. | |
Intermot - veletrh | Španělsko, Madrid | 5.-8.12. Cyklo a moto | 5.12. |
Diskuse
Криптовалюта golem | Davidsbs, 24.11.2024 11:55, 2 příspěvky |
půl pravdy | Honza, 24.11.2024 10:02, 10 příspěvků |
доставка алкоголя на дом ... | LouisNer, 24.11.2024 6:36, 14 příspěvků |
SellAccs.net: Your Source... | CesarFange, 24.11.2024 4:46, 118 příspěvků |
Лучшие криптовалюты | Davidmhg, 24.11.2024 1:27, 1 příspěvek |
Лечение пчелиной пыльцой | Evapwg, 24.11.2024 1:04, 2 příspěvky |
Биткоин кошелек с выводом... | Davidlqh, 24.11.2024 1:03, 2 příspěvky |
Маска для лица с медом | Evalri, 24.11.2024 1:00, 2 příspěvky |
Когда появятся видеокарты... | Davidzid, 24.11.2024 0:09, 3 příspěvky |
půl pravdy | Střelec, 23.11.2024 18:19, 10 příspěvků |
Fórum Zobrazit všechny příspěvky
Podzimní školení Akademie... | Horydoly , 21.11.2024 16:23 |
Cestování v digitální éře | Horydoly , 21.11.2024 16:10 |
Regionální muzeum Mělník | Horydoly , 19.11.2024 18:24 |
Svatba | Horydoly , 18.11.2024 14:12 |
Litr balené vody obsahuje... | Horydoly Open, 6.11.2024 23:42 |
Podzim ve Velkých Karlovi... | Horydoly , 6.11.2024 2:28 |
Metropolitní trail Motols... | Horydoly , 1.11.2024 0:17 |
Das war der Cybathlon 2024 | Horydoly , 30.10.2024 23:53 |