Vlakem do Berlína
Německá metropole je ideálně dostupná po železnici. České dráhy denně vypravují přímé spoje EuroCity Berliner a Hungaria a také railjet Vindobona. Z Prahy odjíždějí ve dvouhodinovém intervalu zhruba od 6:30 do 16:30 hod, poslední railjet vyráží v 17,30 hod. Zpět z Berlína pak jede jako první railjet v 5,30 hod, spoje EuroCity následují každé dvě hodiny zhruba od 7 do 17 hod. Cesta zabere čtyři a čtvrt hodiny. Na některých spojích berlínské linky nasazují ČD nejnovější soupravy ComfortJet. Během roku se bude počet vlaků s těmito soupravami zvyšovat a postupně nahradí původní.
Nejvýhodnější jízdenky pořídíte v aplikaci Můj vlak a v e-shopu ČD. Cena tzv. včasných jízdenek, které jsou vázané na konkrétní spoj, začíná při cestě z Prahy na 434 Kč, z Brna na 714 Kč. Obecně cena funguje na principu "čím dříve koupíte, tím levněji pojedete".
INFO: České dráhy
Skvělý systém berlínských cyklostezek je propracovaný do nejmenšího detailu, značené cyklopruhy vedou skutečně skoro všude. Cyklisté mají své vlastní semafory a místní řidiči bývají nezvykle tolerantní. Celé město je protkané řadou značených a doporučených tras, z nichž nejatraktivnější je – alespoň podle názoru naší výpravy – ta, která vede podél bývalé Zdi.
Berlínská Zeď (1961-1990) bývala za studené války nejviditelnějším symbolem železné opony a světa rozděleného na západní a východní blok. Zdejším obyvatelům způsobila bezpočet osobních tragédií, když brutálně rozdělila rodiny, přátele, sousedy. Dnes už je pouhou vzpomínkou, která se však velice názorně zhmotňuje v místech, kde Zeď stála a kde její zbytky zůstaly zachovány jako memento budoucím generacím.
Předtím a potom
Na komentovanou cykloprojížďku vyrážíme z pivovaru ve čtvrti Prenzlauer Berg. Náš průvodce Karl vysvětluje, že máme před sebou asi patnáct kilometrů se zastávkami na nejzajímavějších místech spojených s historií Zdi. Na každé zastávce pak vypráví příběh, který se k danému místu vztahuje a zároveň ukazuje na velkých laminovaných fotografiích, jak dané místo vypadalo za studené války. Většinou bychom to vůbec nepoznali, jen někde se toho zase příliš nezměnilo.

Chvílemi projíždíme po širokých bulvárech, kde polohu Zdi označují kovové plakety, pak parkem, úzkými uličkami nebo po louce. Vidíme několik strážních věží, zbytky opevnění, pás smrti, kde se střílelo bez vyzvání nebo domy na Bernauer Strasse, z jejichž oken zoufalí Berlíňané krátce po vybudování "protifašistické bariéry" skákali a riskovali vážná zranění, jen aby se dostali na prohnilý Západ.

Stanice duchů
Fascinující je východoberlínské nádraží Nordbahnhof, kudy mezi lety 1961 a 1990 západoberlínské spoje projížděly, ale nezastavovaly. Zdánlivě se zde zastavil čas, a cestující z oken vlaků mohli vidět jen surreálně prázdné nástupiště této stanice duchů.

Projedeme také kolem vládní čtvrti, Brandenburské / Braniborské brány a ikonického Checkpointu Charlie, kde za Kubánské krize stály ruské a americké tanky s ostrou municí jen několik desítek metrů naproti sobě.

Komentovaná tour trvá asi tři hodiny, a za tu dobu se dozvíte bezpočet zajímavostí z nedávné historie města. Pokud byste měli chuť objet komplet celou Zeď a obkroužit tak bývalý Západní Berlín, pak se připravte na 160 km.
