Grantová komise měla na stole 117 návrhů z celého světa a právě projekt, který stojí na české kukačce, zaujal odborníky natolik, že jej pustili sítem dvou kol výběrového řízení do desetičlenného finále a nakonec zařadili na druhé místo v kategorii Mladý výzkumník. Grimovi a jeho spolupracovníkům to přinese 22 milionů korun na základní výzkum.
Tomáši Grimovi je 33 let. Působí jako docent na katedře zoologie a antropologie Přírodovědecké fakulty UP. Kukačkám se věnuje nejčastěji na hodonínských rybnících na jihu Moravy, kde s různými druhy kamer monitoruje život parazitujících ptáků a jejich hostitelů. Většinu času ovšem tráví v laboratořích a u počítačů, které dokáží práci v terénu několikanásobně zúročit.
Jen málokdo ví o životě kukačky obecné tolik, co ornitolog z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Tomáš Grim.
Vsadil na kukačku
Na kukačku vsadil před třinácti lety na vysoké škole, když se rozhodoval, kudy se bude ubírat jeho profesní kariéra. A zřejmě správně. Před několika týdny získal jako první vědec v České republice prestižní grant pro mladé výzkumníky od organizace Human Frontier Science Program ve Štrasburku.
Spolu s ním na projektu pracují vědci z Velké Británie a Nového Zélandu. Mají smělé plány. Z vajec současných ptáků se pokusí vypátrat, jak vypadala vejce jejich předků před desítkami milionů let.
V cizí rodině
Většina lidí, která prošla českou vzdělávací soustavou, ví, že kukačka klade vejce do cizích hnízd. Menší skupina by pak dokázala vysvětlit, že to dělá kvůli tomu, že ve více hnízdech je větší šance na přežití více mláďat.
Několik odborníků, mezi které patří i Tomáš Grim, navíc ví, do hnízd kterých druhů ptáků kukačka vejce klade, jak dlouho jí trvá snesení jednoho vejce, kteří hostitelé vajíčko vyhazují častěji než jiní a další zajímavosti z intimního života kukaček.
"Výzkumy potvrdily, že po sobě jdoucí generace samic si vybírají stejný druh hostitele a dokážou napodobit barvu a kresbu jeho vajec. Kukaččí vejce jsou však větší a dvakrát tvrdší, aby lépe odolala dopadu při snesení a případně odolala hostitelově zobáku," vysvětluje Grim.
Jak to dělaly kdysi
Na další výzkum vajec dostal mladý vědec grant. Během příštích tří let bude spolu s kolegy zkoumat, zda kukačka při tvorbě barev skořápky přimíchává do barev stejné chemické sloučeniny jako hostitel, nebo je vyrábí jiným způsobem a mate jej smyslově.
Při výzkumu však má ještě větší ambice: "Chceme rekonstruovat evoluci, z pigmentů barev lze vyčíst, jak vypadali vejce vzdáleného předka kukaček a možná i vejce prapředka všech ptáků."