Fatal Error na Grépon
Že na mě Feu, když ji spouštím, haleká, jak se bojí, má za následek dvě věci. Jednak ji spouštím pomalu a zároveň poutá veškerou mojí pozornost. Civím na ni, a že by mohlo dojít lano, mě ani ve snu nenapadá. Až ve chvíli, kdy v levé ruce ucítím, jak mi prsty projíždí zatavený konec lana.
Aiguille du Grépon je žulový vrchol v řadě skalních jehel nad Chamonix Mont Blanc. Le soleil a rendez-vous avec la lune (Slunce se setkává s měsícem) je moderní cesta od Michela Pioly, 850 metrů dlouhá, má 25 délek, klasifikace 6a+/6b. V cestě není žádná odpočinková pasáž, jen asi šest délek je pod 5c.
Automat zafunguje. Pravá ruka okamžitě stiskne. Tak akorát, aby mi v ruce zůstalo možná posledních deset centimetrů. Než otočím hlavu a podívám se na své ruce, utekla snad věčnost.
V hlavě mám vypálený okamžik, kdy se dívám šikmo nahoru na Feu a v pravé ruce cítím tah napnutého lana. Ten zlomek sekundy, kdy se ode mě odlepuje paralelní vesmír.
Došlo lano... Co?!
Mnoho následujících dní musím zahánět představu, ve které mi lano projíždí oběma rukama a Feu nenávratně zmizí ze záběru. Jak se ohlížím dolů a v hloubce vidím zmenšující se stín, a pak ticho a osamění. Brrr. Vždycky mi znovu přejde mráz po zádech.
Feu na mě vyjíždí, co dělám za kraviny, že se hrozně lekla. Vcelku žoviálně zamávám lanem v pravé ruce a říkám: "Došlo lano." Feu opáčila: "Co?!" Vůbec mě v té chvíli nenapadá, že bych to lano měl chytit i druhou rukou.
Už se asi trochu smráká. Feu z té výšky nejspíš úplně dobře nevidí. Vyměňujeme si jednoduché věty:
"Jak jako došlo lano?"
"No jako, že mám v ruce konec lana."
"Děláš si prdel?!"
Kdyby byl den, asi bych viděl, jak zbledla, ale v barvách večera je bledé úplně všechno.
"Co budeme dělat?" vyhrknea na mě.
Chvíli bezradnosti maskuji obligátním blekotáním: "No co budeme dělat? Co budeme dělat? Dej si tam prusik!"
"Co? Proč? K čemu mi tady bude prusik?!" ječí na mě Feu.
Nejsem jí úplně schopen odpovědět. "Vždycky se někam dává prusik, když je průser. Dej si prusik na to druhé lano". Asi nejsem sto jí to vysvětlit úplně pochopitelně.
Feu konečně přichází na to, že se může o něco zvednout. Říká mi, abych za reverzem udělal uzel. Asi si myslí, že tu je nějaké "za reverzem."
Přichází chvíle tmy. Vůbec nevím, jak zařizuji, aby lano vlezlo zpět do jistítka. Možná tam částečně bylo, možná tam bylo úplně a nebo mi v té chvíli nedělá problém provléci ho zpět. Pamatuji si až, že jednou rukou vcelku bez problému vážu vůdčák a za ním ještě jeden.
Následuje již vcelku nezáživné nahazování lana směr Feu, aby mohla vyručkovat zpět k nejtu a slanit. To, že jsem nešika, jsem ochoten přijmout, ale myslím, že jsem po celý čas svých pokusů trefit Verču karabinou do hlavy, nepustil pravačkou lano, na kterém visí, v místě, kde jsem ho před tím chytil.
Jak to viděla Feu:
Škoda, že na vrcholech bývá tak málo času na kochání se. Jsme ve skluzu, je půl sedmé. Poslední délky známe dobře, snad by šly slanit po tmě. Jenom ať se neseká to lano jako těm Francouzům. Jsme nejopatrnější na světě. Na štandu zakládáme lano do reverza oba dřív, než první odjede s prusíkem k dalšímu štandu, a navzájem se kontrolujeme. Víme, jak jsme unavení a že nejvíc smrťáků je na sestupu. Nejsme přece blbí.
Do 17. délky všechno v pohodě. Až... kurva. Lano se seká. A až skoro nahoře! Skoro celá dýlka! Aha, proto jsme jeli kolem nejtu, ve které byla karabina, asi ji tam nechali ti Francouzi, když se jim seklo lano v úplně stejném místě. Tak kdo půjde? No tak já jdu.
Zatínám zuby, jako na potvoru to musí být za 6a. Navazuju se na červené i modré, jehož druhý konec je seklý, a lezu. Trpím a trpím, modré lano už je krátké, odvazuju ho a házím ho Víťovi. Už jsem u té seklosti a přesouvám se k nýtu. Cože to mám teď dělat? Víťa se mě ptá, jestli chci spustit, nebo jestli slaním. Říkám, ať mě spustí na červeném, a modré házím dolů. Strašně se bojím. Hlavou mi probleskne pravidlo, že v horách se nenechává spouštět, že se slaňuje, aby to měl člověk pod kontrolou
Říkám Víťovi, ať jede pomalu, mám fakt strach. Najednou to škubne, co to doprdele dělá? Mám málem infarkt, jak jsem se lekla. Kouknu na něj, Víťa na mě civí. Nedochází mi, co se stalo, až když mi to říká. Lano projelo reverzem. Chytil ho rukama nad ním. Víťa drží lano v rukou nad reverzem. Chytil ho rukama. Rukama!
Visím v laně pět metrů nad ním a asi tři metry vedle. Jsme oba v šoku, ale musíme jednat, například by to chtělo vrátit lano do reverza. Popolezu po skále (naštěstí je to plotna) k druhému prameni lana, po kterém vyšplhám, abych Víťovi uvolnila pár metrů. Víťa zastrkává konec lana do reverza a dělá na něm uzel.
Zatímco řeším, jak se dostat k němu na štand, část mého mozku se zabývá otázkami:
"Jak jsme mohli zapomenout na uzel?"
"Jak to, že nás nenapadlo, že může být lano seklé výš než 30 metrů?"
"akže jak se mám dostat dolů?"
Víťa mi musí hodit modré lano, já vyšplhám zpátky k vratnému bodu a slaním. OK. Víťa hází lano. Za jiných okolností by to byla vtipná scénka. Víta je nešika. Říkám, ať na ten konec něco naváže, že mu to půjde líp. Navazuje karabinu a opět několikrát marně hodí a mine. Konečně se trefuje přímo mně do rtu, do háje, bolí bolí. No nic, alespoň jsem pořád živá. Vyklepaná dolezu k nýtu a slaním.
V bivaku konečně jako doma
V 15. délce je police, na které jsme před třemi roky bivakovali. Zavrhuju další slaňování, jsme oba vyklepaní a další pokusy o zabití se by mohli vyjít. Bivak působí konejšivě, skoro jako domov, je tu dokonce pořád zídka, kterou Víťa postavil před třemi lety, když jsme tady cestu zapytlili.
Splněné sny v Chamonix: Lezení a zase lezení
Zobrazit místo Mountains - hory na větší mapě
Diskuse
Diskuze k článku
Charitativní vánoční trh na Mariánském náměstí v Praze
Jak vybrat nejlepší odrůdu třešní a višní pro vaši zahradu?
Může se hodit
Nejčtenější články
Tatry zpoplatňují skialpinismus
Dětské láhve pro děti: Podpořte pitný režim nezávadnou a kvalitní lahví
Umělá inteligence jako váš nový cestovní rádce? Jistě! Má ovšem úskalí
TEST Columbia Geoterra OutDry LTR
Vánoční trhy v Praze 2024
Regiony
Kalendář akcí Zobrazit všechny akce
AKCE | KDE | INFO | KDY | ČAS |
---|---|---|---|---|
Štědrodenní Ohře - splutí | Loket | 24.12. | 09:30 | |
Zpívání na Radničních schodech | Praha, Hradčanské n. | 24.12. | 15:00 | |
Striezelmarkt - vánoční trh | Německo, Drážďany | 27.11.-24.12. | 24.12. | |
Štědrovečerní zpívání | Pardubice, Pernštýnské náměstí | 24.12. | ||
Zpívání u vánočního stromu | Kněždub | 24.12. | 00:00 | |
Lužnice - vánoční jízda
|
Suchdol | Pořádá Vodácký klub Suchdol nad Lužnicí | 25.12. | 10:00 |
Živý betlém | Praha, Hostivař | 25.12. | 17:00 | |
Desná - splutí | Vikýřovice | Desná - Šumperk | 26.12. | |
Memoriál Alfréda Nikodéma - otužilci | Praha, Slovanský ostrov | 26.12. | ||
Parní vlaky do Harrachova | Kořenov | 28.-30.12. | 28.12. |
Diskuse
http://parfumernayalavka.ru/ | parfumernayalavka.ru, 22.12.2024 23:57, 118 příspěvků |
INU | Honza, 22.12.2024 10:16, 3 příspěvky |
Venkovní fitness / workout | Honza, 21.12.2024 13:18, 2 příspěvky |
INU | Kuba Turek, 20.12.2024 22:48, 3 příspěvky |
INU | Honza, 20.12.2024 13:44, 3 příspěvky |
Nejenom 90´s | PK, 20.12.2024 11:47, 1 příspěvek |
co by člověk pro ženu neu... | Horydoly - Andrea Černá, 18.12.2024 11:34, 2 příspěvky |
Venkovní fitness / workout | Šlojíř, 17.12.2024 21:39, 2 příspěvky |
INU | Honza, 17.12.2024 20:54, 1 příspěvek |
Fórum Zobrazit všechny příspěvky
Velké Karlovice zahájí se... | Horydoly , 13.12.2024 23:29 |
Žáčková opouští Valachy | Horydoly , 13.12.2024 23:01 |
Šimůnek končí ve Forbesu | Horydoly , 13.12.2024 22:57 |
Holiday World | Horydoly , 13.12.2024 10:41 |
Re: Pražský veletržní areál | Horydoly , 13.12.2024 10:40 |
Pozvánka na Valnou hromad... | Horydoly , 6.12.2024 11:03 |
Běžecké závody 2025 | Horydoly Open, 4.12.2024 10:37 |
Advent České Budějovice | Horydoly , 3.12.2024 10:16 |