Tour de France na koloběžkách

Pánové na koloběžkách nebudou konkurovat Cancellarovi, Cavendishovi, Kreuzigerovi a spol., ale budou bojovat každý sám se sebou. Takovou porci kilometrů v tak vysokých horách na koloběžce ještě nikdo nezdolal.

Plánují, že 3360 km z Korsiky přes Alpy do Paříže pojedou pouhý jeden den před oficiálním cyklistickým pelotonem. "Počítáme, že budeme každý den na stupátku 10 až 17 hodin, času na regeneraci, jídlo a kvalitní spánek tedy nebude mnoho,“ odhaduje koloběžkář Jan Vlášek.

Jejich projekt slouží zároveň Mezinárodní koloběžkové asociaci k propagaci koloběžkového sportu. "Členové našeho týmu budou tedy sloužit jako vyslanci tohoto malého ale krásného sportu."

Čtěte v časopisu RESPEKT:  Koloběh

Šestice odhodlaných mužů stvrzuje, že koloběh, jak libozvučně zní český název jejich disciplíny, se dostává mezi obyčejné sporty. "Kdo jezdí na koloběžce, je trochu blázen a také exhibicionista. Kdo jiný by si ji koupil,“ prohlašuje však trochu překvapivě Petr Neugebauer z hanušovické firmy Kostka-kolobka. "Na kole se totiž jezdí rychleji a chůze je pohodlnější než koloběžka."

Stoletá Tour de France 2013, to je 21 etap, 4 lehké, 12 těžkých a 5 brutálních, k tomu dva dny odpočinku a nakonec šampaňské na Champs Elysées.

INFO: Kick France 2013 a Tour de France

1/ Pátek 28. června 2013 - Porto-Vecchio > Bastia - 212 km, těžká, rovina

První base camp naší cesty postavíme již 26.6.2013 v odpoledních hodinách u Bastie. 28.6. se velmi brzy ráno vydáme do Porto Vecchia na náš Grand Depart. Lehký přípitek, nějaký ten proslov, dívky zamávají bílým šátkem a první z 3360 kilometrů bude brzy za námi. Přístav bude buďto ještě spát, nebo naopak bude díky nám na nohou a domorodci s přáním šťastné cesty nebo možná upřímné soustrasti budou pět ódy na naši cestu.

212 km roviny začne šedesátikilometrovým kolečkem k nejjižnějšímu bodu Korsiky a zpět do přístavu. Pak již jen na sever a ještě více na sever až do Bastie. Jednoduchá cesta, kterou bude snad doprovázet rozumné počasí: 20-25 stupňů, jasno a bezvětří. Smůlička může přinést i čtyřicítky a brutální protivítr. Ať tak nebo tak, mysl bude odhodlaná, nohy svěží a občas se snad i vykoupeme na některé z pláží podél cesty. Takže asi pohodička, až na provoz, ten očekáváme přímo brutální.

2/ Sobota 29. června 2013 - Bastia > Ajaccio - 154 km, těžká, nízké hory

Dnešní start je na náměstí Svatého Mikuláše uprostřed města. Snad nepřijde čert. První čtyřicítka je rovinatá a pak již přichází první velký kopec letošní Tour, Col de Vizzavona (1163 m), nejvyšší bod na dalších osm dnů, než dorazíme do Pyrenejí. Na padesáti kilometrech je to pěkných 1400 m převýšení. Testík, který se nám bude hodit. Etapa je naštěstí krátká, takže nebude žádný spěch a za odměnu si můžeme pěkně zařvat v třináctikilometrovém sjezdu zpět do mořských nížin.

3/ Neděle 30. června 2013 - Ajaccio > Calvi - 145 km, těžká, kopcovitá

Ptáte-li se Googlu, jak nejlépe z Ajaccia do Calvi, doporučí vám cestu přes střední Korsiku. Tato cesta je o půl hodiny rychlejší než krkolomné zákruty podél pobřeží. Těmi totiž pojedeme my. Krátká etapa nabízí snad hodně zábavy – hodně stoupání, ještě více rychlých sjezdů a prudkých zatáček, panoramata a snad méně aut = pohoda.

Je jedno, co nám zrovna foukne – Mistral ze severu, Libeccio z jihozápadu nebo Scirocco z jihu. Nějak se tím prostě prokoušeme

4/ Pondělí 1. července 2013 - Nice > Nice - týmová časovka - 25 km, lehká, rovina

No! A konečně nějaký ten nightlife, kasíno, party, děvčata a jiné pochutiny! Bohužel nazítří to vypadá na další dvěstědvacítku, takže půjdeme spíš brzy spát.

5/ Úterý 2. července 2013 - Cagnes-sur-Mer > Marseille - 219 km, těžká, rovina (houpavá)

Problémem této etapy je její délka. 220 km, to máme 12 hodin práce a zřejmě 15 hodin sakumprásk. Hodně osídlené území, nějaká ta hlavní silnice = hustý provoz. Nic na co se těšit – snad jen na nějakou tu scenérii jako z obrázku. Ovšem samotné vyčerpání během etapy může být zábava. Na to bych sázel právě zde. Mučedníci, hlaste se.

Možná je ale lepší jet vlakem do Marseille a užít si atmosféru města kultury 2013.

6/ Středa 3. července 2013 - Aix-en -Provence > Montpellier - 176 km, těžká, rovina

Absolutní rovina a ne moc dlouhá. Takže doufejme v relativní pohodu, pokud tedy zrovna nefoukne proti. Bohužel pořadatelé nezavedli cestu do národního parku Camargue, který objedeme ze severu.

7/ Čtvrtek 4. července 2013 - Montpellier > Albi - 205 km, těžká, kopcovitá

Dnes se konečně vymaníme z pobřežního marastu a hustého provozu. Tedy doufejme. Cesta vede do Albi přes jižní část Centrálního masivu. Snad konečně zase po nějaké době pěkná panoramata, přívětiví vesničané a kozí sýr. Poprvé však kombinace dlouhé etapy a těžkých kopců. Není se čemu divit, Pyreneje jsou doslova za rohem. Zcela jistě zatím nejtěžší den s ještě těžším za humny. Tou dobou již budeme mít týden v nohách a tady se poprvé ukáže, komu padne. Pokud prorazíme těmito 200km podle plánu, bude na čase začít věřit, že mise je možná. Avšak kdo se tady zavaří, pro toho budou další dva dny hodně těžké.

8/ Pátek 5. července 2013 - Castres > Ax 3 Domaines - 194 km, těžká, hory

A je to tady. Pyreneje. Ale popořádku. Nejprve rovinka. Dlouhá rovinka. Dopoledne nic zvláštního, nic co bychom neuměli. Pomalu ale stoupá nervozita. Něco visí ve vzduchu. Na stodvacítce to přichází, první pořádný kopec – Col de Pailhares, první pořádná hora Tour. A pro zajímavost – je to vůbec nejtěžší stoupání celého výletu. Těžší než cokoliv, co snad přijde v Alpách. Jak by řekl Hannu: "Heti paukusta luu kurkkuun ja jauhot suuhun." To teda nevím, co znamená, ale jak by řekl pan Liška: "Du!!!"

Doufejme v dobré počasí. Konec si asi projdeme pěšky, abychom udrželi mančaft pohromadě. Druhý kopec dne na Ax3Domaines je hodně strmý, ale ne delší než 10 km.

9/ Sobota 6. července 2013 - Saint-Girons > Bagnères-de-Bigorre - 165 km, brutální, hory

Přátelé, tady máme pouhých 165 km. Krásná krátká etapa s nějakým tím kopcem a sjezdem. Etapa pro vrchaře a sjezdaře, nikoliv pro milovníky cyklostezky Nymburk – Poděbrady (i když tam je také těžké stoupání od vody k náměstí). Jedna z TOP etap Tour 2013. Na Portret d´Aspet se určitě zastavíme u pomníku Fabia Casartelliho, mladého talentu, který zde zemřel v roce 1995.

Pokud projedeme, můžeme si odškrtnout Col de Portet-d'Aspet,  Col de Menté,  Col de Peyresourde,  Col de Val Louron-Azet a Hourquette d'Ancizan. A POZOR: Tyhle kopce bude potřeba vyjet a ne vyjít, pokud nebudeme chtít být na cestě přes dvacet hodin!

Pátý těžký den v řadě, třetí těžké kopce v řadě. Tady se nám už může skupina trhnout, i když uděláme vše pro to, aby se tak nestalo. Další den je naštěstí dnem volna, takže poslední z nás může dorazit třeba až v pozdních nočních hodinách.

Pro povzbuzení Alpova slova: "Anyone reaching this far has made a huge kick effort that in my opinion is so far unrivalled in the scooter history." Hlavu vzhůru, borci!

Rest Day 1/ Neděle 7. července 2013 – odpočinkový den

Takže, až se trochu prospíme a dobře posnídáme, čeká nás poněkud delší přesun. Do Saint Nazaire je to nějakých 700k m. Pohodlíčko v autě a nějaká hodinka spánku během cesty se bude hodit. Hodilo by se třeba i protažení někde na půli cesty, masáž, lehká projížďka, ať nevyjdeme z rytmu. Cesta vede krajem šampaňského, že bychom bouchli jednu lahvinku?

10/ Pondělí 8. července 2013 - Saint-Gildas-des-Bois > Saint-Malo - 193 km, těžká houpavá etapa

Doufejme, že těchto necelých 200k m využijeme také k odpočinku. Včera byl odpočinkový den a zítra je časovka, takže žádný spěch. Pomalé tempo, nějaká ta delší pauzička, koupáníčko a do cíle můžeme dorazit klidně i se stmíváním.

Bretagne není úplná placka, takže klasická houpačka přes kvalitní francouzské silnice, snad méně aut po cestě a dobré jídlo. Takže žádná tragédie.

11/ Úterý 9. července 2013 - Avranches > Mont Saint-Michel - časovka - 33 km, jednoduchá placka

Jedna z nejdůležitějších etap pro cyklisty, ale pohoda pro nás. Dvě hodinky projížďky směrem k Mont Saint Michel – jedné z největších turistických atrakcí Francie. Večer se přesuneme směrem k zítřejšímu startu – Fougeres.

12/ Středa 10. července 2013 - Fougères > Tours - 218 km, rovina, ovšem těžká

Cesta napříč Francií začíná. Čistá rovina, žádné kopce, a snad i vítr v zádech. Jen ať to jede, kola se točí. Šetřeme síly, protože na konci tohoto přesunu Francií stojí Mont Ventoux, to ale až za čtyři dny. Hlavně ať nohy drží.

Klasická Francie, údolí Loiry, zámky, vinice, zahrady. Ovšem nepředpokládáme, že bychom se zastavili třeba ve Villandry na obrázku.

13/ Thursday 11 July 2013 - Tours > Saint-Amand-Montrond - 173 km, těžká, kopečky

Silnice se začne houpat, blížíme se k Centrálnímu masivu. Pomalu se začneme učit, jak velká je vlastně Francie – druhá část uhlopříčky je na řade. Rovina, auta, vítr. Každý ať si najde odpověď na otázku: "Proč to vlastně dělám?" Nechť srdce odpoví, bude toho třeba.

Pokud si někdo toto bude stále užívat, je to asi superčlověk nebo bezmozek. A já mu budu tiše závidět.

14/ Pátek 12. července 2013 - Saint-Pourçain-sur-Sioule > Lyon - 212 km, těžká, kopce

Jediná etapa Tour 2013 v Centrálním masivu. Zakulacené kopce, otevřená krajina, vedlejší silnice bez provozu. Skvělý terén na výlet na koloběžce – klidně týdny se můžete toulat tímto pohádkovým krajem. My bohužel prosvištíme Centrální masiv během jednoho dne.

Dva větší kopce po cestě Côte de la Croix Rousse a Côte de La Duchère těsně před cílem v Lyonu. Kdo se připojí na majestátní příští etapu, nechť na nás počká na konci této. Ovšem nemůžu mu slíbit, že budeme stále v dobré náladě.

A teď to nejdůležitější, ke slovu přichází kouzelník, snad Bouzíno, prostě někdo, kdo dá naše nohy a já dohromady na zítřek, začne se lámat chleba.

Atmosféru velkého města Lyonu si necháme ujít. Večeře a spát, spát co nejvíc to půjde, už se to blíží...

15/ Sobota 13. července - Givors > Mont-Ventoux - 242 km, krutá etapa, hory

Je to tady, jeden z královských momentů Tour 2013, největší legenda mezi legendami – tady bude muset Muhammed k hoře, hora k nám se neposune.

Podobně jako při první Pyrenejské etapě, vjíždíme do Alp po rovině, avšak cíl bude brutální. Rozdílů je však hned několik:

1) jsme už dost unavení = špatné

2) etapa je o 50km delší – velmi špatné

3) ale následuje odpočinkový den – NO! aspoň něco

Taktiku stanovíme na místě, ale pravděpodobná je tato varianta, abychom si legendární Ventoux užili: po čtrnácti hodinách cesty zakempujeme na úpatí Ventoux. Večeře a trocha spánku prospěje – cílem bude být na hoře se svítáním. Takže okolo druhé ráno vyrážíme na vrchol. 20 km s čelovkami a snad nějakými přáteli, kteří do toho půjdou s námi.

Noční stoupání na Ventoux je prostě klasika. Osamělá hora a pod ní placka, kam oko dohlédne (a že dohlédne vskutku daleko). Když stihneme východ slunce na vrcholu, budeme svědky nevšední podívané. Slunce nám již začne svítit do tváří, ale hluboko pod námi bude stále tma. A pak někdo začne pomalu poodkrývat zástěnu nového dne. Fantazie začíná ráno, den dobytí Bastily! Ventoux na výročí dobytí Bastily, to bude prostě masakr.

Čtěte také: Po stopách Tour de France na Mt. Ventoux

Rest Day 2/ Neděle 14. července 2013 – odpočinkový den

Teď babo raď. Tělo velí odpočívej, jde do tuhého a cíl je na dohled. Mysl a naše láska k Tour si však nemůže ujít neskutečnou příležitost vidět bitvu nejlepších cyklistů planety na Ventoux na vlastní oči. To je zážitek, který se neopakuje. Pokud nalezneme místo v nekonečné řadě karavanů na kopci, nebude co řešit.

16/ Pondělí 15. července 2013 - Vaison-la-Romaine > Gap - 168 km, těžká, menší hory

Den po bitvě cyklistů na Ventoux se vydáváme do Gapu. Houpavá etapa, ale nic strašidelného. Cyklisté mají volný den, a tak lze očekávat, že fanoušsci pojedou s námi. Takže lze očekávat, že nás poženou vpřed. Gap přichází na 150. kilometru, ale ještě není hotovo. Přichází 12 km kolečka v kopcích. Přesně tam si Beloki kdysi zlomil kyčel a vyslal Amrstronga přes horskou louku do následující serpentíny. Kdo nezná tuto příhodu z roku 2003, tady je:

17/ Úterý 16. července - Embrun > Chorges - časovka - 32 km, lehká, hory

S bacecampem v Gapu se vydáme do Embrun-Chorges na start časovky. Trať vede v kopcích nad jezerem. Snad bude hezky, nějaký ten piknik, opalování a hlavně klid a regenerace. Příští dva dny rozhodnou, zda dovedeme misi do úspěšného konce.

18/ Středa 17. července 2013 - Gap > Alpe d'Huez - 168 km, velmi těžká legrace, hory

A je to tady, pokud je Ventoux legenda legend, pak Alpe d´Huez je legenda legend legend – cyklistická Mekka. První stovka je houpavá, průsmyky Manse a Ornon na rozehřátí. Na stém kilometru čeká hlavní město cyklistiky a dnes též koloběhu - Bourg d'Oisans. Nad ním 21 zatáček vedoucích do lyžařského ráje Alpe d´Huez. Tady to přijde. Desetitisíce lidí, polovina z nich z Holandska, již okupují stoupání po celé délce dny a dny dopředu. Že by parádní atmosféra?

Na vrcholu však cesta nekončí. Pokračuje na Col de Sarennes a krutý sjezd do údolí. Do loňska tu byla pouze šotolina, ale pro sté výročí přišli pořadatelé s asfaltem.

A pak ještě jednou, bez odmlouvání. A pak dolů, sem se opravdu s autem nedostaneme.

Čtěte také: Nejtěžší kopec na Tour de France

19/ Čtvrtek 18. července 2013 - Bourg d'Oisans > Le Grand Bornand - 204 km, ultramasakr motorovou pilou

Col du Glandon je mnohem větší než Alpe d´Huez. Col du Madeleine je větší než Glandon. a pořád ještě nejsme ani v půlce. Trocha oddechu v Albertville a ještě tři stoupání před námi. Tamie: středních 500 m stoupání. Epine: prudších 600 m. Croix Fry: nejprudší osmikilo. K tomu připočtěte 200 km a výsledek se rovná ultrazlu. Kdo přežije tohle, přežije vše. Tady nekončíme před setměním ani se setměním, ale někdy okolo půlnoci, dá-li Bůh. Snad nás diváci poženou vpřed.

20/ Pátek 19. července - Annecy > Annecy - Semnoz - 125 km, těžká, hory

Předposlední etapa. PŘEDPOSLEDNÍ ETAPA!!!! Pokud stále jedeme, pokud jsme stále ve hře, tady to už nevzdáme.

Pravděpodobně budeme po včerejšku totálně na šrot, ale tohle dobojujeme, i kdybychom měli lézt po čtyřech. Opět spousty diváků podél trati a odměna pro nejrychlejšího z těch, kdo pojedou s námi.

Jsme blízko, hrozně blízko ...

21/ Sobota  - Versailles > Paříž-Champs Elysées - ~40km, lehká, rovina

Tour 2013 končí večer a my také. Annency opustíme kolem poledního, takže dost času ke spaní.

Cyklisté končí Tour několika okruhy v okolí Champs Élysées. Nepředpokládáme, že bychom etapu ujeli celou, pro nás se doprava neodkloní. Cílem je přežít jeden okruh okolo Vítězného oblouku a bouchnout šampaňské.

Alpova finální řeč zazní ovšem již teď, protože to tak bude lepší: "Díky všem, kteří nás doprovázeli a dodávali nám odvahu a sílu a kopali nás do našich prdelí, když jsme cítili, že už nechceme jet dále."

A moje řeč? Tu si ještě rozmyslím...

Favorit etapy: Nekonečná Liberte jet tolik, kolik chceš. Fraternite našemu týmu, a všem, kdo s námi jeli. Egalite všem dvoukolovým vehiklům poháněným lidskou silou. A Josef Zimovčák, le Roi Soleil našeho týmu.