Lyžování s mrňousem

Reaguji na článek Lyžařská drezúra, ve kterém autor popisuje potíže s výukou lyžování jeho dcery. Já mám zkušenosti podobné.

S mrňousem se v žádném případě neperte. Vezměte lyžařské vybavení jen tak s sebou do zásoby a běžte se se sáňkami poflakovat ke sjezdovce, kde jezdí malé děti.

Dítě začne prosit o lyže samo. Pak už to s ním můžete na hodinku zkusit. A další dny znova a znova. V našem případě to byla dětská sjezdovka U Čápa v Příchovicích.

Než jsem na to přišel...

Ráno obouvám dvouletého Matěje do lyží s medvídkem. Nechce o lyžování ani slyšet, řve jako tur a kope okolo sebe. Házím jeho lyže do lyžárny a odcházíme sáňkovat.

Z lyžařské výbavy mi zbyl v kapse jen opasek k popruhu, na kterém jsem ho chtěl tahat. Jdeme se podívat na sjezdovku za ostatními prcky, jak jim to jezdí. A jak tak sáňkujeme a hlavně šlapeme vedle vleku plného malých kamarádů a máváme tetám a strejdům a Míšům a Zuzankám, tak Matěj povídá: "Nejdeme domů, budeme lyžovat." A mele si to pořád dokola. Já na to: "Nemáme lyže, nechtěl jsi je."

Uzemňuje mne žádostí o opasek. Pamatuje si, že ho mám v kapse a že je na lyžování. Nasazuji mu ho aspoň při sáňkování, aby se cítil důležitě.

Druhý den už jdme rovnou na sjezdovku. Máme nejen popruh a opasek, ale také opravdové lyže. Ty s medvídkem jsou fakt na nic. Tahám a spouštím o sto šest.

Jak to funguje

Opasek je široký popruh kolem pasu a na bocích a vzadu má našita dohromady tři očka. Při jízdě z kopce je dlouhý popruh přicvaknut oběma konci na každém boku a dítě se tím dá brzdit a někdy i jakžtakž řídit.

Pro tahání po rovině nebo do kopce se oba konce popruhu přecvaknou do prostředního očka, popruh se provlékne mezi nohama dopředu a za něj se dítě táhne. Prcek si tím zvykne být tažen za těžiště, a ne za pas, a jede jako na vleku.