Verdikt Horydoly ***
* zhola zbytečná publikace
** je dobře, že to vyšlo
*** za ty peníze to stojí
**** výborná a poučná publikace
***** to musíte mít
Publikaci koupíte v rakovnickém muzeu, případně ve vybraných internetových knihkupectvích.
Píše Joe Grim Feinberg v úvodu sborníku Subkultura trampingu ve světle věděckého výzkumu, který iniciovalo rakovnické Muzeum Tomáše Garrigue Masaryka a vydal Státní okresní archiv Rakovník.
Účastníci hnutí pocítili potřebu - během toho mála času, co jim po týdnu práce zbylo - uniknout tísnivé špíně proletářského života cestou do lesů. Tyto spíš malé a civilizované lesy, ohraničené a ohrožené továrnami a železnicemi a rozdělené mezi soukromé majitele a státní mocnosti, které nebyly vždycky vstřícné vůči návštěvníkům, podnítily pak trampy k ambicióznějšímu imaginativnímu činu: pokřtili řeky, útesy a vrchy Československa jmény převzatými ze širokých dálek jiných kontinentů.
Uprostřed spleti poměrné malých, nově vzniklých a často proti sobě nastavených národních států s posílenou kontrolou svých nových hranic obrátili trampové svou pozornost na velký svět. Odsoudili národní šovinismus a zpívali písně - nejčastěji vlastní tvorby - o potulujících se kanadských zálesácích, amerických Indiánech a latinskoamerických rolnicích, o domorodcích Tichomoří a africké divočiny.
Přední představitelé hnutí psali populární dobrodružné romány, malovali scény divoké přírody a založili nové hudební žánry.
Trampské hnutí přežilo hospodářskou krizi, policejní represi za čtyř po sobě sledujících režimů a za nejnovějšího režimu privatizaci mnoha území, kde se dříve volně trampovalo. Politická orientace trampů se časem měnila. Hnutí se formovalo původně v levicovém duchu, později bylo potlačeno komunisty a mnozí lidé ho vnímali hnutí jako prostor odporu vůči komunistické moci. V do značné míry depolitizovaných devadesátých letech bylo hnutí pak nahlíženo (alespoň zvenčí) především jako zdroj neškodné zábavy. Jeho odkaz však zůstává společensky relevantní. Tramping představuje jednu z prvních moderních subkultur české a slovenské společnosti. Také komplikuje stereotypy o "návratech k přírodě" jako o čistě buržoazních záležitostech; zde vidíme specificky dělnický pohled na význam "přírody" ne jako na protiklad komerce a konzumu, ale jako na protiklad strojů a práce. Tramping však zároveň komplikuje obvyklý obraz dělnické politiky; upozorňuje nás na skutečnost, že vedle bojů o podmínky na pracovišti a o výrobní prostředky odehrávají se také boje o volný čas a o prostředky relaxace.
Sborník zahrnuje textové a fotografické materiály Variety trampských dějin (Jan Randák), Slovensko a Podkarpatská Rus perspektivou českého meziválečného trampingu (Jan Špringl), Akce Hurikán na Rakovnicku (Jan Pohunek), Vliv majetkoprávních vztahů na rozšíření a vývoj trampingu (Jan Krško), Výzkum trampingu v Ústavu evropské etnologie v Brně (Karel Altman), Trampské oblasti na území Plzeňského kraje (Pavel Vařeka a spol.), Povrchový průzkum v místě kiosku V Annamu (Kateřina Blažková), Výstava Tramping v proměnách času (Renata Mayerová).
Texty jsou publikované souběžně český a anglicky.
Ačkoliv jsou texty psány suchým archivářsko-vědeckým jazykem, stojí za to se jimi prokousat. Pokud chcete znát podrobnosti k některým kapitolám trampingu anebo najít perličky, které jsou jednou zábavné a jindy poněkud absurdní.
Jaké pivo pili trampové?
Třeba že pivo v legendárním kiosku v Annamu na Berounce se točilo mezi válkami z Fürstenberského pivovaru, tedy dnešních Krušovic či zaniklého Křivoklátského pivovaru. Pokud máte aspoň trochu historické povědomí, víte že Fürstenberkové hospodařili na velké části Křivoklátska, patřil jim zámek Lány, postavili Lánskou koněspřežku a pak je vyhnala Masarykova byrokracie z Československa. Při tom tento rod přišel do Čech již 1278 po bitvě na Moravském poli. Fürstenberk tehdy držel zástavu Rudolfa I. Habsburského, který porazil Přemysla Otakara II.
Nebo že nával trampingu na dolní Sázavu byl tak velký, že na katastru Petrova u Prahy, čili vlastně v okolí Pikovic, odhadoval obecní úřad 11 000 trampů roku 1936.
Nejvíce pochopení nalézali trampové mezi válkami u sedláků a obecních samospráv, kteří jim rádi pronajímali prakticky nevyužitelné pozemky - skály, skalnatá údolíčka, skalnaté břehy řek a podobně. I drobné poplatky byly citelným příjmem chudých obcí. Naopak odmítavě se k trampingu stavěly velkostatky a lesní správy ve šlechtickém a velkopodnikatelském majetku.
Zatímco v demokratickém Československu dohlíželi na tramping uniformovaní četníci, v komunistické ČSSR trampy infiltrovala tajná politická policie Státní bezpečnost.
Rakovník, Státní okresní archiv Rakovník 2018. Brožované. Orientační cena 210 Kč.