Desfourský palác, nejkrásnější budova své doby

Rada hlavního města Prahy schválila rekonstrukci Desfourského paláce na Florenci za 751 300 000 Kč.

"Záchrana Desfourského paláce je naprosto klíčová jak pro budoucnost této budovy, tak pro budoucí novou formu multifunkčního kulturně-muzejního prostoru, který zde má vzniknout a který nemá v Česku obdoby. Věřím, že Desfourský palác se stane centrem pro rodiny s dětmi i zahraniční návštěvníky, a přinese tak do Česka svěží kulturní vítr ve stylu skandinávských otevřených knihoven," uvedl náměstek pro kulturu Jiří Pospíšil.

Připravuje se studie pod vedením architekta Jakuba Cíglera. Měla by být hotova do konce letošního roku. Palác se nachází v nevyhovujícím stavu a statik do něj zakázal vstup. Rekonstrukce je pro Muzeum Prahy absolutní prioritou.

Dodejme, že Praha nechala elegantní palác téměř spadnout, a teď jen napravuje svoji předchozí neschopnost.  

"Vytvoříme interaktivní prostor, citlivě a přirozeně začleněný do vznikající moderní čtvrti na Florenci," říká Ivo Macek, ředitel Muzea Prahy. "Převzali jsme 3000 metrů čtverečních historické budovy, kam pozveme po její renovaci a otevření nejen rodiny s dětmi, ale bude atraktivní i pro zahraniční návštěvníky – především s ohledem na vznikající železniční uzel na cestě z letiště do centra na Masarykově nádraží."

VIDEO Desfourský palác 2015 při festivalu 4x4 dny v pohybu

Reprezentace šlechticů z Průhonic

Desfourský palác byl postaven 1847 jako nejkrásnější obytná stavba své doby. Strohou budovu s honosnou vnitřní výzdobou nechal postavit hrabě Desfours-Walderode od význačného architekta Josefa Krannera poblíž Těšnovského nádraží, nejdůležitějšího dopravního uzlu v Praze. Těšnov odstřelili úplně zbytečně komunisté. Toto nejkrásnější české nádraží stávalo tam, kde je dnes tramvajová smyčka na Florenci.

Desfoursové vlastnili v 18. století Průhonický zámek a zahradu, avšak význam venkovského sídla upadal. Z prestižních důvodů se proto přestěhovali do metropole. Vnitřek nechali vyzdobit nejkrásnějšími nástěnnými malbami. Trojramenné mramorové schodiště bylo považováno za nejluxusnější v Praze. Mozaikové parketové podlahy ladily s lustry, vitrážemi i kachlovými kamny.

Za socialismu byl palác rozparcelován příčkami na byty a kanceláře, později bylo zbořeno západní křídlo a zahradní pavilon kvůli stavbě redakce a tiskárny Rudého práva. Za kapitalismu ho pražský Magistrát sice pronajal, ale palác dál pustnul.

Koho si Desfoursové najali na stavbu?

Že Josef Kranner nebyl žádné ořezávátko, dosvědčuje výběr z jeho realizecí:

1827 kašna pod jezdeckou sochu svatého Václava od Jana Jiřího Bendla na Koňském trhu (dnes Václavské náměstí) v Praze. Jednalo se předchůdce dnešní Myslbekovy sochy, kterou dnes můžeme vidět na Vyšehradě.
1828 hrobka knížete Metternicha, kostel svatého Václava, Plasy
1840 Občanská plovárna, pod Letnou v Praze
1843 mobiliář kostela Narození Panny Marie, Turnov
1844 mobiliář kostela Nanebevzetí Panny Marie, Mariánské Lázně
1844 Klarův ústav slepců, Klárov v Praze
1844 schodiště z Karlova mostu na Kampu
1848 úprava průčelí a věže Staroměstské radnice v Praze
1847 přestavba Desfourského paláce, Na Florenci v Praze
1850 pomník Františka I., tzv. Krannerova kašna, spolu se sochařem Josefem Maxem, Smetanovo nábřeží v Praze
1855 Votivní kostel / Votivkirche ve Vídni
1858 Lannův palác, Hybernská ulice proti Masarykovu nádraží v Praze
1859 dostavba katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha, byl prvním vedoucím stavby
novogotická úprava zámku Hluboká
novogotická úprava zámku Hrádek u Nechanic
novogotická úprava zámku Žleby

Franz Desfours-Walderode

Palác nechal postavit na místě rozestavěného domu u dožívajících pražských hradeb Franz Desfours-Walderode neboli František Vincenc hrabě Desfours-Walderode (*1806 Vídeň +1869 Horní Beřkovice) byl rakousko-český šlechtic a politik. Po svém otci zdědil rodinné statky v hospodářsky špatném stavu, které později dal do pořádku. 1861 byl zvolen na Český zemský sněm, 1863  do Říšské rady, mandát obhájil 1867 a byl znovu delegován do Říšské rady. 1869 byl povolán do Panské sněmovny. Byl členem provídeňsky orientované Strany ústavověrného velkostatku.

Šlechtický rod Desfoursové [defúrové] přišel do českých zemí přišel z Lotrinska. Hlavním sídlem rodu v Čechách byl po tři sta let zámek Hrubý Rohozec, k tomuto panství patřila také část Jizerských hor. Dočasně patřily Desfoursům také další statky v různých částech Čech (Velhartice, Průhonice, Náchod). Sňatkem spojili 1798 své jméno s vymřelým rodem Valderodů z Eckhausenu, tedy Desfours-Walderode. Díky tomu rozšířili majetek na Moravu (Křetín, Potštát). Majetek rodu byl v roce 1945 zkonfiskován na základě Benešových dekretů.

Zobrazit místo Turistika na větší mapě