Šítkovský jez v Praze na Vltavě
Šítkovský jez na Vltavě v Praze pod Jiráskovým mostem má dřevěnou konstrukci původně s kamennou, nyní betonovou výplní pražského typu. Konstrukce pochází z 15. století a několikrát měnil svůj tvar i délku. Táhne se mezi Dětským (dříve Židovský) ostrovem a Slovanským ostrovem (dříve Žofín, Barvířský) u pravého břehu. Je dvakrát lomený a ve středu má 12 m širokou a 51 m dlouhou vorovou propust se stupňovitým dnem, kterou zahrazuje klapka. Ve střední části je jez kolmý na směr proudu, a oba kraje jsou zalomeny po proudu řeky. Délka jezu je 280,36 m a výška 1,36 m. Jezová koruna je tvořena dřevěným rámem načepovaným na řady pilot. Pole rámu jsou částečně vyplněna původními kamennými deskami a částečně deskami betonovými. U pravého břehu Vltavy je plavební komora Mánes, která překonává vzdutí Šítkovského jezu a u levého břehu je plavební komora Smíchov, která překonává vzdutí současně Šítkovského a Staroměstského jezu.
Název jezu pochází od historických devíti Šítkovských mlýnů, které mlely v místech dnešní funkcionalistické galerie Mánes na pravé straně Vltavy. První zmínka o nich je z roku 1178. Majitelem se stal Jan Šítek 1419 a Nové Město pražské je odkoupilo 1495 kvůli pohonu vodárenské věže. Pod nimi pracovaly Horní Lodecké mlýny po pravé straně Slovanského ostrova a Staroměstské mlýny, dnes Karlovy lázně a klub Lávka pravé straně Staroměstského jezu.
Na levé straně to byl na horním stupni Petržilkovský mlýn, na Staroměstském jezu Sovovy mlýny a odtud napájené rameno Čertovka okolo ostrova Kampa s Huťským, Zlomkovský a Velkopřevorský mlýnem.
Po obou stranách Šítkovského jezu bývaly vodárny. U Šítkovských mlýnů vlevo stojí Šítkovská vodárenská věž a na Petržilkovském ostrově vpravo se vypíná Malostranská vodárenská věž.
HORYDOLY pro vodáky: Plujeme Prahou po Vltavě a Vodácký průvodce VLTAVA a Skautský vodácký závod Přes 3 jezy
Na videu je vidět kromě Šítkovského jezu také Jiráskův most přes Vltavu, v dáli proti proudu Palackého most a po proudu most Legií, Tančící dům na nábřeží, Pražský hrad na obzoru, světlá věž Malostranské vodárny a tmavá věž Novoměstské vodárny, moderní architektonický klenot Mánes a Střelecký ostrov uprostřed řečiště.
Terénní ochranářská základna Školka Český kras 1993
RETRO V první polovině 90. let měl Český svaz ochránců přírody několik terénních základen v Českém krasu. V jednoduchých dřevěných chatách se pracovalo a přespávalo. Školka je lesácký srub u lesní školky, kde se předpěstovávaly chráněné dřeviny. Nachází se na červené turistické značce mezi dubem Sedmi bratří a Karlovou studánkou na úpatí návrší Na Rešnách pod Malou Amerikou.
Spálení trampské boudy v lomu Kamensko
Komárkova chata v Českém krasu
Terénní základna Školka
Terénní základna Alkazar
Hagenova studánka
Otevřené štoly na Americe
Trampský vor v Malé Americe
Schůze ochránců přírody Hostím
Vytlučení lezecké cesty Supernova
Lezení po laně k budkám divokých ptáků
Horolezecká Křížová cesta ve Svatém Janu
Klínovec Rubín MTB
Přečtěte si reportáž z trail centra pro horská kola Klínovec.
Klínovec Azur
Přečtěte si reportáž z trail centra pro horská kola Klínovec.
Pošumaví pod Šumavou
Podhůří Šumavy je kopcovitá krajina s remízky, hlubokými lesy a výhledy na Šumavu, Brdy a do rovin Plzeňska a jižních Čech. Pošumaví charakterizují středověké hrady a malá historická města. Pošumaví zahrnuje region mezi Prachaticemi a Klatovy. Do roku 1945 zde bylo česko-německé národnostní prostředí.
Ve videu vás zveme na řeku Otavu. Do hradů Velhartice, Rabí a Švihov. Podívejte se do měst Sušice, Velký Bor a Horažďovice. Nezapomeňte na skanzen Chanovice, kovárnu Strašín, koňskou farmu Buršice a překrásné městečko Kasejovice.
Lodiloď v Chorvatsku - pádlování na mořském kajaku a ubytování na lodi
Osvědčený chorvatský koncept Kololoď (ve dne přejedete ostrov na kole a večer si vás vyzvedne loď) zkopírovala cestovní kancelář Geotour nejprve jako Běholoď (přes den běháte a v noci spíte na lodi) a letos jako Lodiloď (loď vás zaveze podle počasí na nejlepší kajakářskou destinaci a k večeru pro vás zase přijede). Jestli vás láká seakayaking, je tohle ideální vstup do světa mořského pádlování. Ubytování zajištěno v kajutách, výborná strava na palubě a pádlování s instruktorem u nejkrásnějšího pobřeží.
Košice, významné slovenské město
Košice (německy Kaschau, maďarsky Kassa, latinsky Cassovia) jsou druhé největší město Slovenska s 230 000 obyvatel. Rozkládají se v nadmořské výšce pouhých 208 metrů v Košické kotlině, což je výběžek Východopanonské pánve, a protéká jím řeka Hornád, která odvádí vodu do Dunaje.
Mezi sportovci je známý Košický maraton mieru a mezi milovníky historie zase Košický zlatý poklad. Přes kosšice prochází dálková turistická trasa Cesta hrdinov SNP.
Sídlí zde Ústavní soud, maďarský konzulát, řeckokatolická eparchie, římskokatolická arcidiecéze a metropolita. A také tři vysoké školy Univerzita P. J. Šafárika, Technická univerzita a Univerzitní nemocnice Louise Pasteura. Za návštěvu stojí Státní divadlo Košice, Státní filharmonie Košice, Slovenské technické muzeum, Východoslovenské muzeum, Východoslovenská galerie a Státní vědecká knihovna.
První písemná zmínka 1230 připomíná kostel v královské osadě Villa Cassa. Městem se Košice staly po 1241, kdy Béla IV. (uherský král, který prohrál bitvu na Moravském poli proti s Přemyslu Otakarovi II.) podporoval znovuosídlení Uherského království po mongolském vpádu kolonisty ze Saska. Hradby byly postaveny 1270-1290 a město bylo významnou vojenskou pevností až do konce 18. století.
Koncem 14. století se Košice staly druhým nejdůležitějším městem v Uherském království se stejnými právy jako hlavní město Budín (později Budapešť). Za Zikmunda Lucemburského byla postavena gotická katedrála svaté Alžběty. Za jeho protivníka Jana Jiskry z Brandýsa byla gotická přestavba města dokončena. Za humanisty Matyáše Korvína dosáhly Košic svého vrcholu, kdy se s 10 000 obyvateli řadily k největším městům Evropy. Žili v nich téměř výhradně Maďaři a Němci.
Po bitvě u Moháče 1526 připadly Košice Habsburkům, ale bojovali o ně s Janem Zápolským. Po 1541 obsadili velkou část Uherska Turci a Košice byly významnou pevností proti nim. Ve městě se prosadila reformace. Od 17. století byly Košice základnou protihabsburských povstání uherské šlechty, z nichž nejvýznamnější 1703-1711 vedl kníže František II. Rákóczi, který byl nakonec ve městě pohřben. Zároveň byly ovšem Košice centrem katolické vzdělanosti díky univerzitě založené jezuity 1657. Po 1918 Košice začleněny do nově vzniklého Československa. 1938-1945 patřily fašistickému Maďarsku. Poté byly Maďaři a Němci vyhnáni a Košice se znovu staly československým a od 1993 slovenským městem.
V šedesátých letech byl vybudován hutní kombinát Východoslovenské železiarne, což bylo příčinou masového přistěhovalectví. V 90. letech si je pro sebe privatizovali tehdejší oligarchové a tyto obrovské majetky se staly základem finančního impéria jejich synů J&T (Jakabovič a Tkáč).
Bdeněves - parabolický zabiják na Mži
Parabolický jez Bdeněves na řece Mže s propustí a náhonem vpravo je vysoký 3,2 m a široký 40 m. Je to typický zabiják vodáků, plavců i zvířat, která spadnou do řeky. Z vývařiště pod jezem není úniku, ačkoliv se na hladině netvoří velké vlny ani víry. Záchranu zhoršují vysoké nábřežní zdi.
Přenášení lodí okolo jezu je problematické. Doprava silně táhne proud do náhonu a vlevo je zarostlý břeh. Správcem jezu je Povodí Vltavy.
Jez přehrazuje dolní Mži na říčním kilometru 16,6. Do Plzně na soutok s Radbuzou a začátek Berounky to tedy už není daleko.
Zámecký jez Buben na Mži
Jez u Zámeckého mlýna na dolní Mži pod hradem Buben byl funkční před 2. světovou válkou jez. Když se protrhl, už ho nikdo neobnovil. Pro vodáky je z něj lehká a krásná. Jez sloužil jako zdroj energie pro Zámecký mlýn, který stále stojí na levém břehu řeky a okolo něj teče mlýnský náhon. Opravený a udržovaný mlýn slouží k rekreaci, stejně jako chatová osoda v jeho okolí. U mlýna je replika vodního kola na spodní vodu.
Na mlýně je uveden letopočet 1448. Od středověku do novověku patřil vrchnosti. 1930 se stává majitelem mlýna Karel Nemelka. Mlýn měl kolo na spodní vodu, spád 1,5 m a výkon 7 koňských sil.
Po roce 1945 byl spolu se synem, který během 2. světové války sloužil jako důstojník Wehrmachtu, odsunut do Německa. Manželka a dcera zůstaly ve mlýně. Po komunistickém znárodnění připadl družstevní obchodní síti Jednota, která v něm zřídila rekreační zařízení.
Královéhradecká centrála cestovního ruchu láká turisty a prodává jim lopatky na hovínka
Netrus trus, je to hnus - tímto reklamním claimem propaguje Centrála cestovního ruchu Královéhradeckého kraje své turistické lokality. Jsou to Krkonoše, Český ráj, Orlické hory, Adršpach a samotný Hradec Králové. Kupte si u nich lopatky na exkrementy a zahrabávejte své hovínky lopatičkami do hlíny.
Může se hodit
Nejčtenější články

Skialpinista odtrhl lavinu z Pusté lávky a zahynul v laviništi

Zábava během cestování: jaké jsou dostupné možnosti?

Gosau podporuje parkování obytných vozů

Krkonošská 70 slaví sedmdesátku

Záchranná akcie v masíve Tupej

Tiskové konference
Kalendář akcí Zobrazit všechny akce
AKCE | KDE | INFO | KDY | ČAS |
---|---|---|---|---|
Brdy magické - výstava obrazů | Příbram, nemocnice | 2.1.-31.3. Malovala Jarmila Milcová | 31.3. | |
Začátek pískovcové sezony
|
Lezení na pískovci je v Čechách povoleno 1.4.-31.10. | 1.4. | ||
Running Expo - veletrh | Praha, Výstaviště Holešovice | 3.-4.4. | 3.4. | |
Camp - veletrh | Norsko, Lillestrøm | 4.-6.4. | 4.4. | |
PAF - festival potápěčské fotografie | Tachov, Mže | 4.-6.4. | 4.4. | |
Expedície - cestovatelský festival | Bratislava, Fakulta informatiky | 5.4. | ||
Lov v pravěku | Rakousko, Asparn | 5.-6.4. | 5.4. | |
Doubrava - splutí | Pařížov | 5.-6.4. | 5.4. | |
Otužilecké plavání | Záříčí, Pískáč | 5.4. | ||
Valná hromada ČHS | Praha | 5.4. |