Běžecké informace na papíře
časopis Run
kniha Běhání od joggingu po maratón (Grada, 2006)
kniha Běžecké terény v Praze a okolí (Grada, 2007)
Jak jsi se dostal k běhání?
To bylo zhruba, když mi bylo jedenáct let, přes kamaráda. Chodil do atletického oddílu a přišel, že se běží nějaký atletický přebor. Tak jsem to šel zkusit, přebor jsem vyhrál a běhám do dneška.
Jak dlouhá byla cesta k maratónu a ultramaratónu?
To byla otázka dalších patnácti až dvaceti let. Během vojny jsem běhal nějaké ty pětadvacítky a když mě po třinácti měsících konečně pustili na dovolenou, tak se zrovna pořádaly Prčice. Tenkrát jsme seděli s kamarádem a říkali si, že bychom do Prčic mohli doběhnout nejdelší trasou, pětasedmdesát kilometrů. S ultramaratónem jsem tedy začal dřív než s maratónem.
Jaké zajímavé akce máš v poslední době za sebou, co plánuješ dál?
Loni v září jsme s kamarádem běželi kolem republiky ze Znojma do Znojma po hranicích. Bylo to 1376 kilometrů a běželi jsme to 17 dní. Teď plánujeme takový běh z Pece do Pece. Z Pece pod Čerchovem do Pece pod Sněžkou, což by mělo být 309 kilometrů a chtěli bychom to zdolat za čtyři dny.
Patříš mezi nejznámější propagátory běhu u nás. Co může podle tebe běhání lidem dát?
Hlavně je to absolutní relax. Když běžíš, začínáš vyplavovat endorfiny, vnímáš okolí, přírodu kolem sebe a hned je ti líp. Při běhu se nádherně odreaguješ od běžných starostí a můžeš si při něm vyřešit i spoustu problémů. Běžíš, v hlavě se ti všechno uvolní a kolikrát přijdeš na věci, na které bys jinak třeba ani nepřišel. Spousta lidí dělá dneska za počítačem a běh jim dává nádhernou příležitost se "odpojit od systému." Nechat doma mobil a na půl hodiny se někam ztratit, jít si zaběhat. V tu chvíli je člověk absolutně svobodný.
Na co by si člověk měl dávat pozor, když chce začít s běháním?
Těch věcí je víc. Obecně platí, že čím méně má někdo zkušeností, tím lepší boty by si měl pořídit. To je věc, která se často podceňuje, nebo na kterou se úplně zapomíná. Bota by měla být o něco větší, protože při běhu nohy přeci jen trochu natečou. Dobrá věc je strečink. Tam je důležité to nepřehánět, nepřepínat, žádné kmitavé pohyby. Provádět všechna protahovací cvičení staticky a nejít přes bolest. Jak to začne bolet, je to moc, je třeba se vrátit. Co je také důležité, je pitný režim. Když si ale jdu na půl hodiny zaběhat, nemusím mít ještě s sebou nutně nějaké pití. Stačí dodržovat režim celkově během dne a skutečně vypít těch dva a půl až tři litry tekutin za čtyřiadvacet hodin.