Jihozápadní hřeben na Pyšný štít

Od Téryho chaty vede několik pilířů a hřebenů, z nichž nejelegantnější je čtyřkový Jihozápadní hřeben.

Nástup je dobře ukrytý v rokli na pravé straně stěny. Možná proto byl přelezen až ve druhé polovině třicátých let minulého století,ačkoliv nabízí elegantní lezení v pevné skále.

V září roku 1937 ho zdolali elitní tatranští lezci Motyka, Zamkovský a Dobrucki, které doplnili další dva dobří Tatranci Herold a Lux.

Jihozápadní hřeben

Pyšný štít, Vysoké Tatry, Dolina Sedmi Spišských ples

Prvovýstup: Wladyslaw Dobrucki, A. Herold, Š. Lux, Stanislav Motyka, Štefan Zamkovský, 14. září 1937

Obtížnost

Místy IV (zvláště ve spodní části). Cesta je vhodná na léto pro zkušenější lezce. Začátečníci mohou lézt jen jako druholezci, protože v cestě se nelze příliš zdržovat - má dvacet až pětadvacet lanových délek. Několik délek uprostřed lze jít bez jištění.

Čas: 4 hodiny lezení, celá túra s nástupem i sestupem je celodenní

Booking.com

Sestup

Jihovýchodním hřebenem a Jordánovou cestou: Z vrcholu žlabem vlevo od jihovýchodního hřebene. Od sedélka po téměř vodorovném úseku hřebene s několika věžičkami do výrazné štrbiny před vysokou Poslednou věžou. Odtud doprava dolů suťovým žlabem až k jeho rozvětvení. V obou větvích leží obvykle sníh i v létě. Pravou větví až do jejího ústí na suťové pole nad Velkým hangem pod Téryho chatou.

V případě špatného sněhu plochou travato-suťovou ostruhou uprostřed obou větví a v místě, kde se prudce sklání dolů, schází šikmá lávka doprava dolů. Do žlabu na sníh je nutno několik metrů slanit. Přímo proti nám lávka pokračuje šikmo doleva přes pilíř a za ním klesá do nástupové rokle Jihozápadního pilíře. V případě špatného počasí, viditelnosti či sněhu, je třeba některé úseky sestupu slanit. Skoby i smyčky se však v lámavém terénu špatně umísťují.

Výstup

Popis od Kroutila a Gellnera z roku 1947 je velmi přesný, a proto ho uvádíme v původní podobě.

Poznámky psané kurzívou jsou z našeho výstupu.

Nad první roklí od Téryho chaty při Jordánově cestě na Lomnický štít vyrůstá vlevo od pilíře samostatná ostruha. Roklí, zpočátku tráva, potom kamení asi sto metrů až pod pilíř. Vlevo i vpravo se vypínají věžičky roztodivných tvarů. Pilíř vyrůstá zprostředku rokle.

Od chaty jdeme k nástupu Jordánovy cesty. Roklí, ze které odbočuje doprava na pilíř snadná lávka a pokračuje dále na Bachledovu štrbinu, pokračujeme až do jejího závěru. Zde vyrůstá mírně položený pilíř. Do rokle vedou od chaty mužíky, které se však v suti a trávě špatně hledají.

Nejprve přes dva travnaté balkony asi šest metrů po levé straně pilíře, pak po pilíři na skalní plošinku (dobré jištění). Převis nad plošinkou obcházíme vlevo a dostaneme se tak na malý balkon, na němž volně leží menší balvany. Od balkonu asi čtyři metry přímo vzhůru a dále doprava stěnou na pilíř, který tvoří nad námi hladkou stěnu s málo výraznou trhlinou. Nejprve strmě vzhůru na výhodnou dvojitou kazatelničku s mechem (dobré jištění). Odtud přímo vzhůru na skalní sedélko a dále buď přímo anebo v levé straně asi tři metry na další sedélko v pilíři. Ten se výše zvedá jako ostrá hrana. Od sedélka deset metrů vzhůru pod výrazné hladké skály, zde traverz tři metry doleva a opět vzhůru na travnaté sedélko. Odtud přímo pilířem asi pětadvacet metrů (zde je pilíř méně strmý) na velký balvan vklíněný v sedélku.

I když je pilíř ukrytý v rokli, je krásně exponovaný a ve druhé délce už na něj svítí slunce. Stanoviště na balkonech jsou dokonalá. Lezení ve strmých úsecích je zajištěno slušnými skobami. Popis přesně sedí. Prostě lezecká báseň.

Dále traverz dva metry doleva a po méně strmém pilíři asi třicet metrů vzhůru. Zde vidíme zprava strmé žebro, jež se spojuje s naším pilířem nad suťovým komínem, nahoře převislým. Buď pilířem anebo traverz šest metrů doprava do komína a v něm deset metrů vzhůru pod převis a odtud vlevo stěnou zpět na pilíř. Zde se spojuje s pravým žebrem.

Do žádného komína nechceme a tak podle citu kličkujeme až na temeno pilíře. Odtud dále po hraně na tupou věž a stále po hřebenu (již mnohem snáze) přes několik věží až do sedélka, v němž se náš, již spojený jihozápadní hřeben spojuje s jihovýchodním hřebenem.

Lezeme úplně přesně po hřebenu přes všechny věžičky, a tak si užíváme morálové čtyřkové překroky štrbin, jejich slézání i výstupy kolmými hrankami. To by se dalo všechno obejít vpravo po travnatých lávkách. Asi čtyři délky před spojením s jihovýchodním hřebenem znovu přituhuje obtížnost a hřeben se zvedá do skalnaté věže. Závěr je choďák.

Na vrcholu nacházíme plechovou krabici od plynové masky se zápisy našich předchůdců.

Zobrazit místo Mountains - hory - skály - rocks na větší mapě