Největší jeviště bláznů
Budu si chvilku hrát na intoše, jo? "Pláčeme, když se rodíme, protože přicházíme na největší jeviště bláznů." Wilda Šejkspírů. Zvládnul bych to i anglicky, ale nechci oslňovat. Jde o to, že to o tom největším jevišti bláznů mi přichází na mysl vždycky, když se blížím k místu konání maratonu. Pěšky! Tedy v Praze. Do Košic by to dost zdržovalo. Takže si tak nakráčím brzy ráno na Staromák, brány se staví, obrovitá flaška Mattoni nafukuje, dobrovolníci jsou pérováni profíky a technický personál zívá. Kamery dosud zakryté, vzduch voňavý a ta dřina zatím jaksi v nedohlednu. Tady někdo kluše, tam se připínají sporttestery, zde někdo vystrkuje zadek, protože se převlíká, aby se mohl rozběhat. Pohoda! Brzy přejde!
Trocha čísel
9500 závodníků. Z toho 52 procent z České republiky a 48 procent z ciziny. Francouzi, Němci, Slováci, Angličani… Jazyků jak v Babylonu, mnohajazyčná hlášení, výborná organizace v úschovně, smrad různých masážních gelů v šatně… a čas neúprosně odtikává. Z dosud vlídné slečny u mikrofonu se stává semetrika a s hláškou: "V devět už tady nechci nikoho vidět!!!" nás žene jako stádo do startovních koridorů.
Bum... a Vltava!
Počasí bylo vlídné a tak jsme nemrzli. Pak ta chvilka pomalé chůze za tónů Vltavy Celetnou až k vysněnému modrému koberci a už to jede. Pařížskou tam se to běží krásně a s úsměvem. Pařížskou zpátky už ne tak krásně, ale zase s ulehčením. Na druhém kilometru přichází lahůdka – Hradčany za zadkem, slunce nad hlavou, Karlův most pod nohama. Život je krásnej. Zatím!
Dupárna na Výtoni
Kapel po trase bylo moc a dobrých, ale pro mě to nejlíp šlapalo na Výtoni. To byl rachot! Vlastně ne, oprava! Největší rachot byl u výběhu z Těšnovského tunýlku. Když jsme tam vbíhali, názory se různily. Jedni – mimopražští, se domnívali, že nad námi jede metro. Ostatní tipovali na začátek třetí světové války. Ani jedno nebyla pravda. Byla to parta bubeníků u východu z tunýlku. To byla akustika! To byl fakt rachot.
Zase ten dědek na třicátém
Když se píše o muži s kladivem na třicátém kilometru, je to tak trochu básnická nadsázka. Jenže když ten chlap švihne kladivem do vašeho stehna, jde sranda í filozofie stranou. To totiž bolí a rozbíhá se to dost dlouho. Vono, kdyby přišla křeč někde pod rozkvetlým šeříkem, není to taky nic moc, ale že ausgerechnet na Smíchově někde mezi benzínkou a pivovarem – no v tom už romantika není žádná. To už je snad větší sranda i Pohřební ústav hlavního města Prahy, kolem kterého se běží v Libni.
Je to tam!
Všechno má svůj konec, i Pařížská! Říká se, že patří k nejdražším ulicím v Praze. Nevím, neposoudím, ale když to tak sečtu: Jo, je mi drahá! Pot, bolest, radost a to je vlastně všechno. Pot uschne, bolest odezní a radost zůstává. Tak to byl zase jeden maraton v Praze.
INFO: Run Czech
Maratony na HORYDOLY
Johannesbad Thermen-Marathon 2013 Německo
Košický maraton Mieru 2012 Slovensko
Matahari Elbe Challenge 2012 Česko
Iron Trail 2012 Švýcarsko
Krakonošova stovka 2012 Česko
Bad Harzburger Bergmarathon 2012 Německo
Oberelbe Marathon 2012 Německo
Dreiburgen Marathon 2012 Německo
Leipzig Marathon 2012 Německo
Kyffhäuser Bergmarathon 2012 Německo
Tangermünder Elbdeichmarathon 2012 Německo
Aquapalace Indoor na běhacích pásech 2012 Česko
Johannebas Thermen-Marathon 2012 Německo
Koloběh z Řípu do Prahy 2011 Česko
Dresden Marathon 2011 Německo
Tour de Tirol 2011 Rakousko
New Forest 2011 Velká Británie
Beskydská Sedmička 2011 Česko
Silva Nortica Run 2011 Česko
Kassel Marathon 2011 Německo
Pražský maraton 2011 Česko
Jerusalem Marathon 2011 Izrael
Mývatn Lake 2010 Island
Transalpine Run 2010 Švýcarsko
Mercury Indoor 2010 Česko
Usedom-Marathon 2010 Německo
LGT Alpin 2010 Lichtenštejnsko
Silva Nortica Run 2009 Česko
Jungfrau Marathon 2008 Švýcarsko