Libérie: černoši utlačují černochy

Projevy nadřazenosti a diskriminace vedly k rozdělení společnosti na Afroameričany, kterým se zde říká Amerikanolibijci, a příslušníky místních kmenů.

Nakonec se místní druhořadé obyvatelstvo vzbouřilo. Od roku 1980 docházelo k vojenským převratům a vraždám prezidentů, což nakonec vyústilo do devastujících občanských válek, jejichž dozvuky ovlivňují život dodnes.

V Libérii žije 5 miliónů obyvatel. Platí se liberijským dolarem. Za 1 Kč lze koupit přibližně 9 LRD. Libérie je jednou z nejchudších zemí planety podle hrubého domácího produktu na hlavu.

Libérie byla roku 2003 zhroucený stát. Proto do něj Organizace spojených národů vyslala modré přilby, aby po vojensku zajistili pořádek. Když roku 2018 OSN zemi opustila, zůstala Libérie stále velmi chudou a problematickou zemí, ale už se tu neválčí a proběhly demokratické volby.

Volený prezident a viceprezident stojí v čele vlády, kterou sami jmenují. Zákony schvaluje dvoukomorový parlament.

Libérie je hned po Panamě nejvýznamnějším státem, který poskytuje svoji vlajku cizím rejdařům. V současnosti se pod liberijskou vlajkou plaví v mezinárodních vodách asi 1700 lodí o celkové tonáži 70 milionů tun. Poplatky za registraci jsou důležitým zdrojem státního rozpočtu.

Bezpečnost? Jen iluze!

V Libérii se praktikuje ženská obřízka. Nejčastějším nahlášeným zločinem je znásilnění. Cizincům se důrazně nedoporučuje hovořit o těchto tématech, natož pak se zaplétat do jejich řešení. Je to nejen nevhodné ze společenského hlediska, protože jsou to pálící rány současnosti, ale také to je velmi nebezpečné, protože každé slovo může být špatně pochopeno a věty mají sílu rozbušky.

Libérie je silně malarická oblast! Povinné očkování je proti žluté zimnici a choleře. Doporučuje se očkování proti žloutence typu A a B, stejně jako ve všech zemích poblíž rovníku. Velmi praktické je očkování proti břišnímu tyfu, tetanu, záškrtu a vzteklině.
Pro neznalé Evropany se skrývá velké nebezpečí v hmyzu. V některých oblastech se vyskytují mouchy tse-tse. Nebezpeční mohou být také komáři a mravenci.

Libérie byla jedna ze tří afrických zemí, nejvíce zasažených epidemií viru ebola. V současnosti ji prohlásila světová zdravotnická organizace (WHO) za zemi bez eboly.

Nedoporučuje se pít vodu z kohoutku kvůli nebezpečí infekce. Balenou vodu koupíte v obchodech a na benzínových čerpacích stanicích.

Ve vážnějších případech nemoci, úrazu či dokonce operace, se doporučuje okamžitý odlet do České republiky. Je proto naprosto nutné se před odjezdem do Libérie důkladně pojistit na všechna zdravotní rizika.

Cestování do jiných částí země než do hlavního města Monrovia je vysoce rizikové. Už v okrajových částech hlavního města dochází často k loupežným přepadením a dalším násilným trestným činům.

Dříve nebezpečná silnice mezi letištěm a hlavním městem Monrovia je dnes dostatečně chráněna vojenskými a policejními jednotkami.

Cizincům se doporučuje zdržovat se pouze v centru města a pokud možno jen v mezinárodních hotelech či na dalších policejně i soukromě chráněných místech. V okrajových částech města se hodně přepadává, loupí a krade.

Mimo Monrovii je pro cizince velmi nebezpečno na zdraví i na životě. Důvodem je množství střelných i chladných zbraní mezi lidmi po občanské válce, ale také vypjaté sociální a národnostní spory, do kterých cizinec nevidí, a konec konců i obrovská chudoba téměř všech obyvatel Libérie.

Turistika a cestovní ruch

V Libérii se pomalu tvoří infrastruktura pro cestovní ruch. Zatím jde především o agentury, které lákají na dobrodružné cestování po málo známé zemi.

Hlavní město Monrovia má široké bulváry s honosnými kamennými budovami, které přímo sousedí s blátivými chatrčemi v chudinských čtvrtích.

Booking.com

Město se chlubí Národní muzeem Libérie a ostrovem Providence, kam připluli roku 1822 první Afroameričané, kteří později založili stát osvobozených otroků. Na ostrově se konají domorodá taneční a hudební vystoupení.

Ve vesnici Beasao na periférii hlavního města je vybudované kulturní centrum Kendeja pro uchování zvyků a tradic původního obyvatelstva. Je to obdoba českých skanzenů.

Národní park Sapo je jediná přírodní chráněná oblast v Libérii. Prohlídku parku s průvodcem si musíte domluvit předem, jinak se do něj nedostanete.

V západní části Libérie se rozlévá jezero Piso. Jezdí sem sportovní rybáři a milovníci vodních sportů. Využívají bývalou americkou vojenskou základnu s 2. světové války.

Oblíbenou turistickou atrakcí jsou vodopády Kpa-Tawe na řece Phebe, poblíž druhého největšího liberijského města Gbarnga.
Na mořském pobřeží je velké množství pláží. Některé jsou plné místních lidí, ale na vzdálenějších se můžete cítit jako v ráji. Budete na nich téměř sami.

U Monrovie je vyhlášená pláž Elwa. Nechybí na ní vše, co požadují rekreující se rodiny - slunečníky z palmových listů, plážová lehátka, bary, restaurace a označená zóna pro neplavce.

Úřední formality: vízum a očkování

O vízum je možno požádat Velvyslanectví Libérie v Bonnu, případně jinde. Po příjezdu do země je nutno jej do 48 hodin nechat prodloužit na imigračním úřadu. Před vstupem do země je nutné vyplnit imigrační kartu a předložit mezinárodní očkovací průkaz s vyznačenou vakcinací proti žluté zimnici a choleře. Požaduje se cestovní pas, platný minimálně 6 měsíců od data vstupu do země.

Dovoz valut do Libérie není omezen. Částky nad 10 000 USD je povinné při příletu ohlásit centrální bance. Vývoz částek vyšších než 7500 USD v hotovosti není povolen. Větší peníze se mohou vyvážet pouze ve formě šeků.

Bezcelní dovoz předmětů osobní potřeby je možný, ale nelze je v Libérii rozprodávat.

Umělecké předměty ve větším množství nebo mimořádně cenné je možné vyvážet pouze s písemným povolením celního úřadu. Je zakázáno vyvážet dřevo a diamanty.

Elektřina v zásuvkách je 120 V, 60 Hz. Doporučujeme adaptér do zásuvky.

Přírodní podmínky

Rovníkové klima je celoročně horké. Průměrná teplota je 21-32 stupňů Celsia. Od května do října prudce prší s krátkou dvoutýdenní přestávkou v srpnu. Od listopadu do března vane do vnitrozemí suchý a prašný vítr. Dny jsou v tu dobu horké a noci studené.

V Libérii vládne nejlepší počasí od listopadu do dubna.

Libérie je na jižní straně omývána Atlantikem a na severu ve vnitrozemí ji ohraničuje pohoří Mount Wutivi (1440 m) a horský masiv Nimba (1752 m).

Na pobřeží v pásu širokém přibližně 50 km jsou písčiny a bažiny. Krajina od nich stoupá do vnitrozemské vysočiny s nadmořskou výškou okolo 1000 metrů.

Na hojně zalidněném Pepřonosném pobřeží rostou mangrovové lesy. V řídce obydleném vnitrozemí se rozkládají suché pastviny.

Většinu divoké přírody v Libérii mohou návštěvníci pozorovat v tropickém pralese národního parku Sapo. Žijí zde antilopy, sloni, buvoli, hroši, divoká prasata a leopardi. Na okraji lesa se pohybují šimpanzi a lemuři. Ve vzduchu létá 600 druhů ptáků.
Masově se na pastvinách chová skot.

Libérie vsadila téměř všechny své zdroje do zemědělství. Tři čtvrtiny lidí jsou zaměstnány na polích a plantážích. Většina území je proto obhospodařovaná. Hlavními pěstovanými plodinami jsou kasava, rýže, káva, cukrová třtina, kakao a kaučukovník. Z lesů stát vyváží vzácná tropická dřeva, z nichž nejznámější je mahagon.

Platí se pouze hotovými dolary - liberijskými nebo americkými

V Libérii se zásadně platí v hotovosti liberijským dolarem. Většina soukromých služeb i zboží se dá zaplatit také americkými dolary, ovšem v nevýhodném kurzu.

V Monrovii existuje několik bankomatů a několik desítek licencovaných směnáren. Peníze lze bezpečně vybrat v pobočkách Western Union a MoneyGram. V několika největších a nejdražších hotelech se akceptují platební karty.

Libérie je oproti České republice drahá země. Uvádíme průměrné ceny v obchodech: mléko stojí 40 Kč/1 l, bochník chleba 70 Kč/500 g, obyčejný sýr 350 Kč/1 kg, voda 40 Kč/1,5 l, pivo 35 Kč/0,5 l, uzenina 750 Kč/1 kg.

Jednosměrná jízdenka na autobus v Monrovii přijde na 61 Kč. Benzín stojí v přepočtu 27 Kč/l.

Zpáteční letenka z Prahy do Libérie stojí okolo 100 000 Kč. Nejlevnější letenky se dají sehnat v akci za 20 - 25 000 Kč.

Smlouvání se předpokládá téměř všude. Dohody bývá dosaženo poměrně rychle za 5-10 minut. Za větší služby se na vesnicích přidávají dary, ale ve městech taková praxe není, protože dar je tu považován za úplatek. Pokud je třeba jednat, jednání vede vždy hierarchicky neváženější osoba. Ujednání platí teprve po jejím souhlasu.

Jídlo v levné jídelně nebo McDonalds vyjde na 250 Kč. Domáci pivo (0,5 l) si tam dáte za 60 Kč, dovezené (0,33 l) za 90 Kč a colu (0,33 l) za 30 Kč. Večeře pro dva v restauraci střední kategorie stojí přes 1000 Kč.

Tříhvězdičkový hotel nabízí jednolůžkový pokoj průměrně za 3000 Kč/noc a čtyřhvězdičkový za 3500 Kč/noc.

Kasava, základní potravina z kořene manioku

Liberijská kuchyně je založena na domácím zemědělství a jednoduchých jídlech. Základní surovina je kasava, neboli kořen manioku, ze kterého se vyrábí mouka, škrob a také pivo i tvrdší alkoholické nápoje.

Kasavu doplňuje tropické ovoce, zelenina, rýže, kokosové mléko, ryby, ořechy, kukuřice a různé druhy koření. Jako příloha je k nim přidávána rýže nebo kukuřičná placka.

Pouliční kuchaři a zároveň prodavači prodávají ryby, ořechy, kukuřici, banány, manga a další ovoce na grilu. Pekárny ráno prodávají kukuřičný nebo banánový chléb, obvykle velmi mastný. V Libérii se neustále pije pivo. Dobrý je gin a palmové víno.

Běloši utekli kvůli občanské válce

Obyvatelstvo na území Libérie je etnicky pestré. Nejpočetnější jsou Kpellové (20 %), následují Bassové (14 %), Danové (8 %), Kruové (8 %) a desítky dalších malých národů. Potomci amerických otroků tvoří 5 % obyvatel Libérie. Početné významní jsou přistěhovalci z Libanonu a Indie, kteří se v zemi usadili kvůli obchodu. Po občanských válkách žije v Libérii jen velmi málo bělochů z Evropy a Ameriky.

Liberijská ústava dovoluje udělit občanství pouze lidem s africkým původem.

Úředním jazykem je angličtina. Mluví se zde také množstvím národních jazyků podle jednotlivých etnik, z nichž některé ani nemají psanou formu.

Podle víry se obyvatelstvo dělí na vyznavače domorodého náboženství (40 %), křesťany, převážně metodisty (40 %) a muslimy (20 %).

Doprava

Hlavní branou pro cizince, kteří míří do Libérie, je mezinárodní letiště v hlavní městě Monrovia. Pravidelná linka na něj létá z evropského Bruselu a z amerického New Yorku. Další letecké spoje sem míří ze západoafrických států.

Teoreticky lze připlout do námořních přístavů Monrovia, Buchanan, Greensville, Harper a Robertsport.. Jsou však určené především pro nákladní dopravu. Navíc v nich není pro samotné cizince bezpečno.

V Libérii vede pouze 660 km asfaltových silnic. Prašných komunikací, většinou ve velmi špatném stavu, je dalších 10 000 km. Jsou sjízdné jen pro nákladní vozy nebo terénní osobní auta. Pozor na SUV – zvláště v období dešťů je to nepoužitelný dopravní prostředek stejně jako obyčejné osobní auto!

Jezdí se vpravo. Palivo se prodává po galonech (1 gal = 3,79 l)

Veškerá železnice byla zničená za války.

Autobusová doprava funguje pouze ve městech. Autobusy bývají přeplněné. Operují v nich zlodějské gangy dětí i dospělých. Neexistují žádné meziměstské autobusové linky.

V Monrovii jezdí taxíky. Pro cestujícího, který vypadá movitě (a to je pro zdejší černochy téměř každý běloch), se jedná o rizikové cestování. Několikrát předražené jízdné je to nejmenší, co se může stát.

Osobní lodní doprava podél mořského pobřeží funguje mezi přístavy St. Paul River v Monrovii a Robertsport. Po velkých řekách se lze dopravovat soukromými osobními i nákladními loděmi. Pro cizince ovšem jde o velmi riskantní a nebezpečný způsob cestování, protože hrozba zabití, oloupení, nebo únosu je obrovská.

Důležité kontakty

Telefon na nouzovou pomoc má číslo 911. Na něm pracují hasiči, policie i zdravotníci.

Velvyslanectví Libérie sídlí na adrese Kurfürstenstrasse 84, 10787 Berlin, Německo. Tel.: (+49) (0)30 26391194. E-mail info@liberiaembassygermany.de 

České zájmy v Libérii zastupuje velvyslanectví České republiky v Ghaně. Sídlí na adrese Kanda Highway No. 2, House No. C 260/5, Kanda, Accra. Tel. +233(0) 30 2 223 540. E-mail: accra@embassy.mzv.cz 

Zobrazit místo Turistika na větší mapě