Předpokládejme, že chcete koupit kobereček, který jste zahlédli v bazaaru.
Oblečte na sebe nejnuznější oblečení. Tvrdě pracující venkovský rolník obracející každou rupii dvakrát v ruce, než ji vydá, dostává vždy nižší cenu než městský hejsek.
Než to začne
* Projděte několik obchodů a vyptejte se na ceny různých věcí, včetně vašeho vyhlédnutého koberečku. Za žádnou cenu nechcete vzbudit dojem, že se zajímáte právě o něj. Naopak zajímejte se o leccos jiného.
* Na tváři mějte výraz lhostejného nezájmu, znuděnosti a pochybovačnosti nad kvalitou zboží. Vyberte si jeden obchůdek, kde budete smlouvat a ujistěte se, že majitel viděl, jak se vyptáváte na ceny v jiném obchůdku se stejným zbožím. To není problém, protože v orientálních bazaarech se vždy stejné zboží prodává na jednom místě.
* Vyptejte se na ceny několika různých koberečků. Pomalu, v klidu. Stále udržujte výraz lhostejnosti. I když se vám kobereček strašně líbí, v žádném případě vám nesmí zářit oči nadšením! Proto většinou ženy neusmlouvají takovou cenu jako muži.
* Pokud jste dva, nechť vás společník zrazuje od koupě. Ať říká, že to je drahé, škaredé, že už chce jít atd. I když to bude říkat česky, prodavač významu porozumí.
* Nezapomeňte zmínit, že jste chudí studenti z chudé východoevropské země. Přicestovali jste stopem atd. Oproti tomu bude prodavač také tvrdit, že je chudý student, sirotek, který se stará o mladší sourozence a nemocnou matku atd.
* Upozorněte na všechny skutečné i fiktivní vady koberečku.
Jdeme do finále
* Smlouvání může začít. Prodavač začne, řekněme na ceně 100. Pche, tak drahé, to snad nemyslí vážně! Potlačte nutkavou radost, nad tím, že to je cena jednoho oběda v Praze!
* Prodavač se zeptá, kolik za to chcete dát. Zde si musíte v duchu odhadnout, kolik kobereček opravdu může stát. Někdy je trojnásobně předražený, jindy je cena vyšší jen o 10 %. A taky si dopředu řekněte, kolik za něj jste ochotni dát. V žádném případě se nerozčilujte, že vás chce okrást. Nijak vám to nepomůže a tento styl prodeje je zde běžný. I místní smlouvají a dosahují různých cen.
* Navrhněte cenu 40. Když je to až moc nízko, prodavač se může urazit a beze slova odmítne dále smlouvat. Když se ale jen zasměje a řekne, že to je absurdně málo, trefili jste to dobře.
* Vyzvěte ho tedy, aby on navrhnul nižší cenu, a postupně se tak propracovávejte ke konečné ceně. I vy musíte samozřejmě zvýšit původní nabídku, aby ústupky nemusel dělat jen prodávající – to by pošramotilo jeho důstojnost.
* Postupné sbližování nabízené a požadované ceny trvá 3 minuty až 3 dny. V delších případech zahrnuje vypití několika litrů čaje a důkladné probrání počasí, mezinárodní politické situace a rodiny do pátého kolena.
* Když nastane pat a prodavač nechce souhlasit s vaší cenou 55 a trvá na 70, použijte poslední metodu – poděkujte a odejděte. Je docela možné, že za vámi zavolá nižší cenu. Možná zavolá nabídku za 65 a za chvíli ještě sníží na 60. A to je nejspíš minimum, kterého budete schopni dosáhnout u tohoto prodejce. Buď se vraťte a kupte nebo zkuste jinde dosáhnout nižší ceny.
Když to máte za sebou
* Pamatujte, že smlouvání je zábava a hra. Někdy „vyhrajete“ a budete mít radost, ale stejně tak někdy prohrajete. Stojí za to přít se, zdržovat a rozčilovat kvůli dvaceti korunám?
* Nebude vám doma líto, že jste si nepřivezli suvenýr, i když byl možná o něco dražší, než by měl být?