Verdikt Horydoly *****
* zhola zbytečná publikace
** je dobře, že něco takového vyšlo
*** za ty peníze to stojí
**** výborná a poučná publikace
***** to musíte mít
Publikaci lze koupit v knihkupecké síti, v outdoorových obchodech a také u vydavatele Cykloknihy.
Arktická odysea cyklisty Gleba Travina začíná zostra.
Napsal ji A. A. Chartinovskij v šedesátých letech minulého století podle vyprávění cyklisty, který objel na přelomu dvacátých a třicátých let minulého století celý Sovětský svaz. Gleb Travin kopíroval hranice SSSR na kole.
Bláznivý nadšenec, nebo hrdina? To se nedá u takových projektů nikdy rozeznat. Kdyby po cestě zemřel, pár známých by mávlo rukou a řekli by, že nebožtík byl šílenec nebezpečný sám sobě. Když se mu grandiozní podnik povedl a on se ve zdraví překodrcal na svém kole typu "ukrajina bez přehazovačky" přes Sibiř, Arktidu, pouště i hory domů, stal se hrdinou.
Svoji tříletou cestu podnikl mezi roky 1928-1931. Ujel 85 tisíc kilometrů na kole, kterému bychom dnes neřekli jinak, než vehikl. V té době nebyly žádne obleky do extrémních mrazů, ani žádné GPSky, orientoval se jen podle kompasu. Živil se tím, co ulovil v řekách, na moři, na zemi, pod zemí i ve vzduchu.
Nepohrdnul tuleněm ani myší, často jedl ryby a ptáky. Jen párkrát za celou cestu se mu dostalo komfortní jídlo – lední medvěd. Vitamíny doplňoval syrovým masem.
Každý měsíc, někdy i častěji, cyklista Gleb Travin narazil během jízdy na známky lidského života. Buď na radiostanici, nebo na malou vesnici o pár chatrčích. Na všech těchto místech ho lidé přemlouvali, ať už nejezdí dál, že zemře. On ale nedbal. Přes omrzliny na všech částech těla dokončil svoji cestu.
Zajímavé je zpracování knihy. Nejen, že začíná u konce Travinovy cesty. Poté pokračuje, jakoby její autor A. A. Chartinovskij četl z Travinova cyklistického deníku. Přitom si nechává od své postavy odstup. Chartinovskij píše o Travinovi stále v er-formě, čili píše, že on jel, on skončil, on šlapal...
Dojem umocňuje papír, na kterém je kniha vytištěna. Po stranách jsou stránky tmavší, aby vypadaly jako užmoulané. Nakladatelství si dalo práci také s obálkou. Je nahrubo laminovaná, což činí dojem exkluzivity a zároveň stáří.
"Je to zatím nejdražší a nejobtížnější knížka, kterou jsme vydali," říká vydavatel Jiří Říha z nakladatelství Cykloknihy. "Samotné redakční práci předcházelo objevení knihy a potom dvouleté hledání majitele autorských práv."
Ačkoliv kniha vyšla kdysi v ruštině a letos česky, je dodnes záhadou, jestli popisovanou obtížnou cestu Gleb Travin uskutečnil, nebo je to jen "fejk." Důkazy nejsou úplně neprůstřelné a pochybnosti zůstávají veliké. Nikdo po něm cestu již nezopakoval až do dnešních dní, na konci dvacátých let řádil v Sovětském svazu komunistiký teror, na všechno bylo potřeba povolení a svobodné cestování bylo v podstatě nemožné.
O tajném sovětském Rusku se vždy spekulovalo, a tak není nic jistého. Zemřelo v gulazích deset nebo dvacet milionů lidí? Kdo letěl první do vesmíru? Jak zemřel Gagarin? Byli první na měsíci Sověti? Jak probíhala laserová válka na rusko-čínských hranicích? Jak Němci propašovali Lenina do Petěrburgu? Proč pustili Zikmunda s Hanzelkou cestovat do Sovětského svazu a pak jim zakázali o tom vydat knihu?
Jedna záhada za druhou... V každém případě ale kniha Muž se železným sobem stojí za přečtení. Napětím při ní nebudete ani dýchat.