Diváci a závodníci posedávali pod otevřenými stany, občerstvovali se pivem Platan a posilňovali se výbornými meruňkovými knedlíky, vlastnoručně vyrobenými kamarádkami a obdivovatelkami semického starosty. Knedlíky závodníkům připravoval v polní kuchyni sám starosta Milan Smola, přičemž svojí knedlíkovou produkci občas proložil taneční kreací přímo nad hrnci polní kuchyně.
Je tady sobota 23.č ervence a s ní další ze závodů Galaxy Anlen série, maraton horských kol CykloŠvec v Semicích u Písku.
Houbařský tréning
Unaveni z Horní Cerekve a také kvůli špatnému počasí jsem v týdnu před závodem na tandemu netrénovali. Jen ve čtvrtek jsem si s Milanem společně, ale každý na svém vlastním kole, objeli kratší úsek tratě v okolí Mehelníku, nejvyššího vrcholu Píseckých hor. Účel cesty byl však, spíše houbařský než tréninkový, a také jsem domů vezli plnou tašku hřibů.
Milan i já jsme Písečáci, takže jsme tentokrát závodili doma. Oba Písecké hory milujeme, Milan je velkým znalcem zdejších tratí, proto tentokrát odpadly obavy z bloudění.
Co se stane tentokrát?
Nervozitu před závodem jsme ale prožívali. Byl to náš třetí závod a doposud nás pokaždé potkal nějaký zádrhel. Zabloudili jsme v Jistebnici a píchli kolo těsně před startem v Horní Cerekvi. S hrůzou jsem tedy čekali, co na nás osud přichystá v Semicích.
Našemu klidu nepřidával ani drobný déšť, který smáčel Písecké hory již od sobotního rána. Obavy z náročnosti tratě a defektu tedy byly namístě.
Souboj tandemů
Krátká trať na 42 kilometrů odstartovala v 11 hodin a nám se tentokrát poprvé podařilo odjet v balíku s ostatními. Našimi jedinými soupeři, stejně jako na maratonu v Jistebnici, byli manželé Kalinovi ze stejného týmu Galaxy CykloŠvec Anlen. Bylo tedy s kým závodit a závod se pro nás stal ještě zajímavejším a atraktivnějším.
Za sebe mohu říci, že trať díky deštivému počasí byla pro mě zatím tou nejnáročnější. Trať v Píseckých horách jsou především výjezdy a sjezdy, ačkoliv je tu i pár úseků, kde se závodníci také svezou.
Problémy jsem měli hlavně ve sjezdech, kdy se na kluzkém blátě stával tandem hodně obtížně zvladatelný. Zadní kolo doslova plavalo, klouzalo ze strany na stranu a mělo tendenci dostat se do smyku. Bylo obtížné zvolit ideální rychlost tak, aby jízda byla svižná a přitom bezpečná. Ve sjezdech jsme hodně ztráceli a Milan musel ukázat opravdu velkou zručnost a zúročit své dlouholeté zkušenosti bývalého závodníka.
Kolo teprve testujeme, poznáváme jeho vlastnosti, získáváme zkušenosti na nových terénech, seznamujeme se. Byly okamžiky ve sjezdech, kdy jsem měla docela starost z pádu a defektu. Myslím ale, že jsme tentokrát zajeli naší nejlepší jízdu, co se týká vzájemné souhry a techniky jízdy. Z toho jsem měla dobrý pocit.
Všechno je super
Je neuvěřitelné, jakou rychlost dokáže tandemové kolo vyvinout po rovině. Je to adrenalin, je to super a užíváme si to!
I přes obtížnost tratě věřím, že nejen Milan a já, ale i ostatní závodníci dokázali vnímat malebnost Píseckých hor, jejich romantiku a mystičnost. Přiznávám se, že do Píseckých hor chodím odmalička, mám zde hodně oblíbených míst, ale teprve až díky kolu hory lépe poznávám a objevuji nová místa.