Zdarma v Praze na státní svátek

Vznik Československa

1918

Leden: Tříkrálová deklarace požaduje samostatnost a není v ní ani slovo o Rakousko-Uhersku.

8. ledna: 14 bodů prezidenta USA Woodrowa Wilsona požaduje autonomii pro rakousko-uherské národy.

Masaryk získává příslib nezávislosti od hlavních mocností Dohody. V Paříži ustanovil prozatímní československou vládu. Politické strany na českém území ustavují Národní výbor československý. Maffie se připravuje na možnost převzetí moci nekrvavým vojenským převratem. Československé legie jsou uznány za spojeneckou armádu.

Československou národní radu uznaly za budoucí vládu 29. června Francie, 9. srpna Velká Británie, 3. září USA, 9. září Japonsko a 3. října Itálie.

14. října: Prozatímní československá vláda je ustavena s předsedou T. G. Masarykem.

16. října: Poslední rakouská nabídka na federalizaci Rakouska-Uherska je ze strany USA odmítnuta. Nabídka zahrnuje autonomii pro Čechy, ale pro Slováky nikoliv.

17. října: Washingtonská deklarace, neboli prohlášení nezávislosti československého národa, je zaslána Masarykem prezidentu USA.

18. října: Wilson deklaraci přijímá. Téhož dne je vyhlášena v Paříži.

20. října: Americké velvyslanectví v Paříži úředně Benešovi sděluje stanovisko prezidenta USA, že mír s Rakousko-Uherskem bude jen za podmínky uznání samostatnosti Čechoslováků a Jihoslovanů.

22. října: Rakouský císař Karel I. se schází  s místopředsedou Národního výboru československého Václavem Klofáčem a žádá ho, aby se následující události obešly bez krveprolití. Vojsko v Praze pouze udržuje pořádek.

25. října: Maďaři nabízejí slovenským politikům speciální slovenské ministerstvo.

28. října: V Ženevě jedná Karel Kramář (Národní výbor) s Edvardem Benešem (zahraniční odboj) o samostatném Československu - bude to republika, prezidentem se stane Masaryk a předsedou vlády Kramář. Švehla a Soukup přebírají Obilní ústav v Praze. V Česku se rozbíhají živelné protirakouské demonstrace. Na Václavském náměstí u pomníku svatého Václava mluví kněz Isidor Zahradník a vyhlašuje samostatný Československý stát. Večer vydává Národní výbor první zákon o zřízení samostatného státu československého a provolání začínající slovy "Lide československý. Tvůj odvěký sen se stal skutkem ..." Pod oběma dokumenty jsou podepsáni Švehla, Rašín, Stříbrný, Šrobár a Soukup.

29. října: Národní výbor jedná s místodržitelem Maxem Coudenhovem o převzetí moci. Němečtí poslanci vydělují z Československa severočeskou provincii Deutschböhmen a začleňují ji do příštího Německého Rakouska.

30. října: Rakouské vojenské velitelství kapituluje před Národním výborem. Maďarští a rumunští vojáci odmítají bojovat. V Turčianském Svätém Martinu vyhlašují slovenští politici Martinskou deklaraci, která připojuje Slovensko k Česku. Slovenskou národní radu vede Matúš Dula. Němečtí poslanci ze severovýchodu Čech, severu Moravy a Slezska vyhlašují provincii Sudetenland a připojují ji k Rakousku.

3. listopadu: Dav pod vedením Franty Sauera strhává Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze. Zástupci německého obyvatelstva na jižní Moravě ustanovují provincii Deutschsüdmähren a zástupci v jižních Čechách vznik provincie Böhmerwaldgau, které připiují k Německému Rakousku.

4. listopadu: Zatímní slovenská vláda je ustanovena. Na Slovensko vstupují první českoslovenští vojáci.

9. listopadu: Americká národní rada uherských Rusínů souhlasí s připojením Podkarpatské Rusi k Československu.

13. listopadu: Prozatímní Ústava přenáší moc na Národní shromáždění.

14. listopadu: První schůze Národního shromáždění vyhlašuje Československou republiku, Tomáš Garrigue Masaryk je zvolen prezidentem a Karel Kramářem předsedou vlády. Národní shromáždění vydává zákon o zrušení šlechtických titulů a zákon o osmihodinové pracovní době.

15. listopadu: Maďaři politicky i vojensky vystupují proti českým vojákům na Slovensku.

29. listopadu: Československá armáda obsazuje Most a začíná likvidovat německé provincie.

20. prosince: Prezident Masaryk přijíždí do země.

21. prosince: Masaryk triumfálně přijíždí do Prahy.

22. prosince: Masaryk na Pražském hradě přednáší První poselství, ve kterém popisuje koncepci Československého státu.

24. prosince: Maďarsko se podvoluje nótě Dohody o stanovení demarkační čáry na Slovensku. Československá armáda obsazuje Slovensko.

1919

21. ledna: Československá vláda vojensky obsazuje Těšínsko.

3. února: Polsko a Československo podepisují dohodu o demarkační linii.

25. února: Je vydán zákon o kolkování bankovek Rakousko-Uherské banky a vytváří se československá měna.

25. března: Na Slovensku je vyhlášeno stanné právo proti vůdcům bolševického hnutí.

27. března: Československá armáda vstoupila do Maďarska a zahájila boj proti Maďarské republice rad.

16. dubna: Je vydán zákon o pozemkové reformě, který zabral pozemky nad 150 hektarů zemědělské půdy nebo 250 hektarů půdy vůbec.

4. května: Milan Rastislav Štefánik umírá po letecké nehodě.

8. května: Podkarpatská Rus se připojuje k Československu. Rozpadá se Rakousko-uherské monarchie.

20. května: Maďarská republika rad vtrhává na Slovensko.

16. června: Slovenská republika rad je vyhlášena na jižním Slovensku. Během několik dní je poražena.

Na mírové konferenci v Paříži zastupuje Československo Edvard Beneš. Nóta o národnostním režimu v Česko-Slovenské republice slibuje, že republika "zamýšlí vybudovat organizaci státu na přijetí národních práv a zásad uplatňovaných v ústavě Švýcarské republiky" . Dále je uvedeno, že oficiálním jazykem v Československu bude čeština a rovnoprávným jazykem s češtinou bude němčina, že veřejné úřady budou otevřeny všem národnostem obývajícím území republiky. Sliby nebyly později splněny. Beneš na konferenci předkládá návrh na vytvoření koridoru, který by zaručoval spojení Prahy s Terstem, případně s Hamburkem nebo Koblenzem. Koridor je zamítnut.

28. června: Hranici mezi Československem a Německem určuje Versailleská smlouva. Německo přenechává Hlučínsko a na dobu 99 let svobodná pásma v přístavech Hamburk a Štětín.

10. září: Hanici mezi Československem a Rakouskem určuje Saint-Germainská smlouva. Rakousko odstupovalo Československu Vitorazsko, Valticko a Podyjí.

1920

29. února: Národní shromáždění schvaluje Ústavu, která formálně prohlašuje Československo za demokratickou republiku, v jejímž čele stojí prezident. Zákonodárnou moc vykonává Národní shromáždění, skládající se z poslanecké sněmovny a ze senátu.

4. června: Hranice mezi Československem s Maďarskem určuje Trianonská smlouva.

28. července: Celá státní hranice je zdokumentována Sèvreskou smlouvou. Československo dědí 21 % území zaniklého Rakousko-Uherska a žije v něm 25 % obyvatel zaniklé monarchie.