V případě nejrůznějších kurzů soft skills může být rentabilita diskutabilní. Někdy je to úplný propadák.
Když narazíte na laciný kurz, riskujete, že bude špatný a odfláknutý. Drahý zase může přesáhnout očekávané zisky. Investice do vzdělaných zaměstnanců se tedy nemusí vůbec vyplatit.
Čím víc umí zaměstnanci, tím více firma vydělává
Naopak zvýšení jazykové kompetence nebo třeba prodejních schopností může přinést nové zakázky, vyšší efektivitu práce či zvýšit přidanou hodnotu ke každému výrobku a službě, které firma nabízí. Firemní vzdělávání je v tomto ohledu velmi dobrá investice.
Například výcvik asertivity pro prodejce, kteří jsou motivovaní svými finančními výkony, nejspíš přinese jim a tím pádem i firmě větší příjmy. Naopak kurz manažerských dovedností pro skupinu zaměstnanců, kteří nemají ambice ani vlohy k vedení, asi budou zbytečně utracené peníze.
Jsou potřeba věční začátečníci?
Nejoblíbenějším benefitem pro zaměstnance a zároveň běžnou formou firemního vzdělávání jsou jazykové kurzy. Vyplatí se téměř vždy. Obvykle větší část hradí zaměstnavatel a menší část zaměstnanec. Důvodem bývá motivace. Kdo se nic nechce učit, ten bude těžko platit kurzovné.
Zdálo by se, že tak zvaní věční začátečníci jsou z tohoto pohledu největší zátěží. Každý pedagog po pár lekcích samozřejmě zjistí, kdo bude ve výuce jazyka rychle pokračovat kupředu a komu to půjde těžko. Jenže i výuka začátečníků má smysl, protože neztratí aspoň to, co se ve škole horko těžko naučili. Jistě nebudou v cizí řeči přednášet na odborné konferenci nebo nepovedou důležité obchodní jednání, ale firemní vzdělání jim umožní rozumět základním frázím v telefonu, používat translator v počítači a mobilu, udělat si hrubou představu o obsahu dokumentu, který jim přistane na stole. Na další komunikaci pak nastoupí odborníci - překladatelé nebo jazykově zběhlí kolegové.
Výbornou všeobecnou znalost cizího jazyka má jen málokdo. Ve firemních kurzech ji určitě nezíská, ale může si ji udržovat stykem s cizojazyčnými lektory a rodilými mluvčími, které poskytuje jazyková škola.
Každá profese mluví anglicky trochu jinak
Mezi těmito dvěma extrémy se pohybuje většina zaměstnanců. Při tom každá profese potřebuje specifické jazykové znalosti. Především v angličtině je to velmi dobře vidět. Angličtina je nejrozšířenějším jazykem na světě a v oblasti businessu zároveň jazykem číslo jedna. Bez ní se nikdo neobejde. Ovšem každý region má svá specifická slova, fráze a významy ustálených spojení. Stejně tak to platí o oborovém jazyku, který mnohdy zabíhá až do fachidiotské hantýrky.
Ajťácké angličtině rozumí jen málokdo mimo obor, protože se v ní používá velké množství zkratek a zkrácených slov. Nezná je nikdo jiný, než programátoři a analytici v IT.
Byznysová angličtina zase velmi často označuje finanční jevy a produkty různými slovy. Každý ví, kdo je v byznysu bílý límeček (pracuje v kanceláři) a kdo modrý límeček (pracuje manuálně), ale už ne všichni vědí, co se myslí pod pojmem býk (rostoucí akcie), medvěd (klesající akcie) a černá labuť (neočekávaná špatná událost).
Technicky zaměřená angličtina je proti tomu přesnější a využívá ustálených termínů. Je ovšem potřeba jim rozumět nejen jazykově, ale také pochopit jejich faktický obsah.
Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem
Firemní vzdělávání není pracovním úkonem ani pracovní povinností. Proto nelze zaměstnance do jazykové výuky přímo nutit. Existují ovšem nepřímé pobídky - lépe jazykově vybavený člověk dostává vyšší plat, je povýšen anebo získá větší bonusy z větších zakázek a projektů. Jinak řečeno: kdo se naučí pořádně jazyk, má větší cenu na trhu práce. A ještě jinak řečeno, do slova a do písmene platí staré přísloví: Kolik umíš řečí, tolikrát jsi člověkem.