Štáflovka ve Vysokých Tatrách

Štáflovka nebyla první ani poslední horolezecká cesta v prosluněné a pevné jižní stěně Volí věže.

Na klasiky se nesahá

Je však nejkrásnější. Vede v kultivované skále, na stanovištích čekají spolehlivé borháky a výhledy do doliny jsou strhující.

Pětková obtížnost Štáflovce zůstává nejspíš z piety. Na klasiky se prostě nesahá. Reálná obtížnost je hned v první délce na pár metrech něco málo přes čtyřku a potom už je všechno lehčí.

Smutný osud horolezkyně

Vlastu Štáflovou společně s jejími mužem, nejznámějším tatranským malířem Otakarem Štáflem vyštvali slovenští fašisté na začátku druhé světové války nazpátek do Čech. Bylo to v rámci kampaně, kdy Slováci vyháněli Čechy, kteří jim pár let před tím přinesli technické a organizační znalosti po vzniku Československa.

Manželé Štáflovi bohužel nepřežili bombardování Prahy americkým letectvem na konci druhé světové války. Čabelka zůstal elitním pískovcovým lezcem. Šabata už nezasáhl nějak výjimečně do historie slovenského ani českého horolezectví.

ŠTÁFLOVKA

Volia veža (2355 m), jižní stěna

Vysoké Tatry

Prvovýstup

Vlasta Štáflová - Karel Čabelka - Ladislav Šabata. 9. července 1935

Obtížnost

Podle průvodců nese Štáflovka obtížnost 5 staré Welzenbachovy stupnice. Podle dnes běžnější stupnice UIAA by to byla spíše čtyřka. Klíčové jsou čtyři délky v plotnách se dvěma převísky. Nad nimi se vyleze do štrbiny a pokračuje 70 m po Jižním žebru 3. Výstup trvá dvě až tři hodiny.

Přístup

Po modré značce od Popradského plesa do Mengusovské doliny. Potom po červené doprava do Žabí doliny nad Žabí plesa. Opustíme chodník, jdeme doleva přes trávu a potok. V protillehlém svahu stoupá pěšinka k Vyšnému Žabímu plesu. Od něj pokračujeme šikmo doprava nahoru pod jihozápadní stěnu Volí veže. Podél stěny sejdeme doleva k nástupu na Štáflovku. Přístup trvá až tři hodiny.

Od chaty Pod Rysmi sejedeme po řetězech a podél mužiků po neznačené stezce obejdeme zeshora Žabí plesa. Strmě vystoupáme po vyšlapané cestě do svahu, podejdeme Žabí věž a ocitneme se pod Jižním žebrem (hřebenem) Volí věže. 

Návrat zpod Volí věže je nejjednodušší podél mužiků přímo v Cyššnému Žabímu plesu, okolo něj dál k meteorologické měřící stanici a dolů po vyšlapané cestě k Malému Žabímu plesu. Zde je v případě potřeby k dispozici bivak pod velkým kamenem u stezky zvaný Wachterka.

Sestup

Můžeme slanit nebo sestoupit pěšky. Všechny tři sestupy jsou jednoduché, ale poměrně zdlouhavé

Z vrcholu můžeme dojít pěšky po pěšině doprava na severovýchod. Kde odbočuje doleva strmě dolů pěší sestup po Normální cestě, opatrně sejdeme doprava pár kroků na balkonek se slaňovacím stanovištěm. Popis slanění: 50 m strmým žlabem (štand uprostřed), 50 žlabem na traverzovou stezku a po ní pěšky 20 m doprava ve směru sestupu (štand v boční stěně), 50 m položeným kamenitým žlabem na šikmé skály vlevo (štand na jedné skobě), 25 m na pěší terén na úpatí Jižního hřebene.     

Praktické slanění vede přímo na úpatí stěny přes Stanislawského cestu Puškášovým narovnáním. V komínu je slaňovací řetěz. Pod komínem je jaskyňka s dalším štandem (2 BH). Další slanění nás dovede na stand (2 BH) a poslední na rampu na úpatí stěny. Slanění je po padesáti metrech. V horní části je ohrožen pádem kamení.

Pěšky sestoupíme na severovýchod přes dva stupně na stanoviště. Dále šikmo doprava dolů velkým vhloubením vlevo od východního hřebene. Traverzujeme doprava na východní hřeben a do Východní Volí štrbiny. Z ní sestoupíme suťovým žlabem pod stěnu. Pěší sestup trvá půl hodiny.

Výstup

Výstup vede v pravé polovině stěny. Lámavou skálou asi patnáct metrů vylezeme na rampu stoupající zleva doprava. Pokračujeme přes první převis a dále šikmou lávkou deset metrů šikmo doleva na balkonek.

Z balkónku lezeme pod převis. Přes něj se dostaneme zprava a lezeme dál doleva nahoru k velkému volnému bloku. Lehčím terénem míříme povšechně doleva pod výrazné plotny.

Položené plotny protíná výrazná spára, kterou dolezeme až na jejich vrchol. Úzká štrbina je už v Jižním žebru. Po něm dolezeme 70 metrů na vrchol Volí věže.

JIŽNÍ ŽEBRO

Volia veža (2355 m), jižní stěna

Vysoké Tatry

Prvovýstup

Janusz Chmielowski, A. Ferens, Mieczyslaw Swierz. 21. srpna 1927

Výstup a obtížnost

Druhou pohodovou cestu během jednoho dne lze vylézt kousek vpravo od Štáflovky. Jedná se o trojkové Jižní žebro. Výstup trvá dvě hodiny. Orientace je jasná.

První dvě délky se leze vpravo od ostří žebra zářezy a spárami nejjednodušším terénem. Poté stále po ostří rozmanitým terénem. Na vrcholových skaliskách Volí věže je jednoduché lezení, ale poněkud složitější orientace.

Jištění pomocí vlastních jistítek a starých spolehlivých skob. Na stanovištích jsou navrtané nové borháky.  

VIDEO Lehké hřebenovky v okolí chaty Pod Rysmi: 

Charakteristika cest: Jak lezli největší klasici?

Inspirace: 100 nejlepších cest ve Vysokých Tatrách II-V

INFO: Vysoké Tatry na HORYDOLY

Zobrazit místo Mountains - hory na větší mapě