Švédské skály / Szwedzkie Skaly - oáza horolezeckého klidu na severním úbočí Krkonoš

Je s podivem, že tu sice prokazatelně lezli Němci už před 2. světovou válkou a potom občas Poláci, ale neexistuje ucelený horolezecký průvodce. Dokonce sem nevede ani turistická značka. 

Možná je to nakonec dobře, protože dvě 30 metrů vysoké polověže jsou díky tomu téměř neznámé. Modernisté do nich netlučou nýty a nelepí borháky. Pouze na temeni o něco nižší Dolní skály najdeme stanoviště se dvěma vrtanými jištěními spojenými řetězem. Evidentně slouží  pro lezení stylem TR (na rybu neboli s horním jištěním) v údolní plotně.

Výhodou je, že Švédské skály leží mimo hranice Krkonošského národního parku v nadmořské výšce 880 m. Ochráncům přírody je tedy jedno, zda opustíte turistickou značku, zda se vykoupete v potůčku Myja pod skalami nebo z něho budete pít, případně jestli přespíte na plácku u ohniště. Stačí dodržovat všeobecná pravidla chování v přírodě.

Obtížnost zdejšího lezení se pohybuje odhadem od 3-4 UIAA do 7 UIAA. Vše v tradičním duchu, pouze po vlastním jištění. Výborně se zde uplatní do spár vklíněnce a friendy všech velikostí, na hroty delší ploché smyčky a do skalních hodin delší kulaté smyčky. Skála je velmi pevná a čistá. Místy vadí pouze její neolezenost, protože povrch žuly kvůli tomu trochu solí. 

Sestup: Z vyšší Horní skály (při pohledu z údolí potoka vpravo) se schází pěšky. Z nižší Dolní skály lze slanit od slaňovacího řetězu. Pozor na délku lana - je potřeba 60 m! Sestoupit pěšky je také možné.

Doporučené cesty

Pro milovníky čtyřek můžeme doporučit oba dlouhé jihozápadní hřebeny. Na Horní skále je obtížnost vyrovnaná. Závěrečných 10 metrů se dělí na levou variantu komínem za odštěpem nebo koutem vpravo od hřebenu. Na Dolní skále je velmi obtížný nástup zprava prvních pár metrů, následuje vychutnávací střední pasáž a končí se dvoumetrovou namáhavou ramenní spárou vlevo od hrany. Navíc ji lze velmi těžko zajistit.

Šestkoví lezci si užijí cesty středem nádherné údolní plotny Dolní skály. Sedmičkoví lezci zvládnou cestu v pravé části téže plotny.

Proti proudu potůčku Myja najdeme nad silnicí ještě jednu osamělou skálu zvanou Sloup / Slup. Je to zajímavý lezecký útvar vysoký 9 metrů ale s podstavou širokou pouhé dva metry. 

Polský název Szwedzkie Skaly je známý až poté, co ze Slezska byli odsunuti Němci a Stalin posunul polsko-německou hranici na řeku Nisu. Před tím se jim říkalo Tumpsahüttenfelsen, Thomashüttefelsen, Thumpsa Felsen, Tompsah Felsen, Tumpsafels, Tumpsafelsen, neboť lesník Thomas Seliger postavil pod skalami na začátku 18. století chatku, které se zkomoleně říkalo Tumpsahütte nebo také Onkel Toms Hütte. Její jméno dnes nese ubytovací zařízení v nedaleké Borowici.

Geocaching a turistika

Švédské skály jsou součástí geokeše Around Borowice.

Sto metrů pod skalami je malý vodopád kaskády Myji. Sestává z několika skalních stupňů. Ačkoliv je zakreslený v mapách, viděli ho na vlastní oči jen kovaní znalci polského úbočí Krkonoš. Vznikl v důsledku rychlého zvedání žulového bloku Krkonoš nad okolní terén na superkontinetu Pangea. Žula byla po té tři sta milionů let ukrytá pod troskami Krkonoš vysokých několik tisíc metrů, zanesl ji okolí terén, až údolí zase vymetl pevninský ledovec v poslední době ledové, který se připlazil od severního pólu. Poté co ustoupil kvůli globálnímu oteplení, nahradil ho horský ledovec, který čistil údolí odshora dolů. Když před 10 000 lety roztál, nechal po sobě široké obroušené údolí a v něm kaskádu vodopádků. 

Z temene Švédských skal je zajímavý výhled na Polední kameny / Slonecznik. Skála pod hlavním hřebenem Krkonoš se tyčí vysoko nad námi. V mokrých suťovištích pod ním se rodí potok Myja.

Přístup na kole nebo pěšky, z Polska nebo Čech

Z Polska: Autem jedeme po silnici z města Jelenia Gora přes Podgorzyn do Borowice a dál lesem na západ po lesní silničce Droga Sudecka směrem Slezské sedlo u Špindlerovky. Auto odstavíme na malém lesním parkovišti (540 m) u dopravní značky zákaz vjezdu a zároveň odbočky žluté turistické značky. Na kole jedeme k lesnímu hřbitovu (700 m), kde je pochována tisícovka nuceně nasazených polských dělníků, francouzských, belgických a sovětských válečných zajatců, kteří za 2. světové války stavěli Sudetskou silnici.  

U hřbitova uhneme doleva a přímo do kopce šlapeme strmou cestou po novém asfaltu. Až se lesní silnička ostře stočí doleva a překoná po mostku potok Myja / Seifen (940 m), uvidíme kamenitou stezku odbočující doleva do lesa. Po ní sjíždíme zhruba 300 metrů a bedlivě sledujeme les po levé ruce. Když uvidíme vyšlapanou stezku, sesedneme z kola, zamkneme ho u stromu a po stezce sejdeme na temeno Švédských skal (880 m). Odtud se potom vrátíme a po kamenité cestě sjedeme (nejspíš několik vymletých úseků kolo svedeme) nejprve na štěrkovou lesní svážnou a nakonec Sudetskou silnicí k autu. Pěšky využijeme tuto trasu nahoru ke skalám i dolů od skal.

Z Čech: Autobusem vyjedeme ze Špindlerova Mlýna ke Špindlerovce. Pěšky jdeme ze Slezského sedla (1197 m) po zelené turistické značce po polském území k potůčku Srebrny potok. Zde opustíme značku, přejdeme potok po lesní stezce (1150 m) a po jeho pravém břehu klesáme. Národní park opouštíme u lesnického domku (1130 m). Stezka odbočí od potoka doprava, traverzuje hřbet Ptasiak, vlevo zůstanou Ptačí kameny a stezka nás přivede na asfaltovou lesní silničku a mostek přes potok Myja (940 m). Dále pokračujeme jako po cestě z polské strany. Návrat vede stejnou cestou.

LEZENÍ NEDALEKO: Sokoliki - výborná žula pro lezce

Zobrazit místo Mountains - hory na větší mapě

Booking.com