Publikaci koupíte přímo v nakladatelství Altituda, nebo ve velkých knihkupectvích.
Verdikt Horydoly
* zhola zbytečná publikace
** je dobře, že něco takového vůbec vyšlo
*** za ty peníze to stojí
**** výborná a poučná publikace
***** to musíte mít
To je standardní obsah podobných obrazových publikací. Jenže autoři přidávají ještě něco velmi praktického. Je to popis nejjednodušší výstupové trasy, náčrtek a doporučené vybavení turistů.
Takové uspořádání knihy se zdá ideální pro ty, kteří aspoň jednou za čas mění své sny o dobývání vrcholů ve skutečnost. Jenže pokud se podíváme na seznam vrcholů podrobněji, zjistíme, že se nejedná o všeobecně uznávané nejkrásnější hory v Alpách, ale spíše o subjektivní výběr z hor francouzsky mluvící oblasti. Veškeré vrcholy popsané v knize se nacházejí v Západních Alpách. Východní a Jižní Alpy jako pro vydavatele neexistovaly. V publikaci tedy chybějí i takoví krasavci jako jsou rakouský Grossglockner a Dachstein, italská Marmolada a Civetta, nebo slovinský Jalovec.
Při podrobném čtení vyplyne na povrch zvláštní vztah Tanguye a Sombardiera k Němcům. V kapitole o Eigeru obviňují předválečné německé a rakouské horolezce z toho, že se o dobývání nebezpečné severní stěny pokoušeli především kvůli pochvale od Hitlera a propagandě nacistických ideálů. O čtyřech hrdinech, kterým se to povedlo, utrousí: "Führer z nich udělal hrdiny národního socializmu a historie horolezectví hrdiny zcela pomíjivé." Přitom se jedná o jeden z největších výkonů v lezení vůbec. Cennější je snad jen Balmatův výstup na Mont Blanc a Hillaryho dobytí Everestu. Paradoxní je, že autoři o pár řádek dále píší: "Další výstup vedla mistrovská ruka dvojice lezců Terray-Lachenal." Oba to jsou Francouzi.
Co je na českém vydání potěšitelné, je fakt, že překladatelka Jana Vlková se vyhnula chybám pramenícím z nedostatečné znalosti české horolezecké terminologie. Občas se ovšem vyskytne drobná nepřesnost v popisu výstupu. U Matterhornu se píše: "Od chaty se vydejte po hřebínku až k úpatí skalnatého výstupku. Přelezete ho (fixní lano) a traverzujete pěšinkou." Onen výstupek však není ničím jiným než výšvihem, nebo-li prudkou skalní stěnkou vysokou necelých dvacet metrů, kterou je třeba překonat. Fotografie jsou příjemným překvapením. Pocházejí nejen od francouzských autorů, ale také od dvou českých horolezců Evy Macháčkové a Roberta Bednaříka. Jsou ale z normálních výstupů a nelze v nich tedy hledat umění nebo dokonce záměr, proč byla vyfotografována právě tahle pasáž a ne jiná, například s lepším rozhledem. V publikaci není popsán žádný vyloženě chodecký terén, ve dvanáctistupňové horolezecké škále se obtížnost pohybuje od jedničky do čtyřky.
Vsetín, Altituda 2003. Vázané. Orientační cena 289 Kč.