První záběry z filmu Poslední závod

Zřejmě mluvíme o dvou vlnách mýcení krkonošských lesů. Opravdový prales přišli mýtit dřevařské rodiny z chudých Tyrol právě roku 1301 hned po založení Trautenau neboli rok po zahájení velké těžby stříbra na Gangu u Kuttenberg. K tomu se přimíchali Němci z tehdy chudého Slezska, ale neví se přesně poměr, protože Slezané se přidávali živelně. Navíc se mezi ně počítali také vyloženě odborníci na hornictví, kteří s dřevorubectvím neměli moc společného. Prý vytěžení pralesa zvládli za 80 let.

A pak o dvě století později, když les znovu dorostl a zároveň se zase vyplatilo těžit stříbro, přišli další Tyroláci, ale to už měli být odborníci. Nikoliv obyčejní dřevorubci.  smýtili krkonošský les znovu. 

"Královská horní komora pozvala dva lesní mistry z rakouského Tyrolska, kteří s sebou přivedli dalších padesát dřevorubců. Ti roku 1566 vystoupili do Horní Malé Úpy, neboli k Pomezním boudám (1050 m n.m.), založili několik malých osad a začali kácet až do výšky 1370 metrů." Na tehdejší vytěžení prý stačilo 35 let.

Viz: http://kpramenum.cz/wp-content/uploads/2017/12/Osidleni.pdf 

tyroláci (ze zillertalu) přišli až někdy za Gensdorfa jako odborníci na klauzy (přehrady na povodňové vlny na plavení dříví), a jejich jazyk byl až do jejich odsunu po válce natolik odlišný od němců z podhůří, že si prakticky nerozuměli a domlouvali se víceméně rukama-nohama. a taková perlička (pan Pilous o tom před pár měsíci psal v krkonoše a jizerské hory), od "horských" němců možná pochází název pohoří; der Riese je obr, die Riese je smyk na gravitační transport dřeva, Riesengebirge tedy nejsou obří hory, ale hory skluzavek na dřevo (jako v té pyšné princezně). viz http://krkonose.krnap.cz/apex/f?p=104:4:::NO:RP,4:P4_ID,P4_CP:2022-06-21,7 

Mě teda ještě přijde pro dnešní publikum poněkud nedořečený vztah Němců a Čechů. Vypadá to, že jsou to Němci z Říše anebo aspoň z Prus, co nás Čechy vždycky utlačovali a co nám brali území a co jsme proti nim vždycky bojovali (i když to není pravda), jenže oni to ve skutečnosti byli Slezané a možná Lužičtí Slované a od roku 1301 usazení zde Tyroláci, vše občané našeho státu a poddaní našeho krále.

vyměnit boudu za boudu (už jenom proto, že stará bouda shořela) je úplně v pořádku, a brádlerka se na filmování hodí, neboť její "míra napadení normalizačním kutilem" je minimální.

stejně tak je v pohodě vyměnit skutečnou chalupu hančovic famílie (kde straší plůtek ze smrčků, asfalt a hnusný drátěný plot a zašlý bžízolit přes silnici a nad chalupou vedou dráty) za roztomilý udržovaný solitér ve francenntálu je také úplně v pořádku - ale i ve francentálu byla roubenka historicky "v kožichu".

no a to huránárodovectví jak jsme úpěli pod habsburskou knutou, to jsem ani nechtěl komentovat, to jsem si myslel, že připadá blbě  vypjaté jenom mně.

Filmová Hančovic roubenka má adresu Františkov 74 a stojí nad Rokytnicí.

Opravdový dům Hančových vypadá takhle:
https://www.horydoly.cz/galerie/152486/fotka/79695?backId=809 

Mimochodem: Emerich nikdy netopil na Fučíkových boudách (Brádlerovky), Mísečná bouda nevypadala jako Medvědí bouda a Němci tehdy nenasazovali na Čechy, nýbrž Češi na Němce a roztahovali se tam, že prý Riesengebire jsou jejich. Což paradoxně zařídil až Stalin.

několik věcí mě ve filmu potěšilo, několik nakrklo. jako správný negativista budu popisovat, jen to, co mě nakrklo:

1. chalupářský kýč, aneb hančovic (pod)krkonošská roubenka a její interiér. skutečná roubenka, kde žili Hančovi, je v Jilemnici u potoka mezi náměstím a "kruháčem", v nadmořské výšce asi 420 mnm, fakticky v intravilánu obce. josefinský požární řád (a potom následné stavební a požární řády až do začátku 20. století) přikazoval, aby stěny roubenek byly zevnitř kompletně "v kožichu", výjimku měly pouze lokality s rozptýlenou zástavbou a odlehlé tak, že nebylo možno spravedlivě požadovat dovoz respektive donesení materiálu pro provádění vnitřních omítek - typicky třeba luční enklávy v krkonoších a hájovny a lovecké chaty. v souvislé uliční zástavbě pak byl kožich povinný i zvenku. lodním lakem natřené vykartáčované trámy s bílými pruhy omítky ve sparách v ineriéru jsou pak chalupářským kýčem 60-70. let, v souvislosti s dokončenou elektifikací venkova.

2. načančané a fungl nové oblečení prostých venkovanů je jak vypadlé z Troškových pohádkových veleděl (ba mistra překonává) a připomíná příhodu, jak se znuděná Marie Tonička ve Versaj převlékala za dojičku. jak skutečně vypadalo každodenní používané (byť čisté a udržované) vesnické oblečení obyvatel krkonoš a podkkonoší můžeme najít třeba v Kubátovi (Album ze starých krkonoš).

3. Judit je bezpochyby krásná žena a vynikající herečka, ale uherka jak poleno a její slovenský přízvuk trhá uši. Slávka Hančová byla místní dívka, která pravděpodobně nikdy v životě nepřekročila hranice okresu.