Každá generace má své hrdiny: minulá Čtyřlístek a předminulá Rychlé šípy

"Tys tomu dal, jdi pryč, nic neumíš!" vyhazuje Pinďa robota. Omylem stiskne knoflík a APOBAB se rozmluví: "Dobrý den, jsem Automatická pohádková babička. Za devíti horami a devíti řekami..." "Děkuji za pěkný dárek," raduje se Fifinka. "Dobře, že to tak dopadlo! Lepší zlomené dráty v Samoletce než zlomená noha," dodává Mirek a pomáhá Rychlonožkovi vstát.

Nerozluční přátelé, dobrodružství a šťastný konec. Čtyřlístek a Rychlé šípy. Dva komiksy vycházející za dob nacistické/komunistické totality. Jeden podporovaný, druhý zakázaný. Čtyři zvířátka tvořící rodinku a klub pěti hochů

První díl komiksu Čtyřlístek vyšel v roce 1969 a jeho autorem je Jaroslav Němeček. Tehdy pětadvacetiletý ilustrátor časopisu Mateřídouška na své chalupě v Doksech vytvořil spolu se svou manželkou příběh čtyř personifikovaných zvířátek. Kocour Myšpulín, prase Bobík, zajíc Pinďa a fena Fifinka jsou dnes legendárními postavami provázející dětství několika generací.

Původně nebylo zamýšleno, že by komiks měl nějaké pokračování. Třicet tisíc výtisků prvního dílu z pultů ale velmi rychle zmizelo, a proto se autor rozhodl pokračovat a nakreslit další. Od dílu číslo sedm začal Němeček příběhy pouze ilustrovat, Ljuba Štíplová připisovala do bublin texty. Kreslený komiks vychází dodnes a již bylo vydáno přes pět set pokračování.

ČTYŘLÍSTEK: Kde leží Třeskoprsky?

Rychlé šípy od Jaroslava Foglara to s publikací měly daleko těžší. První díl vyšel roku 1938 v časopise pro mládež Mladý hlasatel. Za tři roky se počet výtisků časopisu zvýšil o sto padesát tisíc a bylo v něm vydáno více než sto příběhů o klubu pěti kamarádů. Roku 1941 bylo vydávání Mladého hlasatele zakázáno nacisty. Po válce další stovka dílů vyšla v časopisu Vpřed, ale ten byl opět zakázán, tentokrát komunistickým režimem. Mezi léty 1970 – 1971 byl pokus o vytvoření samostatného časopisu Rychlé šípy. Dařilo se mu až do té doby než byl opět zakázaný. Později už bylo vydáno pouze devět dílů, které dostaly prostor v knihách či novinách.

RYCHLÉ ŠÍPY: Losna na Hrad!

Oba komiksy spojují dvě slova – přátelství a dobrodružství. Kamarádství, které si zajistili vskutku náhodným setkáním, mají hlavní protagonisté na celý život. Přestože se nacházejí ve skupinách více než dva lidé, nerozlišuje se, kdo s kým kamarádí víc a kdo s kým méně. Všichni jsou si rovnými přáteli. Přesto je pravda, že v některých dílech Rychlých šípů je jasně vidět veliké kamarádství mezi Rychlonožkou a Červenáčkem. Tento vztah je ale ostatními členy klubu akceptovaný, protože nejmladší hoši dva bydlí ve stejném domě a byli kamarádi ještě předtím, než Rychlé šípy vznikly. Pokud bychom nahlédli do dalších dílů, viděli bychom, že existuje ještě rozdíl mezi třemi mladšími kluky a starším Jirkou Metelkou s Mirkem Dušínem. Nelze říci, že jejich kamarádství je větší, ale o mnoha věcech se radí pouze mezi sebou, protože jsou daleko rozumnější a moudřejší.

Čtyřlístek na hrad Bezzub, Rychlé šípy do přírody

Dobrodružství Čtyřlístku i Rychlých Šípů se odehrává v reálném světě, přesto oba dva prostory zahaluje tajemství. U Čtyřlístku je inspirace tzv. Máchovým krajem jasně viditelná a sám autor přiznal, která místa v komiksu využil. Jaroslav Foglar zůstal, stejně jako v případě Stínadel, tajemný a nikdy neprozradil, kam chlapci své výpravy prováděly. Podobnost s jistými oblastmi Čech je ale celkem výrazná.

JAROSLAV FOGLAR: Sluneční zátoka na Sázavě

Jaroslav Němeček, po několika letech vydávání komiksu, potvrdil, že zvířecí kamarádi žijí v místě, kde jejich první příběhy vymýšlel a kreslil. Třeskoprsky alias Doksy, rybník Blaťák nebo-li Máchovo jezero a Bezzub čili Bezděz jsou jen nejvýznamnější místa, která se ve Čtyřlístku vyskytují. Autor má tato místa rád a připadaly mu pohádkové, proto je pouze lehce pozměnil a převedl do komiksové podoby. Jména reálií nezvolil stejná, protože Čtyřlístek má působit jako pohádka a ne jako pověst založená více či méně na pravdě. Máchův kraj byl pro stvoření realistické pohádky ideálním prostorem. Hrad, vesnice, lesy, rybník, ale i benzínová pumpa, silnice, obchodní dům.

V tamní lokalitě dochází ke střetu přírody s civilizací, takže motivů pro příběhy se zde najde mnoho. První díly Čtyřlístku se odehrávají více méně v pohádkovém prostředí – na hradě či v lese. Mezi rytíři a princeznami se kamarádi potulují jak se jim zlíbí a není potřeba žádné složité zdůvodňování. Jako adekvátní vysvětlení stačí, že Čtyřlístek zabloudí do sklepení a objeví tajný vchod. Postupem času ale přestávají Němečkovi tyto prostory stačit, a proto začne příběhy zasazovat i do vesnického prostředí. Objevují se díly s nakupováním v koloniálu a turnajem na místním sportovišti. Čtyřlístek vychází dodnes, a proto musí reagovat na aktuální dobu a její problémy. V nových dílech se již objevují trendy měst jako je např. graffiti či návštěva kina.

V Rychlých Šípech je prostor vyprávění pojatý trochu jinak. Městské prostředí zde vidíme daleko častěji. Účelem tohoto komiksu bylo totiž mimo jiné navnadit chlapce, vyrůstající ve městě, aby si zakládali spolky, vyráželi do přírody a zažívali různá dobrodružství. Proto se komiks snažil co nejvíce přiblížit soudobým čtenářům a ukázat jim, že i ve městě lze zažít mnoho legrace. Nepřímo jim dával tipy na výpomoc v ulici nebo rodičům, ale i nápady jak si zajistit klubovnu, kterou mohou zvelebovat. Všechny činnosti se dají dělat ve městě bez potřeby delšího vymýšlení či plánování.

Jaroslav Foglar až do své smrti neprozradil, kde se lokality z jeho příběhů nacházejí. Někteří „šťouralové“ částečně místa s velkou pravděpodobností odhalili, ale většina za nich zůstane navždy zahalena rouškou tmy. To je pro místa dobře, protože by se mohly stát útokem turistů. Některá se i za několik desítek let změnila, takže bychom je dnes nepoznali, i kdybychom měli komiks v ruce a stáli tam. Některá zase byla dříve opuštěná a dnes přes ně vede turistická značka. Není tedy jasné, zda se příběhy Rychlých Šípů odehrávají zcela na reálných či fiktivních místech. Kvůli tomu i komiks, který většinou svazuje lidskou fantazii díky vytváření obrazu postav i prostoru, dává celkem velkou možnost pro imaginaci.

Na rozdíl od knih o Rychlých Šípech (Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří, Tajemství Velkého Vonta atd.) se děj komiksových Rychlých Šípů vůbec neodehrává ve Stínadlech. Řeší zážitky chlapců mimo tuto tajemnou čtvrť. V polovině dílů Rychlé šípy prožívají dobrodružství náhodou při výpravě do přírody či do města. Jednou objeví tajemný dopis, podruhé uvidí zloděje při činu. Naopak ve Čtyřlístku postavy přímo po dobrodružství touží. Nejčastěji Pinďa pronáší větu: "Už jsme dlouho neprožili nějaké dobrodružství." Když není zrovna žádné po ruce, Myšpulín nějaké vymyslí sestrojením fantaskního vynálezu.
Asi nejčastějším místem, kam Čtyřlístek míří pro zážitky, je hrad Bezzub, kde vždy objeví nějakou novou místnost a v ní další záhadu. Rychlé šípy takový konkrétní objekt nemají. Své dobrodružství prožívají na tajemných místech. jako jsou zříceniny, jeskyně, sklepy a půdy.

Všechna čtyři zvířátka tvořící Čtyřlístek bydlí v jednom domku v Třeskoprskách. Tráví spolu všechen čas a v jejich obydlí začínají snad všechny komiksy. Rychlé šípy bydlí ve blíže nespecifikovaném městě každý v jiném domě kromě Červenáčka a Rychlonožky. Někteří chodí spolu do školy, ale nevidí se dennodenně. Pokud ale jeden z hochů potřebuje ostatním něco akutně sdělit, vždy ví, že členy klubu najde u nich doma. Jejich základnou je klubovna, která se ale v komiksových příbězích objevuje pouze párkrát, daleko méně než v knižní podobě této party.

Postavy bez přesného určení

Protagonisté se v komiksech liší počtem i genderovým složením. U Čtyřlístku je to Myšpulín, Pinďa, Bobík a jediná žena Fifinka, v Rychlých šípech je pět hochů Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Červenáček a Rychlonožka. Dohromady tvoří skupinu kamarádů, kteří jsou spojeni stejnými zájmy a přátelstvím.

Ani u jednoho z příběhů nelze přesně určit věk postav. U Čtyřlístku víme, že Fifinka a Myšpulín jsou rozvážnější, tím pádem asi budou starší než kluci Bobík a Pinďa, kteří se chovají jako -náctiletí. Strkají se, pošťuchují se a využijí každý moment k popíchnutí. Všichni čtyři jsou si ale podobní a mají být postaveni na stejnou úroveň. Věk u nich nehraje žádnou roli. Přesto bych se nebál nazvat Čtyřlístek rodinou.

U Rychlých šípů je určování věku podstatně jednodušší. Víme o nich, že jsou to všichni mládenci školou povinní. V jejich klubu již vidíme věkové rozdíly. Mirek a Jarka jsou očividně starší než jejich tři kamarádi. Je to vidět nejenom výškou, ale i chováním a tím, s jakou úctou se k nim chovají Rychlonožka s Červenáčkem a Jindrou.

Myšpulín a Jarka

Čtyřlístek nemá jasného vůdce. Všechny čtyři postavy jsou na stejné úrovni a rozhodují se podle společného úsudku. Jako vůdce se někdy projeví snad každý z nich, snad kromě ustrašeného Pindi. Bobík vyvstane, když je potřeba síla, Myšpulín zas při promýšlení strategie a plánů. Fifinka se stane vůdcem, když je potřeba vyřešit problém slovem a ne svaly či mozkem.
Všechny čtyři hlavní postavy Čtyřlístku jsou personifikovanými zvířaty. Jejich povaha a vlastnosti se odvíjí od těch, které má dané zvíře nebo alespoň je to společností přijímaný názor. Ostatní postavy ale jsou lidé, kteří se zvířaty komunikují jako s lidmi a vůbec jim nějaká odlišnost nepřijde divná. Čtyřlístek je oblečený do běžného oblečení. Výrazné barvy dávají možnost okamžitého rozpoznání osoby bez pohledu na její obličej.

Myšpulín není, jak bychom očekávali myší, ale paradoxně kočkou. Je vždy elegantně oblečen do červeného sáčka a, bílé košile a modrých kalhot. Nechybí ani motýlek a černé lakýrky. Kočičí vlastnosti Myšpulína se vyznačují bystrostí a lstivostí. Myšpulín je skvělý vynálezce, který je ale společností zavrhovaný pro své bizardní vynálezy. Občas se mu ale podaří prorazit a svoji novinku publikovat. V díle Únos ho dokonce lupiči zajmou, aby pro ně zkonstruoval vynález. Ve spoustě případů si Myšpulín ví rady a pomocí jeho neobvyklých objevů se Čtyřlístek často dostane ze šlamastiky. Na druhou stranu ale také experimentuje a vynálezy objevuje náhodně. Není proto neobvyklé, že se z jeho laboratoře valí dým či jsou slyšet rány. Jednou dokonce Fifince dojde trpělivost a kamarádovi do jeho laboratoře zakáže vstup a zatluče latěmi dveře.

Myšpulína v Rychlých šípech nahrazuje Jarka Metelka. Bystrý mladý hoch, který se nezalkne jakéhokoli problému. Je zběhlý v šifrování a jeho dedukce jsou na úrovni Sherlocka Holmese. Jarka je velmi rozvážný a nejdřív přemýšlí než koná. Ač zastává pouze Myšpulínovy barvy kalhot, odívá se celý do modrého, některé povahové rysy mají stejné. Rychlé šípy dokáže vytáhnout z mnohých šlamastik nebo jim úplně předejít. Celkově je to ale oproti Myšpulínovi nepříliš výrazná postava, a zaniká ve stínu Mirka Dušína.

Mirek a Fifinka

Mirek je jasným vůdcem Rychlých šípů. Největší mírou přispěl k založení klubu tím, že osvobodil Jarku ze spárů Černých jezdců a jeho zvolání: „Strážník! Strážník! Utečte!“ bylo základním kamenem kamarádství dvou, později tří a poté pěti hochů. Mirek je symbolem cti, pravdomluvnosti a hrdinství. Hájí pravdu i za úkor porážky, což se ale stává pouze výjimečně, pomáhá slabším a chudým. Jako nejstarší člen klubu má za povinnost vést většinu rozhovorů, ať už jsou radostné či musí žehlit problémy za své kamarády. Snaží se být vzorem pro své přátele a působit na ně kladně. Většina plánů, co budou kluci dělat, je zrozena v jeho hlavě, čímž si upevňuje vůdcovské místo, které by mu stejně nikdo nechtěl vzít. Vzorem není Mirek pouze pro členy Rychlých šípů, ale i pro spoustu dětí žijících ve stejné čtvrti. Ti ho za jeho pravdomluvnost, statečnost a fyzickou statnost obdivují. V závodě na běh dokonce děti potrestají Černé jezdce za jejich nečestné chování vůči nejstaršímu členovi Rychlých šípů. Vedoucí konkurenční party totiž hodí Mirkovi pod nohy kládu.

Fifinka je jediná žena, která je součástí Čtyřlístku. Je pravda, že to není žena, ale zvíře – fena. Stejně jako se páníčci starají o své čtyřnohé miláčky, pečuje ona o svůj vzhled sama. Občas je parádivá, ale dokáže se z ní vyklubat i pěkně tvrdá žena, která se nenechá odradit ani bahnem ani tmou. Na druhou stranu je ale vidět jasně ženská povaha. Stará se o čistotu domácnosti, vaří, pere, uklízí a nemá ráda nepořádek. Přestože je povahou klidná, dokáže se i pěkně rozčílit. Jednou přijede domů z dovolené a nádobí není umyté a kytky jsou uschlé. Na kluky řve jak pominutá, ale nakonec dostane kloudné vysvětlení a užije si virtuální realitu Myšpulínova nového vynálezu. Stejně jako Mirek Dušín je rozvážná, pečlivá a mírní kluky při dělání skopičin. Na rozdíl od něj se nesnaží být vzorem a není vůdcem party.

Červenáček a Pinďa

Zajíc Pinďa i Červenáček nehrají v komiksech hlavní roli, přesto doplňují své kolegy a patří mezi ně. Oba jsou nevýrazní tiší strašpytlové. Ostatně zajíc zmizí mezi hustou trávou vždy, když se v okolí něco jen šustně. Výjimečně dokáží svůj strach přemoci, aby nevypadali hloupě mezi kamarády. Když už ho překonají, většinou se stane neočekávaná událost, která je ještě více vyleká. Ani jeden nemluví nijak často a mají povahu introverů. Červenáček krásně kreslí a Pinďa zase rychle běhá. Oba svou nenápadnost několikrát využijí při odhalení nepřítelových úmyslů. V díle Sedlo a stáj Piňďa uslyší rozhovor mezi žokejem a jeho trenérem, který chce poškodit koně ostatních jezdců. Červenáček zase poslouchá rozhovory Černých jezdců, kteří kují pikle jak ukrást vlajku Rychlým šípům.

Oproti Pinďovi je Červenáček vznětlivý a všechno si bere osobně. V knize Záhada hlavolamu se dokonce od Rychlých šípů na nějakou dobu oddělí. V komiksu je tento motiv také několikrát vidět, ale většinou je Červenáček pouze naštvaný a s ostatními nemluví. Pinďa tokový není. Občas se sice s Bobíkem pohádají a poperou, ale vše nakonec vyřeší Fifinka a její rozumná slova.

Bobík a Rychlonožka

Prase v zeleném tričku a žlutých kalhotách má jméno Bobík. Ve čtyřlístku zastupuje roli největšího jedlíka a svalovce. Přestože, stejně jako jeho vzorové zvíře, spořádá spoustu jakéhokoliv jídla a ostatní se mu občas posmívají, že je moc tlustý, je to silák. Dokáže kohokoliv přeprat, vždy s dobrým úmyslem. Pro mladé čtenáře je to určitě nejvtipnější postava, která dokáže rozveselit i zatrpklého Pinďu.

Rychlonožka z Rychlých šípů je místní komik. Mladý popleta funguje jako vtipálek. Ze všeho si dokáže udělat, občas až přespříliš, srandu. Proto ho musí Mirek někdy uklidňovat. Většinou ho ale kamarádi nechají, protože s ním zažijí při dobrodružstvích spoustu legrace. Není snad pět dílů bez nějakého Rychlonožkova humorného incidentu. Jednou spadne do vody když přeskakuje potok, podruhé si zapomene jídlo na výpravu a jeho slova himbajs a plantážníci pobaví při každé příležitosti.

Obě dvě postavy patří mezi mladší ze skupiny kamarádů. Rychlonožka i Bobík jsou humoristé, kteří dávají příběhu nový rozměr a komiksy odlehčují. Z poučných a dramatických příběhů se díky jejich přičinění často stávají humorné povídky.

Jindra je navíc

Poslední osoba z Rychlých šípů, která nemá ve Čtyřlístku dvojníka, je Jindra Hojer. Blonďatý kluk, vždy dobře upravený, stejně jako Červenáček opět moc nevyniká. Nemá žádné specifické vlastnosti díky kterým by vyčníval nad ostatními členy klubu. Proto ztělesňuje obyčejného kluka, který se náhodou dostal do party. Stejně jako ostatní hoši je pravdomluvný a dobrosrdečný.

KOSMAS.cz Kupte si Čtyřlístek

Komiksoví hrdinové

Každá generace má své hrdiny. V druhé polovině dvacátého století to byl filmový Vinnetou, knižní Pipi dlouhá punčocha, komiksové Rychlé šípy a později Čtyřlístek. Ať již jsou to kreslené či živé postavy, vždy ovlivňují děti. Podprahově jim vštěpují ideální vlastnosti a ctnosti. Přestože dobu vzniku Čtyřlístku a Rychlých šípů dělí několik desítek let, jejich poselství se nemění. Pravdomluvnost, přátelství, vzájemná pomoc a statečnost jsou informace, které si má mladý čtenář vzít do života a dodržovat je. Ideální postavy jsou tu od toho, aby novou generaci vychovávaly. Ani jedna z postav není bezchybná, snad kromě Mirka Dušína, stejně jako my lidé nejsme vždy stoprocentní. To ale ukazuje realitu, která ve společnosti panuje. Nikdo není dokonalý, ale každý se toho snaží dosáhnout. Přestože jsme každý jiný, můžeme být přátelé.

KOSMAS.cz: Kupte si knihy Jaroslava Foglara

Reálné prostředí se v komiksech vyskytuje proto, aby se čtenář dokázal lépe ztotožnit s hlavními hrdiny a prožívat dobrodružství spolu s nimi na místech, která již navštívil. U Rychlých šípů místa nejsou úplně jasná, ale podle určitých rysů jsou rozpoznatelná. To podněcuje k hledání tajemných zákoutí měst i přírody a zažívání stejných dobrodružství jako klub mladých hochů.