Zmizelé koleje, zmizelá nádraží

řepa má cukernatost plusmínus podobnou už dost dlouho. ale hektarový výnos je skoro dvojnásobný a procesy v cukrovaru se výrazně zefektivnily a z těch řep se udělá víc cukru a méně ohavné smradlavé melasy, která se nehodí než k výrobě lihu.

ono přestože je zemědělství a potravinářství deformováno všelikými dotacemi, kvótami (mimochodem na cukr už nějaký pátek žádné kvóty nejsou) a dalšími netržními mechanismy, tak se jednoznačně ukazuje, že dnešní sedlák umí hospodařit mnohem lépe a efektivněji než socialistické jézédé či státní statek.

ono paradoxně ta evropa, která byla po celý středověk a první polovinu novověku sužována všelikými hladomory a měla problém uživit výrazně menší počet obyvatel, než je dnes, je v globálu obrovským vývozcem potravin.

To je celkem jednoduché a odehrává se to v celém zemědělství už tisíce let. Akorát zhruba od 1. světové války se vývoj velmi zrychluje.

Šlechtí se lepší plodiny, obsahují více výživných látek, je menší odpad, až do mrtě se využívají plochy polí, zpracuje se z rostlin téměř vše, skladování je s minimálními ztrátami a doprava i obchod také.

Asi je to pravda ale stejně tomu nerozumím. Plocha cukrovky poloviční a cukru se vyrobí víc. To jaksi nedává smysl. Ledaže by cukr měl poloviční cukernatost...

on ten příběh cukru ve střední evropě by zasloužil samostatný článek nebo serii článků. už od námožní blokády za napoljóna.

ano, na konci socíků tady byla spousta cukrovarů a zbylo jich jen pár. a osevní plocha cukrovky je méně než poloviční. přesto je výroba cukru plusmínus stejná jako v roce 89 a polovina z toho se vyváží.

Česko je jeden z největších vývozců cukru v Evropě.

Ono ve spoustě případů je to totiž také následek rušení bývalých podniků Ať už jde o nějako těžbu, vbýrobu,  či např. o ony cukrovary, kterých tu bylo dost a dnes se vše dováží. A když všichni melou o ekologii a uhlíkové stopě, tak každý si tyhle "potřebné likvidace" zhodnotí a spočítá.U nás se prostě vše dováží což jde na ruku oné dopravní lloby. Ovšem zemědělské hospodářství to pak likviduje. Někde (např. v Polsku) byli chytřejší a dnes z toho těží. A to i na naší pitomosti. 

Navíc je poblíž bývalé Kralovické železnice obrovské omezení pro veškerou turistiku ale i výstavbu kvůli pitné Želivce.

A ve Slavkovském lese vždycky jezdilo málo lidí. Jen co se začaly pořádně uklízet silnice a moderní autobusy získaly pořádný výkon a rychlost, a možná ubylo dlohodobě sněhu, nemá smysl se tam starat o tratě, ale pouze o autobusové zastávky.

Já s bráchou jsem sice měl najetou trať Mariánky - Vary od pěti let, když nás rodiče posílali k prarodičům, a mám k ní nostalgický vztah, ale už bych se tam dvě a půl hodiny nechtěl drkotat, zahalen ve vůni nafty.

já rozumím, že to milovníkovi železnice a citlivému člověku trhá srdce z těla, ale rušit podobné lokálky je těžce racionální. stejně jako je racionální je pár let před zrušením nechat žít z podstaty a nechat dochátrat do nezpůsobilosti. a jestli je potom proměnit na cyklostezku, změnit na polní/lesní cestu nebo vrátit přírodě, to se dá ad hoc vymyslet. rozumějte, v Kralovicích je krásně, ale nic tamvlastně není, na jednodenní houbařinu je to moc daleko od měst, není tam pořádný rybník, skalní město nebo pořádný hrad či zámek s dvouhodinovou prohlídkou, prostě tam chcíp pes a živit trať kvůli čtyřem babičkám a třem nostalgickým parním vlakům a čtyřem párům poloprázdných víkendových osmsetdesítek fakt nedává smysl. poslední náklad tam projel někdy před čtyřiceti lety a byly to dva vagony uhlí na vytápění čekárny a deputát pro těch dvacet místních ajzmboňáků.

kdyby ty babičky jezdily ve zlatém kočáře tak by to vyšlo nepoměrně levněji. 

Tratě Loket - Horní Slavkov a Mladotice - Kralovice zanikly díky cílené sabotáži ze strany plzeňského ředitelství drah. nedalo se na nich rejžovat ve velkým, tak se nejprve škrtly prachy na údržbu, pak se trať zavřela pro nezpůsobilost k provozu a nakonec záměrně rozhodila náhradní doprava, aby se s přípoji míjela o pět minut a následně pro nevyužitost zrušila. Že to šlo jak proti zájmu obcí, tak proti usnesení vlády, to dodnes nikoho nezajímá. Dneska jsou ty tratě ve stavu, kdy by se rekonstrukce těžce nevyplatila - na Mladotické zůstaly koleje jen tam, kde je do půl roku od zahájení "výluky" silničáři zalili půl metru do sfaltu. Obdobně byl zrušen osobní provoz na trati Dívčice - Netolice a starosta Netolic byl poslední, kdo o tom byl informovanej (a následně Číčenice - Týn nad Vltavou, ale dnes tam aspoň rekreačně jezdí soukromníci). Tam šlo ale o šmelinu krajského zastupitele, který privatizoval ČSAD. Hlavním argumentem pro zrušení bylo, že z Tejna do Netolic nikdo nejezdí - že jde o dvě různé tratě napojené na hlavní trať na různých místech už ale nikoho nezajímalo - vyjma starostů postižených obcí.

pro nadrozměry je železnice dost nepoužitelná. omezení maximálním zatížením na nápravu a omezení průjezdným profilem jsou neúprosná. pro nadrozměry na souši  už dávno na celé čáře zvítězila pozemní doprava, kdy se dají trailery stavebnicově poskládat a při přejezdu nedostatečně nosných malých mostů se dají nápravy na vzduchových polštářích odlehčovat. 

některé lokálky byly již za císařpána stavěny bez šance na ekonomickou návratnost s cílem ekonomicky pozdvihnout zaostalé kraje; to se bohužel většinou nepodařilo (typicky kralovická trať). a většina lokálek v řídce osídleném území nemá ekonomický smysl a nevydělá si ani na provoz, natožpak na údržbu. tratě, kde jezdí čtyři páry osmsetdesítek za den obsazené dvěma cestujícími nemají smysl. a živit trať kvůli čtyřem nostalgickým vlakům ročně? nestačila by na tu nostalgii třeba jen jedna lokálka v každém kraji?