Proč se naše město jmenuje Chodov?
Jméno Chodov nese v Čechách několik měst, městeček a vesnic. Největší je město u západočeského Sokolova. Rozdílné interpretace názvu Chodov v českém vnitrozemí i pohraničí mají jedno společné. Dokládají slovanský nebo staročeský původ jeho zakladatelů a nejstarších obyvatel. Chodovy však obvykle nemají nic společného s Chody na Domažlicku.
Chodové se v písemných pramenech objevili ve 13. století. Není jasné, zda jde o potomky raně středověkých strážců českých hranic, německé kolonizátory, nebo zavlečené Poláky od Hnězdna z doby výpadů českých knížat do Polska v 11. století.
Úkolem Chodů byla rozvědka. Obcházeli zemskou hranici, pozorovali vojska, ve válce bojovali s předsunutými průzkumnými oddíly nepřítele a také budovali obranné záseky. V době míru kontrolovali osídlení, těžbu dřeva a pastvu.
Chodové byli usídleni v 11 vesnicích v okolí Domažlic: Klenčí pod Čerchovem, Chodov, Postřekov, Draženov, Stráž, Újezd, Tlumačov, Starý Klíčov, Mrákov, Chodská Lhota, Pocinovice. Používali společnou pečeť a prapor s párem plstěných bot (psí hlavu dodali až romantici během národního obrození).
V 16. a 17. století postavení Chodů postupně upadalo. Důvodem byla stabilizaci zemské hranice a snížení počtu lokálních válek. Navíc velká část jejich výsad byla zvyková a v moderní společnosti na neměli právo. Na konci 17. století proto došlo k chodskému povstání, které bylo potlačeno, a tím skončila chodská historická úloha.
Jméno našeho kraje se v podobě Sudéta prvně objevuje ve starověkém díle Claudia Ptolemaia v letech 166-178 po Kristu ve formě Sudeta óré, jako Sudeti montés (Sudetské hory či pohoří, neboli pojmenování jednoho z horstev ve střední Evropě). Někteří tvrdí, že šlo o Krušné hory, jiní soudí, že starověký zeměpisec tím slovem neoznačil nic konkrétního, že je použil jen jako obecné označení středoevropských hor a neproniknutelných lesů.
Les kanců Sudety
Je skoro jisté, že slovo Sudéta je původem keltské a v překladu znamená Les kanců nebo Kančí les.
Ve 2. století římští vojevůdci a cestovatelé, např. Tacitus, kteří se dostali až na naše území poznali, že kmeny, které zde pobývaly, i když mají různá jména, mají společnou řeč, jíž se navzájem dorozumívají, a jsou tedy příbuzní. V latině, když je člověk příbuzný, bratrský, jedné řeči, je označován slovem germanitas. Z tohoto slova vzniklo označení Germáni na základě jazykové příbuznosti.
Název Krušné hory nepochází od krušného života, ale od krušení kamene. Oblast známá hornickou činností přinášela na jedné straně zisky, na druhou stranu ovšem obrovskou dřinu těch, kteří nejrůznější rudy dobývali. Němci nazývají tyto hory Erzgebirge (Rudonosné pohoří). Horníci vykonávali všechny práce ručně, vždyť střelný prach se začal používat až v 18. století. Přišla ke cti všemožná kladiva a kladívka, mlátky, sochory, želízka. Pomáhal i oheň. Žár hořícího dřeva způsoboval rozpukání horniny a její snadnější odlamování. Právě tomuto způsobu se říkalo krušení, dnešní řečí rozrušování, a odtud také pochází místní název Krušné hory.
Promiňte autorovi osobní obočku: Nedalo mi, abych nezalovil ve svých vzpomínkách. V roce 1972 udělalo Kulturní středisko Karlovy Vary ve zdejším Kass Klubu v Rybářích soutěž pro mladé kapely. Tahle soutěž byla díky Husákově režimu tématicky zaměřená na Krušné hory. My jsem nesmysl jako kapela odmítli, ale našlo se pár folkových kapel, kterým nevadilo patolízalství. Byly tam hrozné texty i melodie, ale jen jeden text mě svou hloupostí úplně omráčil. Zněl asi takhle:
Dříve tu byly hory Krušné
Dneska už né…
Ale vraťme se k nejstarším dějinám Chodova.
Dodnes v okolí existují jména Chodová Planá, Chodov u Karlových Var i Chodov u Bečova. Jména těchto obcí na mnoha místech svědčí o tom, že by mohly být založeny Chody, o čemž svědčí jejich názvy, psané němčinou velmi pokrouceně. Někteří historici se nás snaží přesvědčit, že vše má návaznost na kmen Chodů od Domažlic a že ve většině obcí ve Slavkovském lese prováděli lidé své slavnosti v chodském kroji. To je nesmysl. Vždy tu více obyvatel německé národnosti než Čechů. Nemá smysl si vymýšlet a nalhávat.
Německý klášter Waldsassen a český kníže Jindřich Břetislav
První písemná zmínka o Chodově pochází z listiny pražského biskupa, českého knížete a říšského knížete Jindřicha Břetislava (pro upamatování: porazil Přemysla Otakara I.), která byla napsána mezi lety 1195 a 1197. Zaručuje, že bude chránit Chodov, jakožto majetek cisterciáckého kláštera ve Waldsassenu. Zřejmě tehdy šlo o slovanské hradiště poblíž Ohře. Rychle však bylo přesunuto německými kolonizátory do dnešní polohy dál od řeky směrem ke Krušným horám na soutok Chodovského, Vintířovského a Tatrovického potoka.
Waldsassenský opat roku 1348 Chodov prodal. Od té doby se město neustále přeprodávalo. Chodov patřil nejdříve Trostovi z Kynšperka, poté rytířskému rodu Hýzrlů, na kterém městečko s tvrzí zabrali Šlikové z vedlejšího Lokte. Ti ho prodali městu v podhradí svého hradu. Za třicetileté války získali Chodov Plankenheimové. Postavili boží muka (1672), mariánský sloup (1675), kostel svatého Vavřince (1733) a zámek (1971 vyhořel a byl stržen). Potom patřil napůl městu Loket a Braunům z Braunsdorfu.
Průmyslová revoluce vyústila v nacismus
Od roku 1835 se vzmáhá těžba kaolinu a výroba porcelánu. V té době se zároveň otevírají hlubinné hnědouhelné doly. 1870 je Chodov napojen na Buštěhradskou dráhu. 1894 je Chodov povýšen na město.
Velká hospodářská krize zasáhla Chodov velmi těžce. Československý stát však pomáhal především v česky mluvících oblastech, a tak vyhrocená sociální situace byla důvodem příklonu obyvatel Chodova k nacismu. V září 1938 proběhl pod vedením Sudetoněmecké sociálnědemokratické strany pokus o převzetí moci, který byl ještě potlačen četnictvem a vojskem. Mnichovská dohoda ho však přičlenila k Německu.
Po 2. světové válce byla většina Němců vysídlena a nahrazena Čechy. V 60. letech 20. století byla postavena obrovská plynárna, chemička a teplárna ve Vřesové. Počet obyvatel je v současnosti patnáct tisíc.
Další české Chodovy
U Mariánských Lázní se rozkládá městys Chodová Planá (Kuttenplan, od slova kutat). To je téměř pohraniční městečko a zde opravdu žili Chodové, kteří dělali tu samou práci jako u Domažlic. Hlídali hranice, chodili pěšky a snad honili pašeráky. Tady by mohli mít dějepisci pravdu. Samotné jméno městečka ovšem pochází z hornického názvosloví stejně jako daleko slavnější Kutná Hora (Kuttenberg).
U Nové Vsi ve Slavkovském lese leží Chodov u Bečova (Chodau bei Petschau). Chodov (Gängerhof) byl pojmenován roku 1567 podle tehdejšího bečovského zámeckého hejtmana Hanse Georga Gängera. Po roce 1945 nastalo počešťování a typicky německý název se nehodil. Protože jméno Gänger (chodec, tulák) bylo navrženo na zasedání Místního národního výboru 1947 ke zrušení, byl schválen podobný název Chodov (také od slova chodec). Nejde tu totiž o ves chodskou, jak se z názvu mylně zdá, ale obsahuje základní smysl původního názvu.
Chodov (Meigelshof) je ves v Českém lese, pod pomníkem Jindřicha Šimona Baara na Výhledech. Do katastru obce spadá Čerchov (1042 m). Jedná se o chodskou vesnici, ale její původní název byl německý, vychází ze jména majitele zemědělského dvora a s Chody nemá nic společného.
Zadní Chodov u Tachova je stará a významná chodská ves, o níž víme už od roku 1365. Obec ztratila královská privilegia, když ji Karel IV. prodal Bohuslavu Šlikovi.
Chodov ve středních Čechách, dnes součást hlavního města, existoval již před rokem 1300 a jmenoval se Chodau.
Zobrazit místo Turistika na větší mapě
Kam se podívat v okolí
Diskuse
Diskuze k článku
Mrazivé znovuzrození Anuraga Maloo
Kluziště na Vypichu v Praze
Může se hodit
Nejčtenější články
Zmizelé koleje, zmizelá nádraží
Lyžujeme v Polsku: spíš běžky než sjezdovky
Jak se vyhnout běžným chybám v online kasinu Rabona
PF 2025 Horydoly
Karlštejn v zimním hávu: Když císařský hrad šeptá do ticha
Regiony
Kalendář akcí Zobrazit všechny akce
AKCE | KDE | INFO | KDY | ČAS |
---|---|---|---|---|
La Grande Odyssée | Francie, Haute Maurienne | 11.-23.1. Mushing | 11.1. | |
Šediváčkův long | Deštné v Orlických horách. | 21.-25.1. Psí spřežení a sněžná kola | 21.1. | |
Fitur - veletrh | Španělsko, Madrid | 22.-26.1. | 22.1. | |
Vídeňský ledový sen - bruslení | Rakousko, Vídeň | 23.1.-2.3. | 23.1. | |
Eis Total Festival | Rakousko, Pitztal | 24.-26.1. | 24.1. | |
Adventur - veletrh | Litva, Vilnius | 24.-26.1. | 24.1. | |
O dřevěného Krakonoše | Rokytnice nad Jizerou | Skialpinismus | 25.1. | |
Jilemnická 50 - běžky | Roudný | 25.-26.1. | 25.1. | |
Dunajec - zimný splav | Červený Kláštor | 25.1. | ||
Branické ledy - otužilci | Praha, kemp Kotva | 25.1. |
Diskuse
Sněžka historická | Horydoly, 20.1.2025 15:49, 5 příspěvků |
INU | Honza, 20.1.2025 14:07, 5 příspěvků |
Ještě stěna v Telči | Jenna Yaine, 20.1.2025 13:36, 118 příspěvků |
INU | Honza, 19.1.2025 13:57, 1 příspěvek |
Dotaz na přechod vrcholu | přechod, 17.1.2025 22:13, 12 příspěvků |
Popradské | Skiák, 16.1.2025 14:25, 2 příspěvky |
Popradské | pikovoda, 14.1.2025 22:11, 2 příspěvky |
trasa na běžkách | Jarda, 13.1.2025 10:24, 5 příspěvků |
trasa na běžkách | Kuba Turek, 13.1.2025 10:09, 5 příspěvků |
trasa na běžkách | Jarda, 13.1.2025 9:50, 5 příspěvků |
Fórum Zobrazit všechny příspěvky
Závod rohaček – Memoriál ... | Horydoly , 21.1.2025 2:46 |
DECOLED | Horydoly , 9.1.2025 21:34 |
Češi začínají v lednu hub... | Horydoly Open, 9.1.2025 9:53 |
termíny testovaček lyží B... | Horydoly Open, 9.1.2025 9:50 |
Troja Florbal Cup | Horydoly , 8.1.2025 19:25 |
Re: Střední Čechy turistické | Horydoly , 6.1.2025 14:18 |
Novoroční virtuální běh p... | Horydoly Open, 2.1.2025 17:12 |
Nesmírně zásadní text, uk... | milan šupa, 27.12.2024 19:27 |