Jak to bylo s ukrutnými loupežníky na Chlumu

Německý dramatik, herec a posléze knihkupec v Karlových Varech Heinrich C. Cuno napsal hru Die Räuber auf Maria-Culm v roce 1814. V překladu Jana Nepomuka Štěpánka ji pod názvem Loupežníci na Chlumu uvedli ve Stavovském divadle v Praze poprvé 8. září 1815.

Původní předloha zpracovává pověst z vesničky Kacengrýn mezi Falkenau a Eger. Popisuje založení poutního kostela Maria Kulm. Dnes tuto lokalitu najdeme na mapách jako Chlum Svaté Maří mezi Sokolovem (Falkenau) a Chebem (Eger).

Senzační úspěch v Německu

O nesmírné oblibě hry Loupežníci na Chlumu u českých ochotníků píše Alois Jirásek v druhém dílu kroniky U nás. Ve své době docílila senzačních úspěchů v Rakousku a Německu a byla hrána ještě počátkem dvacátého století v bavorských lidových divadlech.

V roce 1911 ji uvedlo Národní divadlo v Praze s velikým úspěchem. Hrálo ji ještě v roce 1924 pod názvem Statečná Bibiána.

Hra se dočkala znovuzrození. Nejznámější je v komediálním pojetí Františka Ringo Čecha. Ten čerpal při psaní komedie Loupežníci na Chlumu aneb Statečná Bibiána ze jmenované nejslavnější ochotnické hry všech dob.

Drama nebo komedie?

Původně se Bibiána hrála jako drama. Ale jak to bylo doopravdy? Opravdu se to tak událo a nebo je to jen výmysl? Žádné písemné důkazy ani svědectví se nenašly. Je známá jen lidová pověst.

Egon Ervín Kisch se hře vysmíval již v Pražském Pitavalu: "Téměř 100 let řádili Loupežníci na Chlumu na scénách českých a německých divadel. Hra byla nedílnou součástí repertoáru kočovných divadel a hlavně divadel loutkových na celém českosaském pomezí. Činohra v sobě má vše, co obecenstvo žádá. Rytířskou romantiku, loupežnickou romantiku, velkomyslnost, ukrutnost a chlípnost, vše znamenitě rozloženo tak, aby v každém ze 4 jednání byla podána silná dávka každé z těchto přísad. Především však drama bylo předurčeno k úspěchu nevýslovným nedostatkem logiky. Stupiditu autorovu snad předčí pouze stupidita jeho loupežníků. Stupiditu jeho loupežníků předčí opět pouze stupidita jeho rytířů."

Maria Kulm (dnes Chlum sv. Máří)

Pověst z Hor Krušných. Königreich Böhmen. Napsal J. G. Sommer roku 1847 v topografické práci Království České.

Na místě nynější tzv. Mariánské kaple byla ve 14. století bezvýznamná dřevěná kaple, ve které byl a ještě je zázračný obraz Blahoslavené Panny Marie, vedle několika skromných baráčků pro ubytování poutníků.

Podle zbožné lidové pověsti, byl tento zázračný obraz objeven již v devátém nebo desátém století řezníkem ze Sokolova, který hledal útočiště před letním žárem v tomto lese pod lískovým keřem a usnul.

Pak uslyšel volat své jméno. Vzbudil se, ale volání považoval to za mylnou představu svého snu. Znovu usnul a znovu se probudil ze spaní. Když se tak stalo potřetí, vstal a našel v lískovém houští překrásný obraz Blahoslavené Panny Marie s malým Ježíškem. Vzal jej do Sokolova, ale další ráno obraz zmizel.

Když ho po dlouhém čase našel, bylo to znovu tamtéž, kde se mu zjevil poprvé. Potom uvěřil, že našel v této zázračné události pokyn z nebes a v oněch místech nechal postavit kapli, která brzy začala přitahovat proud poutníků z blízka i z daleka.

Jiná historická kuriozita: Poblíž Mariánské kaple, je tzv. Vražedná jáma, sklepní díra, která obsahuje nějaké schodiště, podél kterého jsou na jedné straně četné kostry a lebky, které jsou vidět až dozadu, zatímco podél dalších zdí jsou různé malované fresky, které ilustrují starou lidovou pověst, která souvisí s touto hrobkou.

V časech 14. století, kdy tam stále pouze kaple se zázračným obrazem, byla v sousedním lese skrýš lupičů, kteří tam ukryli své peníze a zavražděné oběti házeli do této jámy.

Rytíř Reisengrün, jehož hrad nese jeho jméno (zaniklý Rusov) a je pouze půl hodiny vzdálen od tohoto místa, se jednoho večera vracel zpátky domů. Nechtěl ale vynechat slova své večerní modlitby pod širým nebem v kapli se svatým obrazem.

Při odchodu ale zapomněl drahocennou šachovnici vykládanou drahokamy, která tam zůstala. Když po příjezdu domů zpozoroval ztrátu, přikázal synovi, aby šachovnici přivezl. Syn považoval za nebezpečné, jet v noci na ono místo se zlou reputací, ale musel poslechnout otce.

Proto se Bibiána, odvážná dcera hradního správce rozhodla, že pomůže mladému chlapci a pojede do kaple sama. Jakmile tam přišla, poprosila Pannu Marii o pomoc a ochranu, sebrala šachovnici a chtěla odejít. Vtom uslyšela příchod lupičů, a tak byla nucena schovat se v kapli.

Přesvědčila se na vlastní oči o ukrutnosti lupičské bandy, kteří tam zabili svou oběť . Po jejich odjezdu byla šťastná, že unikla i s drahocennou šachovnicí a vrátila se bezpečně na hrad.

Lupiči, jejich úkryt i příbuzní byli odhaleni. Odvážné děvče přesto později pronásledovali, zajali a pak usmrtili. Jejich peníze byly nakonec nalezeny v jeskyni a prý byly použity k výstavbě prvního kostela na Chlumu.

Doprava

Chlum Svaté Maří leží na půl cestě mezi Chebem a Sokolovem, ale mimo hlavní silnici. Vlakem jedeme do stanice Kynšperk a jdeme po žlté turistické značce 5 km. Autobus řídce zajíždí až do obce. Autem jedeme do Kynšperka a přes Kaceřov do obce. 

Nejlepší je příjezd na silničním nebo trekingovém kole. Ze Sokolova jedeme podél Ohře do Citic, odbočíme okolo obrovského dolu Medard do Bukovan a pokračujeme do Chlumu (11 km). Z Chebu  Vyrazíme přes Hradiště, Ohři překonáme po mostě ve Vokově, Plesnou u Hartoušova a přes Kaceřov dorazíme do Chlumu (15 km). 

REGION: Český a Slavkovský les

Zobrazit místo Turistika na větší mapě