Carský podvod aneb proč Češi emigrovali na Ukrajinu

Carský podvod aneb proč Češi emigrovali na Ukrajinu
Plynová princezna a teplárenský poskok. Dříve ukrajinská premiérka Julija Tymošenková a český premiér Mirek Topolánek.
Autor snímku Kuba Turek
SDÍLEJ:

V polovině 19. století byla v Čechách veliká bída a proto tisíce lidí emigrovalo do Ruska a do Ameriky. Rusko se mnohým zdálo blíž. Svoji roli  sehráli také národní buditelé, kteří byli z bratrů Slovanů nadšeni. Škoda, že mí předci nešli směrem přes Hamburk a nepluli přes moře. Tohle mi vyprávěla maminka Antonie Nyklová:

Jak na to

Jaké muselo být rozčarování mé české rodiny na Ukrajině, když uviděli jen divočinu a bažinatá pole. Žádné cesty a vesnice, ze kterých se dalo přejít pěšky do další, tam nebyly. I se zdejšími lidmi to nebylo lepší. Přistěhovalí Češi byli pro ně buržousti, které rádi přepadali a okrádali. Nikdo Čechům neřekl, že Rusové mají blíž k mongolskému despotismu, než k osvícené Evropě. Národní buditelé, jako byli Palacký, Riegr a hlavně Ján Kollár, byli jen naivní snílci a emigranti v Rusku na to tvrdě doplatili.

Dodnes však mají na Ukrajině české vesnice s českými školami a většinou se hrdě hlásí k tomu, že jsou Češi. Velká část žije v dřívější ukrajinské Volyňské gubernii. Při posledním sčítání lidu roku 1989 se jen tam hlásilo k české národnosti na 10 000 občanů. To nemluvím o dalších tisících v guberniích na Krymu, Chersonu, Kyjevě, Podolí, Haliči a Černobylu. Na Volyni jsou dodnes větší česká města jako je Rovno, Dubno a Luck. O vesnicích ani nemluvě, těch je tam opravdu mnoho. Nejznámější jsou Malinovka a Zubovščina u Kyjeva.

"Náš rod Nyklů pochází z obce Levousy u Libochovic. Praděd Jan (v každé rodině tehdy musel mít prvorozený syn jméno Jan) Nickel byl přejmenován roku 1840 levouským farářem, dobrým Čechem, na Nykla s ypsilonem. Praděd měl u obce kousek políčka, dva krámy, ševcovský verpánek a spoustu dětí."

Ruský car pozval Čechy na Ukrajinu

Poněvadž se jim zdálo, že mají málo polí, a dostalo se k nim prohlášení ruského cara, že dá každému tolik země, kolik dokáže obdělat, rozhodli se, že pojedou na Ukrajinu. Stejně tak učinila hromada Čechů před nimi.

Tři jejich synové už byli na vojně na sedm roků, a tak vzali s sebou další tři dospívající děti a nejmladšího, 1 ½ roku starého -  mého pozdějšího dědu, to bylo v roce 1887. Zapřáhli do vozu dvě kravky, naložili co se dalo a jeli do neznámého Ruska.

V té době přibližně od roku 1870 žilo v Ukrajinské Haliči, ve Lvově a okolí už přes tisíc Čechů.

Strašlivé poznání: špatná půda a ještě horší lidé

Musela to být strastiplná a dlouhá cesta, ale všichni to přežili ve zdraví. Horší bylo, když se dostali na místo, kde byly jen lány divokých křovisek, břízy, kus neobdělané půdy a bažinatý porost. To znamenalo mnoho práce všechno odvodnit, vysekat křoví a vykácet stromy. Široko daleko kolem nebylo žádné obydlí. Nejblíže, několik kilometrů, to měli k pozemkům místního velkostatkáře.

Když měli první rok špatnou úrodu, museli jít prosit statkáře o osev. Za to u něj museli nechat nejstarší dítě sloužit. Za pár roků tam sloužily všechny děti a nejmenší pásl dobytek. Později po létech mi můj děda vyprávěl, co zkusil. Byli celkem tři pasáčci a pásli velké stádo krav a býků. Na noc rozdělali velký oheň, ale to nevadilo vlkům, ti se stejně připlížili a odnesli nejlepší jalovici. Za to pak byli všichni statkářem zbiti až do bezvědomí.

Krajem se toulaly tlupy loupeživých kozáků, kteří kradli a přepadávali usedlosti, hlavně ty české. Věděli, že tam vždycky něco najdou, buď plné sýpky nebo stáda prasat i jalovic. V těch ruských nebylo nic, protože mužici byli věčně opilí a neschopní pracovat.

Praděd také vyprávěl, jak byli mužici náchylní ke krádežím. Protože měl na nohou velké nehty na palci, udělal si do jednoho dírku, kterou protáhl řemínek a ten navázal na rukojeť nože za pasem. Kdyby mu ho někdo ve spaní chtěl ukrást, tak by to ucítil a mohl se bránit. Nůž a sekera byly velice žádané a mužici je kradli, aby měli na vodku.

Návrat domů přežili jen dědeček a prababička

Rodina byla na Ukrajině asi pět let, když otec začal postonávat a chtěl nazpět domů. Tak se sebrali, zapřáhli poslední kravku a vraceli se zpátky domů. Ve Lvově jim otec zemřel. Pohřbili jej na hřbitově do společného hrobu a pokračovali pěšky. Zbyla už jen matka s nejmladším mým budoucím dědem. Jak to dopadlo s ostatními sourozenci, už se nikdy nedozvěděl. Asi tam zůstali a zemřeli hlady.

Jan Nykl se pak vrátil do Libochovic, kde se vyučil ševcem. Po vyučení se oženil v Libochovicích s Františkou Panešovou, která byla jednou z dcer zdejšího šlechtického hraběcího rodu. Moje prababička Františka Nyklová - rozená Paneschová byla totiž vnučkou Barbary Panešové - rozené hraběnky Barbary von Czernin (Černínové ) z Roudnice.

První syn Libochovické rodiny Nyklů byl Karel, pak František a další syn, který se jim roku 1886 narodil, byl můj otec Antonín. Zde končí  vyprávění mé matky Antonie Nyklové o životě jejiho tatínka a mého dědečka Jana.

SDÍLEJ:

Diskuse

Ochrana proti spamu. Napište prosím číslo dvacet-čtyři:

  • Captcha Image

Diskuze k článku

zápisky z čechohradu

kdysi jsem měl v ruce úhledným písmem rukou napsané zápisky, psané tuším učitelem, který by první republikou vyslán do čechohradu, kde zůstal a se svobodovci se vrátil do československa. dost výživné čtení. a to se měli v čechohradu docela dobře, české vesnice v besarábii byly v roce 1941 odsunuty stalinem do kazakhstanu, kde během prvního roku zemřeli všechny děti a všichni staří lidé.

  • Autor Lukas B.
  • Datum a čas 13.4.2015 20:37
Reaguj
Celkem 2 příspěvky v diskuzi


Závratě na ferátě Revaclier nad Pomier

Závratě na ferátě Revaclier nad Pomier

AKTUALIZACE Jestli se ocitnete v Ženevě, nabízíme tip na ferátové strávení jednoho odpoledne. Přinášíme krátkou fotoreportáž ze zajištěné cesty Jacques Revaclier nad vesničkou Pomier.... celý článek

Rolba přejela rolbaře pod Černou horou

Čertova skalka u rozhledny Bára

registrovat

Podívejte se na inspiraci k cestování po Evropě.
Hledáte si ubytování v ČR nebo na Slovensku? Doporučujeme chaty a chalupy k pronájmu za nejlepší ceny. I levné ubytování si najdete na portálu MegaUbytko.cz.
CHORVATSKO 2024 levné ubytování v apartmánech a pokojích po celém Jadranu bez provize cestovkám.







Nejčtenější články

Klabava, říčka teče z Brd do Berounky

Klabava, říčka teče z Brd do Berounky

RIVER GUIDE Klabava je středně velká řeka, která stéká z nejvyšších hřebenů Brd do Berounky pod Plzní. Vodácky je velmi zajímavá na všech částech, ale bohužel se na ní rychle mění průtok.
Zábava během cestování: jaké jsou dostupné možnosti?

Zábava během cestování: jaké jsou dostupné možnosti?

Cestování lze v současné době chápat z mnoha různých perspektiv a úhlů. Někdo má raději cestovat sólo například autostopem, jiný si vychutnává drinky na pláži v tropické destinaci. Tak či onak je dobré se
Rekonstrukce chaty či chalupy bez elektřiny?

Rekonstrukce chaty či chalupy bez elektřiny?

Chata či chalupa je místem klidu a úniku od civilizace. Ať už jde o rodinné dědictví nebo váš vysněný útočiště v přírodě, dříve nebo později přijde čas na renovaci. Po letech používání se
Schönbrunn: na skok do Vídně za uměleckými poklady

Schönbrunn: na skok do Vídně za uměleckými poklady

Prohlédli jsme nejnavštěvovanější rakouskou památku - zámek Schönbrunn, patřící do světového kulturního dědictví UNESCO.
Krkonošská 70 slaví sedmdesátku

Krkonošská 70 slaví sedmdesátku

Legendární dálkový běžecký závod Krkonošská 70 oslaví 8. března jubilejní 70. ročník. Jeden z nejstarších tuzemských lyžařských závodů na běžkách se poprvé uskutečnil v roce 1955. V současnsti je součástí seriálu Stopa pro

Kalendář akcí Zobrazit všechny akce

AKCE KDE INFO KDY ČAS
Historie křivoklátských lesů - přednáška Rakovník, knihovna Přednáší Robin Ambrož 3.4. 17:00
Running Expo - veletrh Praha, Výstaviště Holešovice 3.-4.4. 3.4.
Camp - veletrh Norsko, Lillestrøm 4.-6.4. 4.4.
PAF - festival potápěčské fotografie Tachov, Mže 4.-6.4. 4.4.
Expedície - cestovatelský festival Bratislava, Fakulta informatiky 5.4.
Den Nahoru a Dolů Špindlerův Mlýn, Medvědín Skialpinismus 5.4.
Lov v pravěku Rakousko, Asparn 5.-6.4. 5.4.
Doubrava - splutí Pařížov 5.4. 10:00
Otužilecké plavání Záříčí, Pískáč 5.4.
Valná hromada ČHS Praha 5.4.

Diskuse

анальный секс первые PeterIngew, 3.4.2025 5:19, 1 příspěvek
Report register this out Jamespauff, 3.4.2025 4:43, 1 příspěvek
Report register this for ... Jamespauff, 3.4.2025 4:36, 1 příspěvek
seo интернет service onli... Mariohog, 3.4.2025 3:04, 13 příspěvků
Enquire about this visible Jamespauff, 3.4.2025 2:38, 19 příspěvků
Nepřesná informace - nikoliv Horydoly, 2.4.2025 13:36, 13 příspěvků
PR Horydoly, 2.4.2025 13:32, 2 příspěvky
Nepřesná informace - nikoliv Petr Brynych, 2.4.2025 13:17, 13 příspěvků
PR Miki, 2.4.2025 12:37, 2 příspěvky
JH vodák Marek, 1.4.2025 21:57, 1 příspěvek

Fórum Zobrazit všechny příspěvky

Křivoklátské lesy Horydoly , 2.4.2025 13:29
Polička? Věda nebo Veliko... Horydoly , 24.3.2025 0:53
Prague Bike Fest Na Výsta... Horydoly Open, 20.3.2025 22:13
Největší běžecká výstava ... Horydoly , 16.3.2025 20:23
Každý, kdo jen trochu chc... milan šupa, 13.3.2025 19:43
EXPEDÍCIE (jar 2025) Horydoly , 24.2.2025 13:32
Střední Čechy v březnu Horydoly , 23.2.2025 12:44
Cyklocestování Frýdek Místek Horydoly , 18.2.2025 14:43