Výlety do okolí Manského dvora
Salajna
Vesnice s řadou pěkně opravených hrázděných domů chebského typu a krásnou přírodou. Pojedete silnicí na Cheb a po několika kilometrech doleva.
Vysoká/Maiersgrün
Vesnička v bývalý pokraničním pásmu, takže z téměř sedmdesáti původních domů jich zbyla jen hrstka. Uprostřed stojí ruina gotického kostela, který se svého zmaru dočkal až na začátku sedmdesátých let minulého století, protože trámy jeho krovu byly kvalitní a hlavně levnější než na pile. Po listopadu 1989 ho pietně upravili sudetští Němci a jednou za rok během nejbližší neděle od sv. Petra a Pavla se zde koná česko-německá mše. Nedaleko se nachází starý německý z velké části pěkně upravený hřbitov, škoda, že se k němu musí jít přes výběh dobytka z kravína. Projedete-li vesnicí kolem kostela nahoru, uvidíte po levé straně vilu - sídlo předválečné československé celní správy. O kousek dále parkoviště u lesa, dále je vjezd zakázán.
Dyleň
Z Vysoké se pěšky dostanete na Dyleň (940 m n.m). Na vrcholu stojí betonová věž, která dříve sloužila k odposlouchávání americké armády na německé straně hranice. Ani dnes není přístupná, protože je pronajatá místní rozhlasové stanici. Z Dyleně je nádherný rozhled do Německa na Mähring a Neualbenreuth, i do Čech na Český a Slavkovský les.
Střed Evropy
Když se před drátěným plotem dyleňské věže dáte doleva, sestoupíte za chvíli ke státní hranici a hned vedle ní na německé straně je tak zvaný střed Evropy. Žádná pohraniční kontrola tam není, ale pro případ, že byste zabloudili, vezměte si sebou občanský průkaz. Z Manského dvora pojedete 7 km směrem na Mariánské Lázně, před vesnicí Stará Voda odbočíte doprava. 3 km jsou to do Vysoké, od parkoviště u lesa nad Vysokou asi 5 km na Dyleň do kopce a odsud asi 1,5k m sestup ke středu Evropy. Ujdou to i zdatné děti a senioři.
Lázně Kynžvart
Za shlédnutí stojí zámek především klasicistní nově restaurovaný zámek, který patřil do roku 1945 Metternichům, a ruina hradu ze 13.stol. Navštivte samozřejmě i krásnou lázeňskou čtvrť.
Pojeďme se podívat do Dolního Žandova i do jeho okolí.
Legenda praví, že Konrád Henlein, který Manský dvůr dostal jako léno za oddanost Adolfu Hitlerovi, chtěl statek přestavět do tvaru hákového kříže. Stačil však přistavět jen jedno křídlo. Podobné záměry však byly přisuzovány i německým správcům Luční boudy v Krkonoších, ale ani v jednom případě se nenašly plány, které by tomu nasvědčovaly.
Obrovské hrázděné stavení najdete při cestě z Mariánských Lázní do Chebu asi tři kilometry za obcí Dolní Žandov vpravo. Uvnitř je dnes malý penziónek se čtyřmi dvoulůžkovými pokoji a malou restaurací. Pár kroků odsud přes dvůr, kde v Henleinově době byla zahrada s růžovými záhony ve tvaru hákového kříže, se dostanete k soustavě pěti vodních nádrží sloužících rybolovu a koupání. Turistická cesta kolem nich vede krásným lesem a není náročná, mohou ji absolvovat i děti a senioři. Lze si tady i zajezdit na arabských koních z vlastního chovu.
AUDIO Zvony v kostele Maiersgrün (5 MB, WAV, 0:27 min)
Tento měsíc bylo v Manském dvoře díky Zdeňku Buchtelovi otevřeno miniaturní regionální muzeum. Řadu let se zabývá sbíráním exponátů, z nichž nejstarší pocházejí ze 14.století. Zajímavá je sbírka lávových knoflíků, které vyráběla od roku 1816 sklárna v dnes již zaniklé obci Lohhäuser a prodávaly se až v Americe. K vidění jsou také nálezy po sudetských Němcích a úsměvně-tragické hmotné památky na socialistickou éru.
Osm set let historie
Manský dvůr má dlouhou a bohatou historii. Už ve 12. století stával na jeho místě kamenný dvorec jako součást hraniční strážní soustavy. Později se z něj stal uzavřený čtvercový statek, který od 17. století náležel k panství Kynžvart patřícímu Metternichům. Po první pozemkové reformě po první světové válce zakoupil zanedbanou nemovitost významný pražský architekt Milan Babuška a zveleboval ji až do druhé světové války. Ten také vystavěl soustavu vodních nádrží v údolí za statkem. Po připojení Sudet k Německu přešla usedlost na vůdce sudetských Němců Konráda Henleina, původně učitele tělocviku v Aši. Za války byl celý objekt zvětšen o další křídlo. Od roku 1945 zde do znárodnění působil opět původní majitel Milan Babuška. Poté se na Manském dvoře vystřídalo několik zemědělských provozovatelů, naposledy Agrokombinát Dolní Žandov, a statek značně zchátral. Po roce 1989 zažádala rodina Babuškova o restituci, jejíž vyřízení trvalo několik let a celá pohledávka není dosud ze strany státu zcela vyrovnána.
Současný majitel Marek Babuška usiluje o rekonstrukci někdejšího velkostatku. Jde především o záchranu souboru staveb v typickém chebském stylu, s hrázděným zdivem, malovanými dekoracemi a dřevěnými sloupy. Část budov je už opravena.