Lugano
Město je v noci krásné, leč mrtvé. Přes den je luxusní. Lugano považují Italové za vhodné k representování sebe sama. Díky diskrétnosti Švýcarů je často navštěvováno předními italskými politiky, kteří se zde nemusejí obávat reportérů.
Campione d´Italia
Městečko u Lugana je italským územím obklopeným Švýcarskem. Důvod této anomálie nutno hledat v napoleonských dobách, majetkových vztazích a nerozhodnosti, zda se přidat k Itálii či Švýcarsku. V samotném městečku stojí za zmínku především hojně navštěvované kasino, neboť ve Švýcarsku jsou mnohem větší restrikce na hazardní hry než v Itálii.
Locarno
Jak je Lugano representativní, tak Locarno žije. Připomíná letovisko na břehu Středozemního moře. U Lago di Maggiore je hezky, teplo a v okolí se zdvihají vysoké kopce.
HOTELY, REZIDENCE: Velký výběr ubytování ve Švýcarsku.
Přijíždíme večer do Lugana a pokračujeme podél jezera na poloostrov k mostu v Melide. V plánu na druhý den je přechod hory San Salvatore a návrat do Lugana.
Spíme ve stanu
Po přenocování ve stanu v přírodě, které je tady časté oblíbené, stoupáme přes několik vesniček vzhůru. Po poledni dosahujeme vrcholu. Počasí nám přeje, teplota je 25 stupňů a nabízí se nám skvělá viditelnost. Na vrcholu se však dlouho nezdržujeme, protože vítr dosahuje v nárazech 20 metrů za vteřinu.
Podél lanovky sestupujeme dolů. V Luganu jsme před třetí hodinou. Po nezbytné zmrzlině a poflakování se po promenádě odcházíme směrem koupaliště Lido. Je pozdě odpoledne, vedlejší sezóna, a proto pomocí studentských kartiček usmlouváme vstup na dva franky za osobu z původních pěti franků. Lago di Lugano je celkem studené, a tak dáváme za vděk bazénu.
Vlakem k Lago di Maggiore
Večer spěcháme na vlak, abychom stihli spoj do Locarna a Intragny. O noční vyžití není nouze. Nás ale nezajímá ruské kolo, autíčka, ani kolotoče.
V Intragny večer hledáme místa pro stany a druhý den ráno vyrážíme směrem na západ. Hned za zatáčkou se objevuje kamenný most se starým mlýnem a nám začíná být jasné, že tady se zastavil čas. Domky se střechou z kamení, lidé tu žijí převážně velmi staří, leč přátelští.
Příjemně nás překvapuje možnost skoro každé dvě až tři hodiny získat pitnou vodu, což eliminuje nutnost nést sebou několik litrů do zásoby. Při teplotě dosahující na slunci 35 stupňů Celsia se zásoby vody tenčí závratnou rychlostí.
Odlehlé vesničky
Stoupáme do vesnice Costa a přes vesničky Cadezzo, Corcapolo, Verdasio, Lionza, Borgnone konečně dorazíme do Camedo. Nutno dodat, že pokud nastoupáme sto metrů, tak je za zatáčkou skoro jistě zklesáme.
Tahle cesta, ač je dlouhá pouhých devět kilometrů, zabere doopravdy inzerovaných pět hodin. Nám s batohy o váze 10-15 kilogramů ještě o hodinu více.
Odlehlost některých vesnic či jednotlivých obydlí vysvětluje, proč ze silnice k nám na cestu stoupají desítky nákladních lanovek. Tady něco nosit na zádech, zvlášť v létě, musejí být galeje.
Z Cameda po třetí hodině odjíždíme do Locarna. Z pekelné výhně na sluníčku už nám hrabe a tak hurá z vlaku rovnou na pláž.
Večer už jenom balíme věci a přesouváme svoje tělesné schránky a myšlenky k problémům všedních dnů a co bude zase ve škole. Cesta zpět může vést přes kus Itálie či půlkruhem skrze průsmyk svatého Gotharda a Zürich zpět do frankofonní části Švýcarska. Jedeme domů do Ženevy.
Zobrazit místo Mountains - hory na větší mapě