Úžasné pohřebiště na soutoku Berounky s Vltavou, ze kterého nic nevidíme
V místech, kde dnes ústí Berounka do Vltavy, ještě roku 1829 přitékal místo ní Radotínský potok. Nad bažinatou pláň se jen mírně zvedala suchá písečná duna mezi Radotínem a Lahovicemi. Na ní lidé postavili někdy po roce 800 vesnici a další dvě století zde žili, rodili se a pohřbívali mrtvé.
Doprava
Autem po Strakonické výpadovce z Prahy a Výpadové ulici až na místo 49.9944353N, 14.3924183E
Vlakem na nádraží Radotín a autobusem na Přístav Radotín busem 246.
Na kole či koloběžce z Prahy Vltavskou cyklostezkou A2 a Komořanskou lávkou přes Vltavu a Berounku, nebo z Berouna cyklostezkou podél Berounky A1.
Pěšky z nádraží Velká Chuchle podél dostihového závodiště na jeho jižní konec, po panelové cestě překřížíme ulici K Závodišti a po asfaltové silničce mezi poli.
Na lodi po Berounce od Berouna po proudu, z Černošic už není žádný jez. Na mořském kajaku lze pádlovat po Vltavě a uhnout do Berounky, kde se vystupuje pod přístavní zdí.
Raně středověké pohřebiště v Praze – Lahovicích dnes kryje pole. Pouze jednoduchý pomník z obrovského vápencového kamene připomíná, kde kdysi žili naši předkové.
Byla to fascinující doba, kdy do českých zemí přicházel feudalismus ruku v ruce s křesťanstvím. Tehdy v polovině 9. století si to vesničané jistě neuvědomovali, ale my si to dokážeme díky historikům a archeologům představit.
Suchý písek pro nebožtíky
Sídliště a pohřebiště v Lahovicích stálo nad korytem Radotínského potoka (též se mu říká Chotečský), který tudy protékal namísto dnešní Berounky. Ta ústila do Vltavy výš proti toku u Zbraslavi. Krajina byla trvale podmáčená a často zaplavovaná. Ostatně v tom se nic nezměnilo dodnes.
VIDEO Pohřebiště u Lahovic je dnes pastvina pro ovce
Jedním z mála suchých míst byla písčitá duna umístěná podélně ve směru sever-jih poblíž Výpadové ulice v místech, kterým se říká Lebedov. Přes ulici funguje Radotínský přístav pro nákladní lodě. Dodnes se dochoval místní název Suchý, případně Holý vrch.
Pohřebiště bylo umístěné přesně na této duně o rozměrech 135x25 m. Hroby se našly v několika vrstvách nad sebou, protože suchého místa nebyl dostatek.
Archeologové určili, že se zde pohřbívalo přibližně mezi lety 850 a 1050. Téměř všichni nebožtíci jsou pohřbeni na zádech, s hlavou k západu a nohama na východ.
Pohřební ritus je těsně předkřesťanský. Během dvou století zde byly pohřbeny čtyři stovky zemřelých - dospělí, staří i děti. V přilehlé vesnici průběžně žilo 40 až 80 obyvatel.
Mrtví dostali do hrobu skrovnou výbavu z osobního majetku. Našly se nádoby, jednoduché šperky, ale i bohatší kaptorgy a hrozníčkové náušnice, nože i dýky. Jeden pohřbený měl toulec se šípy.
Většina byla pohřbena v jednoduché jámě s kamennou obezdívkou, někdy kameny zakrytou. Zpočátku bylo kamení nasbíráno z okolních koryt vodních toků, později byl stavební kámen dovážen. Archeologové našli v hrobech dokonce světlou opuku až z Bílé hory. Pohřebiště bylo rozdělené zídkami a částečně vydlážděné.
Vzpomínky staré tisíc let
Pravěké Lahovice byly poprvé zaznamenány okolo roku 1000. Byla to osada rybářů, košíkářů a drobných zemědělců. Odtud také pochází jméno obce. Laho byla ve staré češtině mělká proutěná mísa na zadělávání těsta a zároveň podávání pečiva k jídlu.
První písemná zmínka se vztahuje k roku 999, kdy Boleslav II. daroval obec a její rybáře benediktinskému Ostrovskému klášteru, který právě založil v předtuše své smrti.
Roku 1115 se při založení Kladrubského kláštera objevuje zmínka o lahovických rybářích Čekanovi, Maříkovi a Blažejovi, kteří využívají Mži a Chotečský (dnes Radotínský) potok. Jedno místo mezi Radotínem a Lahovicemi se dodnes jmenuje U Čekanu. Za devět set let se neztratila vzpomínka na chlapa, který zde měl svoji obživu, ačkoliv za tu dobu Berounka teče jinudy, Vltava byla narovnána a zesplavněna, v Radotíně byl postaven kostel, ve Zbraslavi honosný zámek, přes Lahovické údolí se roztáhla dálnice a U Čekana se připravuje rekreační zóna okolo Radotínských lagun.
České reálie v raném středověku
Osada Lahovice je založena Slovany okolo roku 850, když z Čech odcházejí Germáni. Právě vrcholí moc Velké Moravy, kníže Rastislav zve Cyrila a Metoděje, vzniká slovanské písmo hlaholice, a Konstantin (Cyril) do něj překládá církevní texty.
Čechy se odtrhnou od Velké Moravy a ta zaniká, protože mocenské centrum nedokáže spravovat příliš velkou rozlohu svého státního útvaru. Poslední ránu dají Moravanům před rokem 908 Maďaři, kteří na ně úspěšně zaútočí mohutným nájezdem.
V Čechách se křesťanství šíří pomalu. 13. ledna 945 se na dvůr Ludvíka Němce v Řezně dostaví čtrnáct neznámých českých knížat a nechají se pokřtít. Prvním známým křesťanem, který vystoupí z mýtů a stává se historickou postavou, je až kníže Bořivoj se svou ženou Ludmilou, neboli prarodiče svatého Václava. Nechávají se pokřtít na Moravě arcibiskupem Metodějem asi po roce 980. Po návratu zakládá Bořivoj první křesťanský kostel v Čechách na svém sídle na Levém Hradci.
...tedy nejspíš to tak bylo. Alternativní výklady historie poukazují, že Levý Hradec nemusel být centrem Přemyslovské říše, že Bořivoj byl nejspíš dosazený pohůnek z Velké Moravy, že Ludmilu Metoděj nepokřtil, že Bořivoj ovládal Prahu jen pár let, že Slavníkovská říše sahala až k soutoku Berounky s Vltavou...
Není tudíž vůbec jasné, zda Lahovice v době, kdy fungovalo předkřesťanské pohřebiště, patřily do sféry vlivu Přemyslovců, Slavníkovců, nebo někoho jiného, kdo se propadl beze stopy do temnoty věků. Později usedli na knížecí stolec na pahorku Žiži v místě dnešní katedrály svatého Víta na Pražském hradě další Přemyslovci, svoji říši upevnili, rozšířil do celých středních Čech, vyvraždili se mezi sebou a pozabíjeli konkurenční Vršovce a Slavníkovce.
Pohřbívání na lahovickém hřbitově končí výnosem Břetislava II. z roku 1094, kterým zakazuje do té doby tolerované pohanství. Posvátná místa byla zničena, pohanské hřbitovy opuštěny a místo nich ovládly krajinu kostely nové vítězné víry.
Náhodný objev pozorného buldozeristy
Raně středověké pohřebiště v Lahovicích bylo objeveno náhodou roku 1954. Původní silnice do Radotína zde tvořila esovitou zatáčku, kterou nová silnice měla narovnat. Když buldozer zajel radlicí do půdy, objevili se lidské kosti. Práce byla okamžitě přerušena a povoláni archeologové. Velký archeologický průzkum poté trval do roku 1960.
Něco jim totiž naznačily dva hroby, které zde náhodou vyryl parní pluh na začátku 20. století. Našlo se několik nádob a meč, který se nejspíš na čerstvém vzduchu rozpadl.
Jak se žilo v raném středověku?
Pohřebiště u Lahovic se počtem pochovaných a délkou doby užívání řadí mezi nejvýznamnější lokality u nás.
Výšku postavy prvních Slovanů v Čechách a na Moravě neznáme, protože zemřelé spalovali. Teprve od 9. do 11. století, kdy se zdejší společnost vracela ke kostrovému pohřbívání, jsou informace podložené. Průměrná výška tehdy mírně poklesla na 170 cm a snižovala se až do začátku 19. století, kdy činila pouhých 165 cm. Bavoři a Germáni byli poněkud vyšší než Avaři a Slované, v průměru o 2 až 3 cm.
Úmrtnost byla značná. Vysoká je hlavně kojenecká úmrtnost a úmrtnost dětí do 5 let, kterých se dožilo zhruba 50 % narozených. Kdo tuto kritickou mez přežil, dožíval se v průměru 35 až 40 let.
Kudy tekla dolní Berounka?
Berounka, neboli Mže, má velmi komplikovanou historii. V šerém dávnověku pramenila na tehdy vznikající Českomoravské vysočině a tekla až do mělkých jezer pod Krušnými horami, kde byla důležitým faktorem při vytváření zásob hnědého uhlí. Později si našla cestu z těchto jezer plochou krajinou do středních Čech, kde se spojila s Vltavou nebo možná rovnou Labem.
V současnosti pramení v Českém lese nad Tachovem. Tam nese historické jméno Mže. Jako Berounka teče až od Plzně do Prahy.
Dolní tok se mnohokrát měnil. Příroda je neomezeným pánem v rovině mezi posledními výběžky žulových Brd, vápencovým kaňonem Českého krasu a Pražskou pánví.
V nejstarší historické době bylo řečištěm Berounky tak zvané Lipenecké paleokoryto, kterým řeka proudila v místech dnešní tržnice v Lipencích. Ve 12. století se přestěhovalo k Černošicím a také do oblasti Buda v místech dnešní velkotržnice.
Mezi Kazínem a Zbraslaví si někdy před 12. stoletím řeka po povodních prorazila cestu kolem Radotína a dál meandrovala v místech zvaném Šárovo kolo směrem ke Zbraslavi, kde se vlévala do Vltavy.
O dvě století později Berounka rozdělila dnešní Horní a Dolní Černošice. Jedno z bočních ramen, ústící do Vltavy u Lahovic, přispělo ke vzniku Lahovického ostrova před rokem 1720. Novou cestu Berounky prohloubila zimní povodeň roku 1797, kdy ledové kry prorazily tehdy ještě mělké a meandrujíci říční rameno. Při další velké povodni v roce 1829 se k Lahovicím přemístil i hlavní tok. Majitel Zbraslavského zámku na nic nečekal, a roku 1830 ho stavebně upravil. Po záplavách v roce 1845 Berounka rameno u Zbraslavi opustila s konečnou platností. Při další velké vodě roku 1872 se staré koryto zaneslo a vzniklo z něj slepé rameno Krňák. Roku 1873 byla Vltava v přilehlém úseku zregulována, při čemž zanikl Lahovický a Modřanský ostrov. Radotínský přístav těsně přes soutokem s Vltavou byl budován roku 1983 pro překládku štěrkopísku a dalších stavebních hmot.
Pravěké osídlení Prahy
400-500 n.l Barbarské hroby na Zličíně
40 000 - 10 000 př.n.l Jenerálka v Tiché Šárce
800 000-700 000 př.n.l. Unikátní vlastivěda z Prahy k Labi
Zobrazit místo Turistika na větší mapě
Diskuse
Diskuze k článku
Díky
Díky za pěkný článek o "našem" pohřebišti.
S pozdravem. Letopisci Radotín.
- Autor Jiří Bárta
- Datum a čas 16.12.2017 22:20
8 TIPŮ Kouzelná místa na svatbu ve středních Čechách
TEST Columbia Arctic Crest Sherpa Hooded
Může se hodit
Nejčtenější články
Perušič se Schweinerem budou příští rok obhajovat titul mistrů světa
Průmyslové mixéry: k čemu se používají?
Jak se dokonale připravit na běžecké lyžování
Personalizace řízená AI: Klíč k moderní zábavě
Chyba metodiky Českého horolezeckého svazu: jištění dvěma lany v jedné karabině je smrtelná past
Regiony
Kalendář akcí Zobrazit všechny akce
AKCE | KDE | INFO | KDY | ČAS |
---|---|---|---|---|
Touristik a Caravaning - veletrh | Německo, Lipsko | 20.-24.11. | 20.11. | |
Betlémy - výstava | Karlovy Vary, muzeum | 20.11.-19.1. | 20.11. | |
Międzynarodowe Targi Turystyczne - veletrh | Polsko, Varšava | 21.-23.11. | 21.11. | |
Czechbus - veletrh | Praha, Letňany | 19.-21.11. | 21.11. | |
Laviny v Česku - křest knihy | Vrchlabí, Krtek | Skialpinistická expedice | 21.11. | 18:00 |
CIBTM - veletrh | Barcelona | 19.-21.11. | 21.11. | |
Mezinárodní festival outdoorových filmů | Chvalkovice na Hané | 21.-23.11. | 21.11. | |
Irák a Írán - diashow | Pardubice, Východočeské muzeum | Přednáší Jindra a Daniel Dubských | 21.11. | 18:00 |
Mezinárodní festival outdoorových filmů | Frenštát pod Radhoštěm, kino | 21.-24.11. | 21.11. | |
Life - veletrh | Brno, Výstaviště | 22.-24.11. | 22.11. |
Diskuse
když hoří pod plechem | Lukas B., 21.11.2024 14:39, 5 příspěvků |
nasrat@hovno.ch | pikovoda, 21.11.2024 11:28, 5 příspěvků |
Ta informace o zedníkovi ... | Honza, 20.11.2024 23:57, 8 příspěvků |
plechovka pohoda | Honza, 20.11.2024 23:44, 5 příspěvků |
plechovka pohoda | Huze, 20.11.2024 16:28, 5 příspěvků |
Ta informace o zedníkovi ... | Kuba Turek, 19.11.2024 13:14, 8 příspěvků |
Ta informace o zedníkovi ... | Andy, 19.11.2024 12:55, 8 příspěvků |
Ta informace o zedníkovi ... | Michael Beranek, 19.11.2024 9:10, 8 příspěvků |
nasrat@hovno.ch | Lukas B., 19.11.2024 9:07, 5 příspěvků |
Ta informace o zedníkovi ... | Honza, 18.11.2024 18:45, 8 příspěvků |
Fórum Zobrazit všechny příspěvky
Cestování v digitální éře | Horydoly , 21.11.2024 16:10 |
Regionální muzeum Mělník | Horydoly , 19.11.2024 18:24 |
Svatba | Horydoly , 18.11.2024 14:12 |
Litr balené vody obsahuje... | Horydoly Open, 6.11.2024 23:42 |
Podzim ve Velkých Karlovi... | Horydoly , 6.11.2024 2:28 |
Metropolitní trail Motols... | Horydoly , 1.11.2024 0:17 |
Das war der Cybathlon 2024 | Horydoly , 30.10.2024 23:53 |
Bike sraz na Vysočině 2025 | Horydoly , 29.10.2024 22:57 |