80 kilometrů jakýmkoliv dopravním prostředkem z Prahy do Zátoky Pláňat na přehradě Švihov jezdí Poutníci Vršovice. Oddíloví vedoucí a velké děti pořádají na závěr školního roku tento sportovně-recesistický závod. Letos nikdo nedojel kvůli vedru a následující bouřce. O zdolání trasy se při tom pokoušel Chumba na longboardu, Opicakuz s nákupním košíkem, Pindruše na dětském odrážedle a potom na malé koloběžce Rebel, Bláťa na elektrokole a Miky na větší koloběžce Hill. Podívejte se také na Poutnický Top Gear 2013. 

Od vinohradského obchoďáku Flora k vršovickému hypermarketu Eden je to pouhé dva kilometry a sedm minut jízdy v pražském provozu. Co se při tom dá zažít na koloběžce, to si prohlédněte na videu. Při tom se tato trasa nedá nijak zásadně objet klidnějšími ulicemi. Jak se bez motoru jezdí v okolí: Nebojím se. Snad mě nezajedou! (Vinohradská) a Cyklopruh: poukázka na smrt (Vršovická).

Tam u cesty prostej je kříž 
na něm kouskem uhlí nápis napsanej 
//: zde spí věčnej sen, zde spí věčnej sen těch třicet mužů z dolu McLaren ://

Železná těžební věž, dřevěnej trám 
na špičkách smrků, modrý nebe nad hlavou 
//: tam dole v šachtách, kamarády mám v uhelným prachu tam dole pod travou ://

Řekni McLarene, proč muselo to být?
Těch třicet mužů tady mohlo s náma být. Nemyslíš? 
//: Špinavý prachy do hrobu si vem, já proklínám to jméno McLaren :// 

Po celé Albertě teď zvony budou znít 
řekni McLarene, zda muselo to být? Nemyslíš? 
//: Špinavý prachy do hrobu si vem, já proklínám to jméno McLaren ://

Country písnička Miroslava Jaroše spojila inspiraci ze dvou důlních neštěstí, které byly časově i prostorově velmi vzdálené. K prvnímu došlo v dole McLaren ve Walesu roku 1902 a při explozi tam zahynulo 17 horníků. V dole Hillcrest v Albertě došlo k obrovské nehodě roku 1914, při níž v důsledku exploze, otravy důlním plynem a udušením zahynulo 189 horníků v dole i na povrchu. Těžba tu nebyla realizována kolmo dolů pomocí těžní věže a výtahu, ale vodorovnými štolami. Zřejmě došlo k navrtání metanové kapsy, následný malý výbuch pak spustil další ničivé výbuchy uhelného prachu. Důlní havárii velmi důkladně prošetřily úřady, ale žádné zásadní chyby nenašly. Podle vyšetřovací zprávy došlo k sérii malých nehod, které se spojily v obrovské neštěstí.  

Písničku Důl Mc Laren hrají trampové ve výčepu Šenk Na Rajské v paneláku na Černém Mostě v Praze. 

 Historie písniček na HORYDOLY

Tichá noc, svatá noc, Když jsem já šel tou Putimskou bránou, Sil jsem proso na souvrati, Hotel Savoy, Rosa na kolejích, Až ztichnou Bílé skály, Dopis Svobodné Evropě, Po Starých zámeckých schodech, Tibetská hymna, Ten kdo si hraje, Trucker´s Hitch. SEZNAM: Zpěvníky na internetu

Oddíl Tuláci Malešice hraje foukanou, klasickou foglarovskou hru do klubovny nebo na tábor, když je špatné počasí. Na opačné strany stolu se postaví dva hráči. Doprostřed stolu se položí ping-pongový míček. Cílem hry je dostat míček na zem na protihráčově straně. S míčkem se může pohybovat pouze pomocí vlastního dechu. Pozor na omdlení! Je zakázáno prskat na protihráče.

Jednoduchá varianta hry se hraje pouze ve dvou protihráčích a po okrajích stolu jsou umístěné mantinely z čehokoli - molitanu, dvou smetáků, krabic apod. Tato verze je vidět na videu. Pokud je hráčů více, odstraní se mantinely, dva týmy na střídačku si posedají kolem stolu a foukají proti sobě. Stůl představuje fotbalové hřiště, kratší strany stolu jsou branky, které střeží pouze brankáři, a po delších stranách stolu sedí hráči v poli. Pokud míček spadne z desky stolu, tak se znovu nasadí na toto mosto, stejněn jako když se hází out ve fotbalu. Počet hráčů je omezený velikostí stolu. Zakázáno je držet ruce na stole. Doporučujeme hrát jen v krátkých intervalech a dělat často přestávky.

Podívejte se na další oddílovou zábavu: Lasování a Hry ve vodě

V Žitavě (Zittau) jsme byli svědky podivuhodného okamžiku, kdy se setkaly dva legendární německé dopravní prostředky. Robur-Bus LO 2501 byl vyroben za komunismu (1968) v místní automobilce Robur, která se přejmenovala z původního  Phänomen v roce 1957 podle dubu letního (Quercus Robur). Úzkorozchodná parní lokomotiva řady DR 99. vyjela z továrny v Chemnitz za nacismu (1933) a byla určena pro Saské lesní i osobní železnice s rozchodem 750 mm. Silná lokomotiva tahala společně s 55 stejnými kolegyněmi vlaky do Krušných a Lužických hor. Po válce byla polovina z nich zabavena jako válečné reparace a ještě dlouho sloužila v Sovětském svazu. Zbytek postupně dosloužil v lesích a na uranu v Krušných horách. Dnes jich několik jezdí na turistické trati Zittau - Oybin a další vozí lázeňské hosty na Rujaně. Žitavská trať se začala stavět roku 1899 pod názvem společnosti Zittau-Oybin-Jonsdorfer Eisenbahn-Gesellschaft (ZOJE). Místní lidé si zkratku ihned vyložili jako Zug ohne jede Eile (vlak bez jakéhokoliv spěchu).

Středověké město, židovská čtvrť a hřbitov, křesťanská bazilika, zámek a klášter. To jsou důvody, proč je Třebíč zapsaná na seznam světového dědictví UNESCO. Nad řekou Jihlavou byl založen benediktinský klášter roku 1101. Na jeho místě dnes stojí třebíčský zámek. První stavbou tohoto kláštera byl kostel svatého Benedikta vysvěcený roku 1104. Později byla přistavěna nová klášterní budova a kolem roku 1260 bazilika svatého Prokopa. Nejstarší listina, kde byla Třebíč zmíněna jako město, byla napsána v roce 1277. Povolení opevnit se hradbami a řídit se městským právem byla městu udělena roku 1335 Karlem IV. a Janem Lucemburským. V roce 1468 při válkách mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem bylo město zničené a na několik let přestalo existovat. Po roce 1492 město Třebíč mnohokrát vyhořelo a bylo přebudováváno. Proto se nezachovala až na několik domů jeho renesanční podoba. Třebíč se posléza stala stala majetkem Pernštejnů, roku 1525 byl násilně zrušen klášter a současně se do města začali stěhovat Židé a Němci. Po roce 1600 Třebíč nalákala české protestanty, Italy a Slováky. 

Ne seznamu světového dědictví UNESCO má Česko 12 míst. Podívejte se na Santiniho kapli na Zelení hoře. Slováci mají například vesničku Vlkolínec nebo Karpatské pralesy. Do seznamu UNESCO se nedostal Český ráj.

Strahlhorn (4190 m) a nedaleký Rimpfischhorn ve Walliských Alpách jsou oblíbeným cílem jarních skialpinistických túr. Patří do masivu Mischabel ve Švýcarsku nedaleko italských hranic. Na vrchol se stoupá ze švýcarské strany od chat Täschhütte (2701 m), Berghaus Flue (2618 m) nebo Britannia Hütte (3030 m), a z italské strany od bivaku Città di Luino (3562 m) či chaty Eugenio Sella (3029 m). 

Čtyřčlenná skupina skialpinistů vyšla z chaty Britannia ráno v půl šesté. Na vrcholu byli před jedenáctou a pak se stejnou trasou vraceli zpět. Během sjezdu poslední z nich probořil sněhovou krustu na ledovci a spadl do trhliny. Benjamin to sám popisuje: "Měli jsme dobrý sníh, s trochou prašanu na povrchu. Když jsme vjeli na umrzlý snih, zastavili jsme a hledali lepší sjezd. Věděli jsme, že to bylo místo se spoustou trhlin, ale zastavili jsme na zdánlivě bezpečném místě, kterým prošlo ve stoupání asi třicet lyžařů."

Pád do trhliny na Strahlhornu 24. května 2015

11:41 Benjamin padá do trhliny
11:53 telefon na horskou službu
11:58 kontakt s Benjaminem
12:03 Benjamin se navazuje na lano
12:11 Benjamin vylézá z trhliny
12:30 odlet záchranářského vrtulníku

 Co se může na ledovci stát?

Pád do ledovce Gepatschferner: Spadla do trhliny. Co následovalo?
Přečtěte si o podobné příhodě na Ortleru: Z ničeho nic do trhliny
Ledové pasti číhají i jinde: Sněhová trhlina ve Vysokých Tatrách
Tréning: Ledovcové trhliny je potřeba nacvičit
VIDEO z nácviku v Jizerských horách: Ledopády v údolí Štolpich 

Letí to po hladině jako vodoměrka. Jezdec se na tom zmítá jako kopulující vážka. Výsledný efekt připomíná Ježíše kráčejícího po vodách. Říká se tomu aquaskipper. Podívejte se na první pokusy nevidomých jezdců: Aquaskipper jako Ježíš na hladině

Podívejte se na záznam z Innsbrucku, kde se konalo Mistrovství Evropy v boulderingu. Vyhrál Jan Hojer (Německo), druhý byl Adam Ondra a pátý Martin Stráník. Mezi ženami zvítězila Juliane Wurm (Německo).  

Mezi šest finalistů se probojovali Adam Ondra a Martin Stráník. 

Z kvalifikace do semifinále postoupil na prvním místě Adam Ondra. Jak by také ne, když je mistrem světa v boulderingu, mistrem světa v lezení na obtížnost s lanem, vítězem Světového poháru, několikanásobným vítězem Mello Blocco na přírodních kamenech a jedním z nejlepších skalních lezců světa.  Do semifinále se dotal také Martin Stráník.

V kvalifikaci vypadli Štěpán Stráník, Roman Kučera a Jakub Jedlička. Nepostoupila žádná žena, ačkoliv se o to poukoušely Karina Bílková, Petra Růžičková, Nelly Kudrová, Daniela Kotrbová a Kateřina Zachrdlová.

Italské město Florencie patří na světový seznam kulturního dědictví UNESCO. Odhaduje se, že třetina památek Apeninského poloostrova je právě tady. Určitě musíte vidět sochu Davida, Neptunovu fontánu, most Ponte Vecchio a katedrálu Santa Maria del Fiore. Potom můžete libovolně vybírat z opuletního kulturního menu, které byste mohli vychutnávat několik životů a stále byste neměli dost. Tady pracovali sochaři Donatello a Michelangelo, malíř Botticelli, kartograf Vespuci, básník Dante, politik Machiavelli, režisér Zeffirelli, několik papežů a nespočet umělců. Podívejte se také do nedaleké Pisy se Šikmou věží a do opevněného města Lucca.