OUTDOOR V KOSTCE Letí to po hladině jako vodoměrka. Jezdec se na tom zmítá jako kopulující vážka. Výsledný efekt připomíná Ježíše kráčejícího po vodách. Říká se tomu aquaskipper.
Jak takové zařízení pracuje, popisují dva nevidící členové windsurfingového oddílu TJ Zora. Zkoušeli aquaskipper toto léto na Bezdrevu.
Jiří Mojžíšek: zašlapal jsem ho do vody
Při prvním odrazu mě AquaSkipper mile překvapil. Zapadl pod vodu teprve po nějaké chvíli. Prohlásil jsem: "Ano, půjde to." A snažil se dál. Zažil jsem několik pokusů, kdy se aquaskipper po dvou nebo třech odrazech začal chovat jako kdyby vjel na pevnou plochu a byl naprosto skvělý.
Tyhle pokusy obvykle končily tím, že jsem se začal naklánět vpravo či vlevo a vyrovnávání jsem nezvládl. Jízda při nich trvala 7 až 10 odrazů.
Druhý den jsme startovali mnohem blíže hladiny. Zařízení se se mnou ponořovalo velmi elegantně, řekl bych, že ten minulý den jsem celkem zvládl předo-zadní rovnováhu. Prostě jsem se ponořoval s celým strojem najednou.
Pokud se nepletu, pocit zpevnění podkladu jsem nezažil. Třetí den byla odrazová plocha tak nějak uprostřed. Pokusy se proti druhému dni prodloužily, ale všechny vypadaly tak, že po odrazu od startovní plochy jsem každým dalším odrazem zapadl o něco níž. Pocit se snad dá přirovnat k tomu, když člověk na lyžích zajíždí do stále hlubší vrstvy prašanu.
Prostě jsem aquaskipper postupně zašlapal do vody a jemu se vůbec nechtělo z ní vyjíždět. Možná se pletu, ale myslím si, že to není ani věc zcela přesného rytmu ani přesného přenesení váhy na řídítka. V čem je celá finta, nevím. Snad to ale nebude konečné stádium.
Zdeněk Rybák: jsem gambler
Z nějakého důvodu jsem si myslel, že na AquaSkipperu je sedlo, člověk sedí, odráží se a jak dopadá na zadek na sedlo, uvádí stroj do pohybu. Tak to byl první omyl. Další byl, že jsem si myslel, že ho musím do dvaceti pokusů zvládnout.
Nevím, kolikrát jsem sebou pouze plácl do vody. Vždycky jsem v této fázi byl překvapený, že to jede. Než jsem se pokusil o skákací pohyb, bylo už pozdě.
Potom mi pomohla rada, abych přenesl váhu hodně dopředu. Člověku to jaksi instinktivně nedá, snad má strach, že do vody půjde po hlavě, což se občas skutečně stane. Já jsem k tomu dospěl spíše chybou. Při jednom odrazu jsem škobrtl a chtě nechtě jsem se na aquaskipper navalil a bylo to ono.
Z téhle fáze mě o kus posunulo, když jsem poslouchal, jak energicky na to šlapou jezdci, kteří už něco uměli. To mi na jeden pokus propůjčilo takovou nějakou sílu a odhodlanost, že jsem pumpoval a pumpoval a pak jsem opatrně začal otáčet řídítky a provedl takový oblouk a vrátil se skoro až ke startovacímu molu.
Do budoucna se budu řídit poučkou: "Pořád fest šlapat a přitom pozvolna otáčet řídítky."
Aquaskipper má pro mě zvláštní moc. Udělal ze mě gamblera, který to neustále zkouší s hráčskou vírou, že v tomhle kole určitě vyhraje = pojede.
Nová lezecká oblast vznikla u Mnichovic ve třech starých lomech pod Budíkovem. Miniaturní lezení poskytne vše, po čem prahne horolezcovo srdce v bezútěšné krajině bez skal.... celý článek
První duben odstartoval novou éru povinného ručení. Jednak zrušil zelené karty (pouze v Česku a nikoliv v zahraničí), jednak rozšířil okruh vozidel, která musejí mít sjednáno pojištění odpovědnosti. Aby toho nebylo málo, povinnost
Malý zámek Chlum s hospodářstvím jako každý druhý, stál Posázaví do roku 2012. Do té doby chátral, pak vyhořel a nakonec byl srovnám se zemí tak, že už nikdo nepozná, kde stál.
Prastará kamenná rozhledna Žalý patří mezi nejstarší turistické rozhledny v Čechách. První dřevěná věž zde stála už roku 1836. Poté byla nahrazena železnou věží a od roku 1892 do dnešních časů se
VIDEO
FACEBOOK
TWITTER
INSTAGRAM
PINTEREST
ENGLISH
Bernd.Brincken - Wikimedia
