Chrudimka ze Slatiňan
Vodácká obtížnost popsané části toku: WW I-II
Charakter: širší říčka, která se přeměňuje na nížinný tok
Riziko: samozáchrana je snadná, nebezpečí hrozí jen na jezech a v zarostlých meandrech pod Tuněchody
Znalosti: vodáci mají dobře ovládat loď
Sjízdnost: 110 cm na vodočtu ve Slatiňanech
Tábořiště: přehrada Seč a Bára
Půjčovny: Wiky Slatiňany
Doprava: železnice vede podél řeky ze Slatiňan, silnice ji sleduje celou
Doporučené vybavení: plastový kajak či zavřená kanoe (s otevřenou kanoí je třeba přenášet více jezů), pádlo, plovací vesta, přilba, neoprenový oblek, nepromokavá bunda, tenisky do vody, funkční prádlo, malý lodní pytel na drobnosti, kilometráž, vodovzdorné hodinky, lékárnička, mobil, jídlo na cestu, horký nápoj v termosce.
Jede nás celkem třináct, pět deblovek a tři kajaky. Po cestě nás čeká přenášení jezu na Janderově a taky jez U Veleryby není sjízdný díky dlouhému válci.
Tobogan do vody
Kajakáře čeká ještě tobogán, objev z února, asi pětimetrový sjezd ze břehu do vody. První Léňa jej sjíždí v pohodě, ale Kanár už měl problémy díky Honzovi Sloupenskému (objevil se později a doprovází nás na kole), který nečekal, až se Kanár zašprickuje a vezme pádlo, ale škodolibě jej pouští dolů za velkého smíchu nás ostatních. Na loděnici přijíždíme někdy před půl sedmou.
Otevírání řeky
V sobotu se účastníme každoročního otevírání Chrudimky. Letos to bylo ve znamení velké vody. Teče asi tak 10 kubíků. Rozhoduji, že vydat se s Káčaty do meandrů pod Tuněchody by bylo vraždění neviňátek, a tak pojedeme pouze do Tuněchod, tam naložíme lodě, přejedeme do Svídnice a splujeme k loděnici. Říkám si, že bude bezpečnější jet přehlednou WW II než meandrující vrbičkárnu s obtížností ZW.
Startujeme ze Střelnice. První jez v Májově jedou jen kajakáři. Jez ve Vestci by se možná sice nechal projet oknem po stavidlech, ale je tam slušný váleček, ze kterého by se sice nechalo vyjet do boku, ale nikomu se nechce. Kajakářská sekce to bere přes hranu jezu, všichni docela v pohodě, jen Kanár dole naráží špičkou na desku a musí eskymovat.
Takhle tedy ne
Jez v Tuněchodech je poněkud jiná kategorie. Je pod ním dlouhý a silný válec. Honza Těšitel a Kanár mají touhu ho jet, ale ta jim trvá jen do okamžiku, kdy válec vidí na vlastní oči.
To, jak dobře udělali, bylo názorně ukázáno na posádce pramice, která jez zkusila projet. Válec si na nich málem pochutnal se vším všudy. Nebýt připravených házeček, tak možná měla Nova o čem mluvit. A Káčata měla názornou ukázku, co se nemá jezdit.
Skoky z přehrady
Ukázka toho, co jezdit a co nejezdit, pokračovala ve Svídnici, kde Petr a Kanár skočili Práčovskou přehradu a kdy jsme pak všichni jeli jez dole ve Svídnici.
Jez na Borku taky jedeme, ve Slatiňanech přenášíme, stejně tak i Janderovský jez. Na Velerybě konstatuji, že je méně vody a že to půjde sjet. Poprvé to pokusně jedu se svým Tygříkem, pak ještě si to zopakuju se Šárčinou lodí. Pavel Š. jede taky, Tomáš s Míšou raději přenášejí. Z kajakářů Velerybu jedou Kanár a Michal.
A poté už stačilo splout jen kousek a jsme u loděnice a taky na konci cesty.
Zobrazit místo World of rivers. Světové, české a slovenské řeky. na větší mapě
CHRUDIMKA na Horydoly
Chrudimka pěšky a na lodi
Nejkrásnější Chrudimka
Únorová Chrudimka
Chrudimka na deblovce i v kajaku
Na Chrudimce se utopil kanoista
Potíže s elektrárnou na Chrudimce