Loď za pár švédských korun

Kdybyste si vzali s sebou nafukovací pramičku nebo kajak třeba do švédského Göteborgu, můžete odtamtud vyrazit podél pobřeží a prozkoumávat stovky ostrovů až do Norska nebo Dánska.

Z Göteborgu jezdí lodě, kde vám platí tramvajový lístek na různé ostrovy, a tak si je můžete prohlédnout než je budete dobývat.

Stará plachetnice

Jestli máte volno třicet dní nebo déle, tak je tu pro vás další možnost. Ve Švédsku šlo koupit starou dřevěnou loďku nebo plachetničku za 2000 švédských korun, plavit se, plachtit na ní podél pobřeží, a pak ji za nějakou stovku prodat.

Protože údržba dřevěné lodě vyžaduje mnoho práce, tak dřevěné lodě nebyly moc oblíbené u nastupující generace mladých jachtařů vychovaných v instantním duchu blahobytu západu.

Po skončení dovolené nemilosrdně zpřetrhejte vazby s dřevěnou lodičkou, která vás tak krásně vozila, a prodejte jí nebo darujte. Za přezimování byste zaplatili mnohem víc než za loď. Já si jednou koupil motorovou loď s kabinou osm metrů dlouhou za 1500 švédských korun, ale když jsem sháněl přezimování, tak jsem levnější než za 14 000 nesehnal. Ono mnohem levnější existuje, ale je to jako s městskými byty u nás, na které stojí fronta jiných čekatelů.

Plout lze na čemkoliv

Ve švédských jachtařských časopisech bývají otištěné fotky lodí s cenou, takže by nákup mohl jít i bez švédštiny. Upozorňuji, že se ty levný loďky zas tak často neobjevují, takže nebuďte vybíraví.

Jeden Švéd, co mnohokrát objel Hornův mys, začínal tím, že si oplachtil starou dřevěnou pramičku a jel s ní do Anglie. Krásy tisíců ostrovů objevíte i na příšeře která lidskému oku nelahodí, ale plavební schopnosti může mít dobré.

Pokud ovšem máte jen čtrnáct dní dovolené, tak ten nafukovací člun bude nejlepší alternativa. Vhodnější než kajak může být pramička, páč se vám tam vejde víc věcí. S tou gumovou pramičkou nebo kajakem máte výhodu, že je kdekoliv lehce vytáhnete do bezpečí při změně počasí.

Plavba v závětří

Zjistěte si včas telefon na Kustbevakningen, což jsou pobřežní a záchrané hlídky. Zánět apendixu můžete dostat i v oblasti neobydlených ostrovů.

Pokud budete vybírat trasu, měli byste mít měli větší ostrovy na návětrné straně. Můžete kotvit zdarma v závětří, ušetříte za bydlení i přístavy a hlavně zažijete nádhernou přírodu na místech, kam se jinak jako suchozemci nedostanete.

Jak začne foukat silný vítr, hned hledejte útočiště v přírodních přístavech v závětří ostrovů a poslouchejte hlášení rozhlasu v angličtině. Pokud by hlásili pořádnou bouři, radši zajeďte s plachetkou do placeného přístavu.

Když jde do tuhého

V obchodech pro jachtaře můžete koupit skalní klíny které se naperou do spár v žulovém pobřeží a výborně drží. Pokud ale funí 15-20 m/s nebo víc, tak to klínové uvázání mějte jen jako poslední jištění a loď nechte volně houpat na kotvě. V takovém počasí se v závětří ostrovů dělá vzdýmání vody tak silné, že by vám vytrhlo kování z lodi, i když máte nylonové pružné lano.

Já jsem jednou dělal skipera na lodi pobřežní stráže, když jsme čistili pobřeží od naftové katastrofy. Dostal jsem rádiem příkaz přivázat se ke břehu klíny a spustit přední část plochého čumáku pro vynášení výstroje a hadic. Byla to taková výsadková loď.

Funělo ale 20 m/s a loď se i v závětří ostrova vzpínala jak divokej kůň na těch uklíněnejch lanech. Centimetr tlustý klíny se zkroutily jak špagety, a jak sem se rval s kormidelním kolem při vyrovnávání toho házení, tak jsem urval čep, co ovládal řízení vrtulí a museli nás zachraňovat.

Podrobná mapa je nutná

Mimo Švédsko a Dánsko jsem se plavil sice většinou jen s velmi hrubými mapami nebo automapami (když jsem se vydal na Kanárské ostrovy, mapy stály víc než moje plastová plachetnice za 14 000 švédských korun), ale ve Skandinávii je skutečné bludiště ostrovů, kde se bez dobré podrobné mapy rychle ztratíte.

Doporučuji zakoupit námořní pobřežní mapy. Existuje celá souprava, která je levnější než jednotlivé mapy. Jsou v ní také označené chráněné ostrovy, na které se nesmí vylézat kvůli hnízdění ptáků, vojenským oblastem a tak dále.

Musíte bedlivě sledovat trasu, protože těsně pod hladinou jsou tisíce skrytých útesů. Nějaké kapitánské zkoušky či oprávnění nikdy nebylo třeba, jen musíte mít doklad, že jste skutečně majitelem lodě.

Sladká voda především

Většina ostrovů je neobydlených a špatné počasí může trvat i několik dní. Zásoby vody nepodceňujte. Hlavně při horkém počasí se vám spotřeba vody znásobí víc než byste někdy čekali. Ve Skandinávii umí být třicetistupňová vedra, i když to není časté.

Mořská voda ve Skandinávii má daleko méně soli než na jihu, a tak doufám, že vás napadne neplýtvat čistou pitnou vodu na vaření, ale použít mořské vody, kterou si naředíte pitnou, aby nebyla moc slaná.

Teplé oblečení

Budete totiž potřebovat taky teplé oblečení, když se třicetistupňová vedra náhle změní na zimu pár stupňů nad nulou. Já s sebou míval tenčí lyžařskou kombinézu. Zabere velmi málo místa, takže se vejde do plastové láhve na mouku se širokým hrdlem, je lehounká, skvěle hřeje a hlavně velmi rychle schne.

Vůbec jsem zastánce umělin i z cest do jižnějších oblastí. Pro skutečně dlouhodobě cestujícího trampa, co nemá prachy na novou košili když se mu bavlněná po několika týdnech v solném prachu moře rozpadne, je polyesterová umělina skvělá věc.

Paďouři s naditou plastovou kartičkou samozřejmě takové věci neřeší.

Stan zaskobujte

Na ostrovech smíte stanovat, kdekoliv chcete, tak jako na pevnině. Stan je nejlepší samonosné konstrukce, abyste omezili počet kolíků, protože ostrovy jsou velmi skalnaté a je tam jen nějaký decimetrů půdy a drnů. Vemte si sebou pořádné skoby do zdi místo kolíků na uchycení do spár v žule, aby vám stan neulítnul.

Vařte na ohni

Není třeba tahat plynové nebo lihové vařiče. Líh na vaření stejně neseženete, protože náruživý Švédi by ho chlastali. Většinou jde nalézt náplavové dřevo. Nejlepší je ale mít sebou vařič na dřívka. Dá se vyrobit a v obchodě stojí kolem tisícovky.

(Poznámka redakce: přečtěte si o Dřívkáči, samodomo vařiči a jeho klonu.)

Pozor! Nikdy nezakládejte oheň na ohlazené žulové skále!!! Tím byste Švédy dost nas..., nebo alespoň naštvali. Oni si přírodu dost opečovávají a turistickou erozi skal popraskaných od ohně nesnášejí, tak jako odpadky v přírodě. Radši dělejte oheň na písku nebo hlíně či kamení.

Jezte dary moře

V některých oblastech jsou slávky jedlé, ale není jich tam tolik jako na jihu Evropy. Zato mořských řas je tam tolik, že pokud máte dost vody, tak nikde nemůžete umřít hlady. Já jsem si je vařil s rýží. Nejlepší jsou ty mladé výhonky.

Mně chutnaly řasy bublinkové nebo provázkové, mé holce žádné a dívala se na mě jak na cvoka, že je baštím. Když jsem sbíral a baštil houby, tak sem byl u ní taky cvok, co se cpe jedovatýma houbama. Ve Švédsku platí mrovnice: jedovatá houba = vše co není liška. Na větších ostrovech se stromy roste velmi mnoho hub.

Na universitě v Göteborgu nám při přednáškách botaniky profesor tvrdil, že všechny makro řasy jsou jedlé na rozdíl od pozemních rostlin, které jsou téměř všechny jedovaté a jen malý zlomek jsou jedlé. Jedovaté řasy mohou být jen ty malinké planktonovité. Tak dobrou chuť. Já makro řas zkoušel mnoho druhů a stále žiju.

Chleba, rýže a ryby

Jako jídlo jsem používal hlavně rejži a sypal si jí do plastových flašek od šťávy kde byla chráněná před vlhkostí a vodou.

Chleba tam býval vždy hrozně drahý a k tomu slazený a hnusný. To už je lepší si koupit mouku a droždí, nadělat hady, otočit kolem prutu a opékat nad ohněm. Sůl máte z moře.

Větší ryby se chytají na velikánskou třpytku z olova, co táhnete za člunem u dna. Nejsnáze ale nachytáte pánvičku plnou malých čudel, když si stoupnete na vhodný kámen, kde vidíte pod hladinou čilý provoz. Za tím účelem si vemte sebou malilinké háčky, na které dáte rozdrcené vodní šneky. Těch je všude u hladiny na kamenech dost.